Mlynář s měřicí, tkadlec s mírou, krejčí s nůžkami,
odkud se vy zloději berete?
(německé přísloví)

Podhlavický mlýn

Podhlavický mlýn
032E
8
Hlavice
463 48
Liberec
Hlavice
50° 37' 46.5'', 14° 56' 21.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na polosamotě v údolí při soutoku Malé Mohelky s potokem Lesnovka při místní silnici mezi obcemi Nantiškov a Hlavice. Nyní má ev. č. 32, v minulosti byl veden pod čp. 8.
polosamota
Lesnovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prvním známým majitelem je uváděn v roce 1616 Marek Dolský od čísla 15. Tehdy od Marka Dolského koupil mlýn urozený pán Václav Budovec z Budova na Hradišti, Zásadě, Kláštěře a Chocnějovicích za 100 kop, po 10 kopách ročních splátek. Marku Dolskému se robota snižuje ze 14 na 12 dnů.

Mlel proHlavice i okolní svobodníky z Malčíc, Nantiškova a Vrtek.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dle dalšího zápisu z roku 10.8.1629 „urozený pán Maxmilián hrabě z Valdštýna ráčil prodati mlejnek pod Hlavicí Tomáši Dolskýmu za 100 kop“.

Dalším majitelem je uváděn  Martin Bartoš. Od něj koupil v roce 1713 Václav Nikl (Rykl) „pusté spáleniště, kde někdy mlejnek stával, blíže vsi Hlavice v dolině pod čtyřmi panskými rybníky pro vystavení nového mlejnka za 40 kop.“ K tomu koupil ještě další pozemky za 35 kop. (Možná totožný s Václavem Niklem, uváděným v 2. pol. 17. stol. na Dolním mlýně v Českém Dubu nebo s jeho synem.)

1722 Václav Rykl "sedí v zaplaceném mlýně"

po jeho smrti se vdova Marie provdala za Jana Ondráčka, který za 300 kop grošů držel mlýn od 12.4.1748 do roku 1763

7.10.1763 Franz Rikl (nejml. syn Václava) za 350 kop, později přikoupil louku.

29.7.1773 koupil Josef Pitloun, držitel gruntu Augustinovského v Hlavici čp. 15 za  600 kop grošů. Zároveň byl hlavickým rychtářem a držel grunty čp. 24 a 15.

1783 za 600 kop gr. převzal syn Jan Pytloun

1801 je jako mlynář zmiňován Jan Pytloun v souvislosti s koupí lesa, louky pod lesem a pastviny vše za 246 zlatých. Po něm 22.4.1822 převzal za 2.243 zl. mlýn jeho syn Hynek Pytloun. Za něj, 15. srpna 1830 o půlnoci, mlýn vyhořel. Hynek vystavěl znovu malou mlejnici a k tomu přistavěl malé obydlí.

2.3.1836 koupil mlýn František Štanzig (později psáno Štancík) s manž. Terezií za 11 000 zlatých od Ignáce Pytlouna a v letech 1838 – 1839 ho přestavěl. Jeho rod pocházel z tzv.  Wawrouschkova mlýna ze vsi Strážov, patřící pod obec Kuřívody. Měl za manželku Terezii Appeltovou, dceru tkalce z Doubí u Liberce. Jeho následovníkem byl jeho syn Karel, který se narodil roku 1828 ještě na Wawrouschkově mlýně. Karel měl za manželku Marii Rutovou, dceru sedláka ze Všelibic čp. 5.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Ke konci života předal 1881 Karel Štancík mlýn svému synu Josefovi narozenému 1859 a ujal se po svém zeti Karlu Kočím hospody v Podhoře. Zemřel roku 1885. Hospodu s řeznictvím pak provozoval jeho syn František Štancík (*1871) a jeho potomci.

