Dolní mlýn; Untere, Kleine Rainmühle, Neumühle

Vodní provoz postavili Schweinitzerové vlastnící starší a výše položený mlýn Obere Rainmühle kolem roku 1750 původně jako pilu. Brzy byl však využíván i jako obilný mlýn. Nějakou dobu se nazýval také Neumühle, Nový mlýn. 

Prvním držitelem a provozovatelem byl Anton Schweinitzer, který se v roce 1769 oženil s Apollonií Görgl z Pístova. Z manželství vzešlé 3 děti (Maria Anna 1770, Johannes Josef 1773 a Johannes Kaspar 1775) zemřely v dětském věku, v roce 1777 zemřela i mlynářova manželka Apollonia. Dne 1. ledna 1792 zemřel ve věku 50 roků Anton Schweinitzer na souchotiny. V zápise o úmrtí je uváděn jako mlynář.

Následně držel oba provozy Adalbert Schweinitzer s manželkou Franziskou Fischbach, která byla dcerou mlynáře z Podhorního mlýna. Adalbert provozoval sám mlýn čp. 18, na mlýně čp. 19 byl po nějakou dobu nájemce Josef Fischbach, syn mlynáře Laurenze Fichbacha ze mlýna v obci Dřevohryzy čp. 20 (Röllermühle).

Adalbert Schweinitzer zemřel před rokem 1826, dědicem se stal jeho syn Maximilian narozený v roce 1802. Ten zpočátku držel také oba mlýny, čp. 18 i 19, ale od 30. let 19 st. byl v matrikách zmiňován pouze na Dolním Rainmühle čp. 19. Na horním mlýně čp. 18 pak hospodařil Josef Schweinitzer.

Adalbert Schweinitzer se v roce 1832 oženil s Marií Annou Pfrogner, dcerou sedláka z Martinova čp. 1. Ve stejném roce se páru narodilo první dítě, dcera Katharina. Po ní následovali Theresia (1833), Anna (1836), Anton (1838), příští mlynář Karl (1840), a Josef (1847).

Maximilian Schweinitzer zemřel v dubnu 1882 ve věku 80 roků. Už v 70. letech předal mlýn synu Karlovi a dožil na mlýně na výměnku.

Karl Schweinitzer se oženil s Theresií Lecher, z jejich manželství vzešli synové Josef a další mlynář Zikmund a dcery Maria a Theresia.

V 2 polovině 19 století došlo ke stavebním změnám usedlosti. Jižně od mlýnské budovy byla postavena menší hospodářská budova a nová dřevěná budova pily. Náhon, který dosud vedl v oblouku kolem jižní strany mlýna, dostal rovné rameno tekoucí kolem nové pily.

V roce 1930 byl majitelem Zikmund Schweinitzer, vodní provoz byl evidován pouze jako pila.

Zikmund byl majitelem pily čp. 19 až do poválečného odsunu.

Původní budova se nedochovala, stejně tak později postavená dřevěná pila na novém náhonu. Do dnešní doby se dochovala pouze menší hospodářská budova jižně od mlýna, která má dnes č. ev. 1 a je využívána k rekreaci.