Tehdy se zavřou dveře do ulice a mlýnek zvolna umlkne, budeš se probouzet šveholením ptáků, všechny písně však budou zastřené.
(Kaz 12, 4)

Biermaierův mlýn; Biermaiermühle

Biermaierův mlýn; Biermaiermühle
11
Rozvadov - Střeble
34806
Tachov
Střeble
49° 38' 35.9'', 12° 31' 19.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn vznikl na místě bývalé papírny a pozdější brusírny. Stál pod hrází rybníka jen několik desítek metrů od okraje zaniklé obce Střeble, nedaleko dnešní dálnice D5 u česko-bavorské hranice.
asi 80 m severně od dálničního mostu nad místem hranice s Bavorskem
Hraniční potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vodní provoz sloužil původně jako papírna, následně byl přeměněn na leštírnu. Na mapách stabilního katastru a na II. vojenském mapování je vodní provoz zakreslen jako brusírna zrcadel. V matričních zápisech obce Střeble z té doby je u obyvatel čp. 11 uváděna živnost brusič skla.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Podle sčítání obyvatel v roce 1869 vodní provoz nepracoval a sloužil jako nájemní byty. V objektu žilo 5 rodin, jejichž živitelé pracovali jako nádeníci na střebelském statku. V roce 1880 byl objekt opuštěný.

V roce 1902 získala střebelský statek s vodními provozy realitní firma Goldstein a Rosenfeld a rozprodávala ho po částech zájemcům. Vodní provoz čp. 11 koupil Anton Bierrmaier (narozen 1847) a zřídil zde mlýn.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

Při sčítání obyvatel v roce 1921 zde byl jako mlynář uveden Franz Biermaier (narozen 1888) s manželkou Annou (1893) a dcerou. Na výměnku žil starý mlynář Anton Biermaier, Franzův děd, a Franzova matka Theresie (1869). Franz Biermaier je uváděn také na Seznamu vodních děl v roce 1930.

Biermaierovi drželi mlýn až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. Mlýn nebyl po roce 1945 osídlen, od začátku se počítalo s jeho likvidací. V letech 1946 – 1947 ho opakovaně navštívili úředníci likvidační správy ze Stříbra za účelem sepsání vybavení. V té době opakovaně došlo k odvozům zařízení z mlýna, mlýnská stolice byla přemístěna do mlýna ve Svaté Kateřině, část vybavení byla z opuštěného mlýna ukradena. Revizní tajemník Leoš Kubík zde zastihl při jedné své návštěvě několik Němců, kteří na vůz nakládali mlecí kameny a několik dalších drobnosti. Vše měli údajně odvézt do Pastvinářského družstva v Rozvadově. V roce 1949 se případ vyšetřoval, ale nebylo již koho vyslechnout, aktéři uprchli za hranice.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Konečná likvidace vykradeného a polorozbořeného mlýna se uskutečnila v roce 1950. Zbývající zařízení bylo odhadnuto na 1207,- Kč a pravděpodobně odvezeno do šrotu. Budovy byly rozebrány na stavební materiál.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Pozůstatky mlýna se nacházejí nedaleko rozvadovské dálnice D5 na dohled od dálničního mostu nad česko-bavorskou hranicí. Na místě je čitelný půdorys mlýna s propadlým sklepem a s lednicí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Biermaier

Historie mlýna také obsahuje:

1902 Anton Biermaier

1921 – 1945 Franz Biermaier

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Obdélná zděná budova se sedlovou střechou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zápis z let 1946-1947: vodní kolo o průměru 5,5 m a šířce 1 m, loupačka Kašpar Senice, hranolový vysévač, transmise, kapsové výtahy.
            Zaniklý
            • brusírna
            • papírna
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 1 vodní kolo na střední vodu, hltnost 0,22 m3/s, spád 1,4 m, výkon 2,2 HP
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 1 vodní kolo na střední vodu, hltnost 0,22 m3/s, spád 1,4 m, výkon 2,2 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníCheb, str. 13
            AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
            NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
            Rok vydání2019
            Místo vydáníDomažlice
            Další upřesněnístr. 328-330
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované archiválie obce Střeble
            Odkazhttps://www.portafontium.eu/
            Datum citace internetového zdroje4.5.2021

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            4.5.2021 14:39 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 9.5.2021 20:53