Josef Štancík si vzal za manželku Barboru Brožovu z Benešovic a společně měli 8 dětí.  V roce 1909 byl mlynář Josef Štancík jmenován členem okresního zastupitelstva českodubského okresu.

Dle úředních záznamů z 28.4.1913 vlastnila k této době Barbora Štancíková.

[15] SOkA Semily, fond OÚ Turnov, karton 346, Barbora Štancíková majitelka mlýna č. p. 8 v Dolečku činí prohlášení. 28.4.1913. Strojopis.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Mlýn 1.5.1922 převzal nejstarší syn Josef, narozený roku 1880, s manželkou Marií Tvrzníkovou ze Všelibic.

Roku 1926 instaloval na mlýně turbínu, kolaudace proběhla 7. června 1926.

V roce 1930 je jako mlynář uváděn  Josef Štancík (Stancík). Mlýn je na seznamu uváděn pod č.p. 8, obec Doleček.

Posledním mlynářem se 14.2.1933 stal další Josef Štancík narozený roku 1906. Za manželku měl Annu Šimonovou z Hlavice. Měli spolu 2 syny.

1939 semleto 1300 q pšenice, 1300 q žita, sešrotováno 600 q obilí.

plánováno pořízení pomocného motoru pro případ nedostatku vody, nerealizováno

Roku 1941 je v zápise do mlynářského rejstříku popisováno zařízení tohoto mlýna. Je zde uvedena spirálová Francisova turbína s ležatým hřídelem Hübner & Opitz o hltnosti 61 litrů za sekundu, spádu 9020 mm a výkonu 5,5 HP. Turbína ještě poháněla elektrický generátor o výkonu 1 HP. Takto získanou elektrickou energii používal mlynář k osvětlení domu.

Starší syn posledního mlynáře Josefa Štancík, také  Josef, se ještě stihl vyučit mlynářskému řemeslu a pracoval ve mlýně v Osečné a v Dolánkách. Mlýn ale již od otce nepřevzal, neboť došlo k uzavření téměř všech mlýnů.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn je veden pod evidenčním číslem 32 na katastrální území obce Hlavice.

Nyní je mlýn využíván rekreačnímu bydlení. Kolem mlýna vede cyklistická trasa č. 3048.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dolský
  • Bartoš
  • Nikl
  • Pytloun
  • Štancík
  • Rykl
  • Pitlaun
  • Rikl
  • Stanzig
  • Ondráček

Historie mlýna také obsahuje:

1616 Marek Dolský

1629 Tomáš Dolský

-1713 Martin Bartoš

1713-1747 Václav Nikl (Rykl)

1748-1763 Jan Ondráček

1763-1773 Franz Rikl

1773-1783 Josef Pitloun

1783-1822 Jan Pytloun

1822-1836 Hynek Pytloun

1836- František Štanzig (Štancík)

-1881 Karel Štancík

1881 Josef Štancík

1913 Barbora Štancíková

1922 Josef Štancík ml.

1933 Josef Štancík nejml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      jednopatrový
      Hlavní mlýnská budova je zděná, 18 m dlouhá, patrová. V přízemí je mlýnice a část obytná, v patře další zařízení mlýna a opět část obytná. K domu je do pravého úhlu připojená hospodářská budova, v přízemí byl chlév, v patře a podkroví sýpka.\n

      Hynek Pytloun vystavěl po požáru v roce 1830 znovu malou mlýnici a k tomu přistavěl malé obydlí.


      František Štanzig (později psáno Štancík) v letech 1838 – 1839 mlýn přestavěl.


      Josef Štancík instaloval na mlýně roku 1926 Francisovu turbínu.

