Soupis poddaných z roku 1728 – mlynář Hans Georg (později nazýván Johann Georg) Hesse s manželkou Annou Elisabeth. Do roku 1750 se zde páru narodilo 8 dětí, synové Johann Georg, Johann Gottfried, Johann Josef, dcery Johanna Franziska, Anna Elisabeth, Anna Theresia, Maria Anna a Christina. V roce 1768 je zde Johann Georg Hesse uváděn jako vdovec ve věku 66 roků pouze s nejmladší dcerou Christinou (19). O rok později zde byl mlynářem Hesseho zeť Zacharias Zweigelt, který se oženil s Christinou Hesse. Za něj, v roce 1771, dostal mlýn čp. 211. Manželství Zweigeltových zůstalo bezdětné, již v roce 1776 zde byla Christina Zweigelt uváděna sama jako vdova. Christina se podruhé provdala, a to za mlynáře Ignaze Siebera, který zde byl zaznamenán v roce 1780. V období 1782- 1796 byl na mlýně se Sieberovými zapsán Gottfried Eiselt, který se živil provozováním bělidla. Rovněž Sieberovi se nedočkali žádných potomků. Kolem roku 1800 mlýn pronajali a odstěhovali se do Rumburka. Nájemcem byl mlynář Josef Zimmer, který sem přišel s manželkou Theresií a dcerou Christinou. Zimmerovi zde zůstali do roku 1807.
V roce 1808 vlastnil mlýn nový majitel, mlynář Franz Hocke s manželkou Rosinou a synem Ignazem. V té době měl mlýn již čp. 270. Po smrti Rosiny v roce 1816 se mlynář podruhé oženil. Jeho druhá manželka Barbara byla o 34 roků mladší.
Franz Hocke prodal mlýn svému synovi Ignazovi v roce 1835, kdy mu bylo již 79 roků, a odstěhoval se do Rumburka i s druhou manželkou Barbarou. Ignaz Hocke byl v roce 1835 uváděn jako majitel mlýna s manželkou Franziskou a 4 dětmi, dvojčaty Franzem a Leem (narozeni v říjnu 1818), dcerami Karolinou (1820) a Marií Franziskou (1828). Mlynářské řemeslo převzal syn Franz, další syn Leo se vyučil tkalcem.