Soupis poddaných z roku 1755 uvádí na mlýně mlynáře Johanna Georga Zimmera, kterému bylo již 65 roků. S ním zde žila jeho anželka Sabina (56) a 6 potomků Johann Georg (32), Johann Anton (31), Maria Anna (27), Anna Maria (25), Anna Barbara (22), Gottfired (20) a Franz Josef (18). V roce 1761 starý mlynář ani jeho žena již nežili, na mlýně byli pouze 4 jejich děti Johann Georg, Anna Barbara, Gottfried a nejmladší Franz Josef, u kterého byla zapsána živnost mlynář. Franz Josef Zimmer zde byl ještě v roce 1767 společně s manželkou Salome a jednoletým synem Nicolausem. O 3 roky později provozoval mlýn Johann Franz Rössler (32) s manželkou Annou Marií (29), s nimi zde byly zapsány jejich 2 dcery Maria Magdalena a Maria Agnes. S Rösslerovými zde v tom roce ještě žili 2 sourozenci Zimmerovi, Johann Georg a Anna Barbara.
V roce 1771 dostal mlýn při číslování čp. 174.
Johann Franz Rössler zde byl ještě v roce 1780, jeho rodina se rozrostla o další 2 dcery Theresii a Brigittu a syna Johanna Josefa.
V průběhu 80. let 18. st. sem po Rösslerových přišel mlynář Josef Petters, jehož rod zde pak hospodařil po dobu asi 100 roků. V roce 1789 ho zde uvádí soupis poddaných společně s manželkou Theresií, rozenou Kunze, a malým synem Franzem Josefem (4), budoucím mlynáře.
V roce 1802 nechal Josef Petter nedaleko mlýna zřídit kříž, který se dochoval do dnešních dnů. Na jeho podstavci je nápis o zřizovateli a datum vztyčení.
Franz Josef Petters převzal mlýn na začátku 19. století. Oženil se s Theresií Hille, dcerou majitele bělidla příze z Dolních Křečan u Rumburka. Do roku 1828 se rodina rozrostla o 6 dětí, Theresii (1807), příštího mlynáře Josefa (1810), Franze Karla (1812), Karolinu (1814), Amalii (1817) a Annu Philippinu (1823).
Kolem roku 1840 převzal mlýn nejstarší syn Josef Petters, za něj bylo u mlýna bělidlo.
