Historie
Obecná historie:
Ve Vodní knize (sv. VIII, 1892, s. 341) je jako majitel mlýna zapsán Adolf Pippal. Z vyprávění potomka rodu paní Vlasty Odrazilové je zřejmé, že rod Pippalů vlastnil mlýn až do 20. století. Poslední majitelkou mlýna byla paní Blanka Pippalová, která se provdala za Maxmiliána Jaroše vlastnícího Jarošův mlýn. Od ní Javůrecký mlýn koupil pan Kuchyňka. Později ho prodal, ale nadále zůstal majitelem menšího domu, který se nachází naproti mlýnu (LUŇÁK, 1997, s. 110). Podle katastru nemovitostí rod Kuchyňků tento domek vlastní dodnes. Provoz mlýna i pily byl zastaven v roce 1952 (LUŇÁK, 1997, s. 110).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Dne 25.9.1687 je u narození Václava Valentina z Javůrku (dle MZA Brno: lokalizace Tomšového mlýna:-tzv. Javůrecký mlýn s čp.53 na Javůrku) kmotrem Pavel Svoboda mlynář z Tomšového mlýna. [Matrika Ostrovačice, NOZ 1665-1724, číslo knihy 1530b, fol.23]
Dne 4.1.1741 se narodila Anna, otec Antonín Svoboda mlynář z Tomšovýho mlýna. [Matrika Ostrovačice, NOZ 1725-1754, číslo knihy 1531, fol. 62]
Dne 15.4.1765 je u křtu Jana Sedláka z Domašova kmotrem Jan Svoboda mlynář z Tomšovýho mlýna. [Matrika Ostrovačice NOZ 1750-1780. číslo knihy 1532, str.86]
1825 Jan Svoboda
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Na III. vojenském mapování je mlýn označen jako Pípalův.
Adolf Pippal byl na mlýně od roku 1882, předtím, po Tomšových, tam byl Antonín Tišr ještě v roce 1881 [Eva Pippalová]
1892 Adolf Pippal
Adolf Pippal (1855 - 1925) se později psal Pipal, jedná se tedy o tutéž osobu
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Maxmilián Jaroš
Poslední majitelkou mlýna byla paní Blanka Pippalová, která se provdala za Maxmiliána Jaroše vlastnícího Jarošův mlýn. Od ní Javůrecký mlýn koupil pan Kuchyňka. Později ho prodal Gabčanovi, ale nadále zůstal majitelem menšího domu, který se nachází naproti mlýnu (LUŇÁK, 1997, s. 110).
1943-1945 mlynář Kuchyňka st. vězněn Gestapem, mlýn vede manželka
1947 syn Kuchyňka ml. se začal učit mlynářem
Provoz mlýna i pily byl zastaven v roce 1952 (LUŇÁK, 1997, s. 110).
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jaroš
- Pípal
- Svoboda
- Pippal
- Kuchyňka
Historie mlýna také obsahuje:
1687 Pavel Svoboda [Matrika Ostrovačice, NOZ 1665-1724, číslo knihy 1530b, fol.23]
1741 Antonín Svoboda [Matrika Ostrovačice, NOZ 1725-1754, číslo knihy 1531, fol. 62]
1765 Jan Svoboda [Matrika Ostrovačice NOZ 1750-1780. číslo knihy 1532, str.86]
1825 Jan Svoboda
cca 1869 - 1885 - Pípal
od roku 1882 Adolf Pippal, předtím, po Tomšových, tam byl Antonín Tišr ještě v roce 1881; Adolf Pipal (1855 - 1925) se později psal Pipal (jedná se tedy o tutéž osob) [Eva Pippalová]
1930 - Maxmilián Jaroš
1939 - Maxmilián Jaroš (RR)
Kuchyňka
Gabčan
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
