Dle dalšího zápisu z roku 10.8.1629 „urozený pán Maxmilián hrabě z Valdštýna ráčil prodati mlejnek pod Hlavicí Tomáši Dolskýmu za 100 kop“.
Dalším majitelem je uváděn Martin Bartoš. Od něj koupil v roce 1713 Václav Nikl (Rykl) „pusté spáleniště, kde někdy mlejnek stával, blíže vsi Hlavice v dolině pod čtyřmi panskými rybníky pro vystavení nového mlejnka za 40 kop.“ K tomu koupil ještě další pozemky za 35 kop. (Možná totožný s Václavem Niklem, uváděným v 2. pol. 17. stol. na Dolním mlýně v Českém Dubu nebo s jeho synem.)
1722 Václav Rykl "sedí v zaplaceném mlýně"
po jeho smrti se vdova Marie provdala za Jana Ondráčka, který za 300 kop grošů držel mlýn od 12.4.1748 do roku 1763
7.10.1763 Franz Rikl (nejml. syn Václava) za 350 kop, později přikoupil louku.
29.7.1773 koupil Josef Pitloun, držitel gruntu Augustinovského v Hlavici čp. 15 za 600 kop grošů. Zároveň byl hlavickým rychtářem a držel grunty čp. 24 a 15.
1783 za 600 kop gr. převzal syn Jan Pytloun
1801 je jako mlynář zmiňován Jan Pytloun v souvislosti s koupí lesa, louky pod lesem a pastviny vše za 246 zlatých. Po něm 22.4.1822 převzal za 2.243 zl. mlýn jeho syn Hynek Pytloun. Za něj, 15. srpna 1830 o půlnoci, mlýn vyhořel. Hynek vystavěl znovu malou mlejnici a k tomu přistavěl malé obydlí.
2.3.1836 koupil mlýn František Štanzig (později psáno Štancík) s manž. Terezií za 11 000 zlatých od Ignáce Pytlouna a v letech 1838 – 1839 ho přestavěl. Jeho rod pocházel z tzv. Wawrouschkova mlýna ze vsi Strážov, patřící pod obec Kuřívody. Měl za manželku Terezii Appeltovou, dceru tkalce z Doubí u Liberce. Jeho následovníkem byl jeho syn Karel, který se narodil roku 1828 ještě na Wawrouschkově mlýně. Karel měl za manželku Marii Rutovou, dceru sedláka ze Všelibic čp. 5.