Zloděj na své cestě krade vodu z mlýnského kola.
(německé přísloví)

Dolní mlýn; Untere, Kleine Rainmühle, Neumühle

Dolní mlýn; Untere, Kleine Rainmühle, Neumühle
19
Martinov
35301
Cheb
Martinov u Mariánských Lázní
49° 56' 8.3'', 12° 45' 52.8''
Mlýniště bez mlýna
Vodní provoz z poloviny 18. století byl původně postaven jako pila, byl však také využíván jako obilný mlýn. Celá jeho historie je spojená s rodem Schweinitzerů. Stál necelých 300 m od Obere Rainmühle níže po proudu Jilmového potoka.
samota, asi 300 m jihovýchodně od Obere Rainmühle
Jilmový potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vodní provoz postavili Schweinitzerové vlastnící starší a výše položený mlýn Obere Rainmühle kolem roku 1750 původně jako pilu. Brzy byl však využíván i jako obilný mlýn. Nějakou dobu se nazýval také Neumühle, Nový mlýn. 

Prvním držitelem a provozovatelem byl Anton Schweinitzer, který se v roce 1769 oženil s Apollonií Görgl z Pístova. Z manželství vzešlé 3 děti (Maria Anna 1770, Johannes Josef 1773 a Johannes Kaspar 1775) zemřely v dětském věku, v roce 1777 zemřela i mlynářova manželka Apollonia. Dne 1. ledna 1792 zemřel ve věku 50 roků Anton Schweinitzer na souchotiny. V zápise o úmrtí je uváděn jako mlynář.

Následně držel oba provozy Adalbert Schweinitzer s manželkou Franziskou Fischbach, která byla dcerou mlynáře z Podhorního mlýna. Adalbert provozoval sám mlýn čp. 18, na mlýně čp. 19 byl po nějakou dobu nájemce Josef Fischbach, syn mlynáře Laurenze Fichbacha ze mlýna v obci Dřevohryzy čp. 20 (Röllermühle).

Adalbert Schweinitzer zemřel před rokem 1826, dědicem se stal jeho syn Maximilian narozený v roce 1802. Ten zpočátku držel také oba mlýny, čp. 18 i 19, ale od 30. let 19 st. byl v matrikách zmiňován pouze na Dolním Rainmühle čp. 19. Na horním mlýně čp. 18 pak hospodařil Josef Schweinitzer.

Adalbert Schweinitzer se v roce 1832 oženil s Marií Annou Pfrogner, dcerou sedláka z Martinova čp. 1. Ve stejném roce se páru narodilo první dítě, dcera Katharina. Po ní následovali Theresia (1833), Anna (1836), Anton (1838), příští mlynář Karl (1840), a Josef (1847).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Maximilian Schweinitzer zemřel v dubnu 1882 ve věku 80 roků. Už v 70. letech předal mlýn synu Karlovi a dožil na mlýně na výměnku.

Karl Schweinitzer se oženil s Theresií Lecher, z jejich manželství vzešli synové Josef a další mlynář Zikmund a dcery Maria a Theresia.

V 2 polovině 19 století došlo ke stavebním změnám usedlosti. Jižně od mlýnské budovy byla postavena menší hospodářská budova a nová dřevěná budova pily. Náhon, který dosud vedl v oblouku kolem jižní strany mlýna, dostal rovné rameno tekoucí kolem nové pily.

V roce 1930 byl majitelem Zikmund Schweinitzer, vodní provoz byl evidován pouze jako pila.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Zikmund byl majitelem pily čp. 19 až do poválečného odsunu.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Původní budova se nedochovala, stejně tak později postavená dřevěná pila na novém náhonu. Do dnešní doby se dochovala pouze menší hospodářská budova jižně od mlýna, která má dnes č. ev. 1 a je využívána k rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Schweinitzer

Historie mlýna také obsahuje:

před 1769 Anton Schweinitzer

po 1792 Adalbert Schweinitzer

1832 Maximilian Schweinitzer

kolem 1770 Karl Schweinitzer

1930 Zikmund Schweinitzer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2021
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      1843 - dřevěná, obdélníková budova s vodním kolem na jižní straně a s jednou dřevěnou hospodářskou budovou, později byla jižně od mlýna přistavěna nová budova pily na novém náhonu a další menší hospodářská budova
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • náhon
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          Náhon, původně vedl v oblouku kolem jižní strany mlýna, po přístavbě nové budovy pily jižně od mlýna dostal rovné rameno tekoucí kolem nové pily.

          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 4,8 m, výkon 3,9 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 4,8 m, výkon 3,9 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 27
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 27
          AutorInternet, Porta Fontium
          NázevSbírka matrik fary Pístov, obec Martinov
          Místo vydáníStátní archiv v Plzni
          Další upřesněnídigitalizované archiválie
          Odkazhttps://www.portafontium.eu/
          Datum citace internetového zdroje12.11.2021
          AutorInternet, David Švandrlík
          NázevHamelika
          Další upřesněníHistorie Mariánských Lázní a okolí, Martinov
          Odkazhttps://www.hamelika.cz/?cz_martinov,422
          Datum citace internetového zdroje12.11.2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Ostatní

          Vytvořeno

          12.11.2021 11:21 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 13.11.2021 20:46