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnstrop síně, obytné místnosti a mlýnice1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkrov nad chlévy1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkrov hlavní budovy1891/92
        ev.č. 32 - Podhlavický mlýnkonstrukce stodoly1907/08
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        1941:
        k čištění:
        prachový hranolový vysévač 1800 x 800 mm
        koukolník 1800 x 400 mm
        průchodová loupačka 800 x 550 mm
        pro mletí pšenice a žita:
        dvouválcová stolice s rýhovanými válci Prokop 400 x 300 mm
        hranolový třidící vysévač 1800 x 800 mm
        hranolový moučný vysévač 3400 x 800 mm
        savka se žejbrem 490 mm
        šrotování:
        obyčejné složení francouzských kamenů o prům. 900 mm
        1944 nahrazeno šrotovníkem Prokop s polosmirkovými kameny o prům 400 mm
        po II. světové válce doplněno z konfiskátů z okolních mlýnů:
        nová reforma
        koukolník Mayer
        míchačka na mouku z mlýna v Osečné čp. 27
        prachový hranolový vysévač 1800 x 800 mm
        periodická loupačka
        tlakový filtr s 10 hadicemi
        filtr k taráru
        automatická váha
        aspirace Andrae & Fellgner s ventilátorem
        různé typy výtahů
        1945 nová dvouválcová mlecí stolice Prokop s rýhovanými válci 500 x 300 mm
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Mlýn byl poháněn vodou z potoka Lesnovka tekoucího směrem od obcí Hrubý Lesnov a Lesnovek. Na potoce byly nad mlýnem 4 panské rybíky. Původně náhonem protékala všechna voda z potoka, později jen část. Korytem potoka protékalo pouze 25-33 litrů vody za sekundu. To pro pohon mlýna nestačilo, proto využíval jeden z rybníku na potoce jako retenční nádrž. Tento rybník měl plochu asi 1237 m2, největší hloubka byla asi 1,6 m a objem asi 2000 m3. Stavidlo v jeho hrázi vpouštělo vodu do náhonu zahloubeného v terénu, který měl průměrně 1,2 m šířky a asi 300 m délku. Před mlýnem přecházel v betonový žlab 31 cm široký, 44 cm hluboký a 10 m dlouhý. Odtokový kanál pod mlýnem vtékal opět do potoka a společně ústily z pravé strany do Malé Mohelky.
        1865 zapsána povinnost strouhy čistiti, nános možno vyhazovat v šířce půl sáhu po obou březích
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        PopisKolaudována 7.6.1926
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,051 m3/s, spád 9,3 m, výkon 4,59 HP.
        1941 spirálová Francisova turbína s ležatým hřídelem Hübner & Opitz o hltnosti 61 l/s, spádu 9.020 mm a výkonu 5,5 HP
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        PopisKolaudována 7.6.1926
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,051 m3/s, spád 9,3 m, výkon 4,59 HP.
        1941 spirálová Francisova turbína s ležatým hřídelem Hübner & Opitz o hltnosti 61 l/s, spádu 9.020 mm a výkonu 5,5 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1843: 1 kolo
        Typvodní kolo na střední vodu
        StavDochovaný
        VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
        PopisVodní kolo o průměru 7 m postavil Fr. Mikyška a syn Petr v září 2024. Spád je mařen níže položenými vantroky z důvodu výhledu z oken. (RŠ)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popisvýkon 1 HP
        pro vlastní osvětlení
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popisvýkon 1 HP
        pro vlastní osvětlení
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 40
        AutorInternet
        NázevZapomenuté vodovody na Zábrdce a Mohelce
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.vodovod.info/index.php/clanky/vodarenstvi/281-zapomenute-vodovody-na-zabrdce-a-male-mohelce#.V8lUQK1BSUk
        Datum citace internetového zdroje2.9.2016
        AutorInternet
        NázevProdej chalupy 480 m², pozemek 5 465 m² Hlavice, okres Liberec
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/chalupa/hlavice--/2936181084#img=0&fullscreen=false
        Datum citace internetového zdroje6.9.2016
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 183-184
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 272-273

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        2.9.2016 12:49 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 14.3.2023 19:46
        Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 14:43
        doxa (Jan Škoda) 27.7.2024 00:09