Hentschlův mlýn

V roce 1771 dostal mlýn čp. 34. V té době zde hospodařil Josef Henstchel s manželkou Marií Elisabeth. Soupis poddaných z roku 1778 zde uvádí tento mlynářský pár a jejich 4 děti  dospělého syna Josefa (28), který se vyučil mlynářem, Magdalenu (15), Jakoba (9) a Maria Elisabeth (5).

O 10 roků provozoval mlýn již nejstarší syn Josef Hentschel. Ženat byl s Marií Annou, rozenou Kasper. Na mlýně žili oba rodiče jako výměnkáři a 2 sourozenci Jakob a Maria Elisabeth. Josef Hentschel ml. zemřel již v lednu 1791 ve věku 49 roků a mlýn převzal jeho mladší bratr Jakob Henstchel.

Jakob Hentschel se oženil s Marií Barbarou Wahl. Z manželství vzešli Johann Franz (1795), příští mlynář Franz Jakob (1797), Maria Barbara (1799) Bernard (1803) Karl (1808) a Ramona (1809). Jakob Hentschel zemřel v dubnu 1818 ve věku 48 roků, jako příčina smrti je v zápise uveden srdeční kolaps. Dědicovi mlýna Franzi Jakobovi bylo v té době 21 roků a jako vyučený mlynář mohl převzít provoz mlýna. Oženil se s Magdalenou Petters, která byla dcerou mlynáře Josefa Petterse ze mlýna v obci Lobendava čp. 174. Nejstarší syn a další mlynář jménem Jakob se manželům narodil v dubnu 1823. Po něm následovali Emanuel Josef (1827), Josef (1831, † 1833), opět Josef (1835) a Maria Anna (1841).

V polovině 19. století provozoval mlýn poslední mlynář z rodů Hentschelů, Jakob Hentschel, narozený zde předchozímu páru v roce 1823. Jeho manželkou byla Veronika, dcera zemědělce z Nové vísky, její rodné příjmení bylo také Hentschel. Po 4 dcerách, Marii Anně (1851), Anně Floře (1853), Marii Veronice (1854) a Marii Bertě (1858), se manželům v listopadu 1859 narodil syn, který dostal rodinné jméno Jakob, zemřel však po několika týdnech v lednu 1860.

Za tohoto mlynáře Hentschela byla u mlýna také olejna.

Poslední zápis o Jakobovi a Veronice Hentschelových je z roku 1865, kdy se jim narodila další dcera Maria Emilia.

V následujících letech byl mlýn pronajímán. Prvním nájemcem již od roku 1864 byl Josef Walter, u kterého byla uvedena živnost kovářský mistr. Po něm zde byl v období 1872 – 1885 uváděn brusič Franz Kittel. Následoval další brusič Alois Otta.

Podle Adresáře obce Horní Poustevna z roku 1908 byl majitelem nemovitosti čp. 34 Karel Meintschel, který se zde živil jako nožíř.

Adresář obce z roku 1923 uváděl v čp. 34 stále nožíře Karla Meintschela.

V roce 1930 nebyl objekt čp. 34 v Horní Poustevně evidován mezi vodními provozy.

Dům byl zbourán mezi roky 1953 (ještě stál) a 1966.

V místě mlýniště byl zřízen park, nad ním je autobusová zastávka.