Mlynář a šenkýř se lidem nikdy nezavděčí.
(estonské přísloví)

Kreuzerův mlýn a pila; Kreuzermühle und Sägewerk

Kreuzerův mlýn a pila; Kreuzermühle und Sägewerk
4
Rozvadov - Střeble
34806
Tachov
Střeble
49° 38' 43.4'', 12° 31' 5.1''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn s pilou na Hraničním potoce při hranici s Bavorskem byl přebudován ze staršího provozu fungujícího jako leštírna. Zanikl po roce 1945.
necelých 50 m východně od hranice s Bavorskem
Hraniční potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na mapě II. vojenského mapování je vodní provoz zakreslen jako mlýn a pila. Původně zde byla leštírna.

V roce 1843 je v matričním zápise o narození syna Johanna v čp. 4 zmiňován mlynářský mistr Johann Mayer s manželkou Dorotheou, rozenou Gretsch. Jednalo se pravděpodobně o první zdejšího mlynáře, do té doby byla u obyvatel čp. 4 uváděna živnost polír.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dle sčítání obyvatel z roku 1869 byl vodní provoz ve Střebli čp. 4 neobydlený. Podle sčítání v roce 1880 zde mlynařil Georg Fenzl (narozen 1836) s rodinou. V části provozu byla leštírna.

V roce 1882 koupili střebelský statek Josef Weiner a Anton Liehnert. Ve vodním provozu čp. 4 hospodařil zde Liehnert se svým zetěm Johannem Siebenhäugerem. Nový majitelé se rozhodli zrušit leštírnu a změnit ji na pilu. Vodní provoz se skládal ze dvou budov. Nalevo po proudu stála bývalá leštírna změněná na pilu, na pravé straně proudu stála patrová budova mlýna o jednom klasickém složení. Ve mlýně byla postavena pec na pečení chleba. Lednice pro oba provozy byla společná, byla v ní dvě vodní kola.

 V roce 1902 získala střebelský statek realitní firma Goldstein a Rosenfeld a rozprodávala ho po částech zájemcům. Mlýn a pilu čp. 4 koupili Kreuzerové.

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 zde mlynařil Wenzl Kreuzer (narozen 1874) s manželkou Margarethou a 9 dětmi. Ve mlýně byl mlynářský učeň Johann Güntner ze Železné Rudy. Bydlel zde i bratr mlynáře Anton Kreuzer, který provozoval obchod ve Střebli v čp. 10.

V roce 1930 je v Seznamu vodních děl jako provozovatel uváděn Václav Kreuzer, objekt je evidován jako mlýn a pila.

Kreuzerovi drželi mlýn s pilou až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. Po roce 1945 nebyla pohraniční lokalita osídlena. Již v roce 1946 byla většina opuštěných domů rozebrána.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

V roce 1956 byl odstraněn poslední dům v bývalé obci Střeblě, a to obchod mlynářova bratra Antona Kreuzera čp. 10.

Z Kreuzerova mlýna čp. 4 se dochovala zděná lednice, v roce 2007 se v ní ještě nacházela kovová hřídel se zbytky vodních kol. Po budovách mlýna a pily zůstaly jen nerovnosti v terénu a zbytky zdiva. Dobře zachován zůstal náhon, který byl v závěrečné části tvořen kamenným korytem překrytým otesanými žulovými plotnami.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mayer
  • Fenzl
  • Liehnert
  • Kreuzer

Historie mlýna také obsahuje:

1843 Johann Mayer

1880 Georg Fenzl

1882 Anton Liehnert

1921  - 1945 Wenzl Kreuzer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        Dle dobové fotografie zděná patrová budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • brusírna
            • stavidlo
            • náhon
            • jalový žlab
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, hltnost 2 x 0,11 m3/s, spád 4,4 m, celkový výkon 8,4 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 2 vodní kola na vrchní vodu, hltnost 2 x 0,11 m3/s, spád 4,4 m, celkový výkon 8,4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 326-328
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníDigitalizované archiválie obce Střeble
            Odkazhttps://www.portafontium.eu/
            Datum citace internetového zdroje4.5.2021

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            4.5.2021 13:39 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 4.5.2021 16:23
            doxa (Jan Škoda) 7.8.2023 16:24