Mlýn a přádelna v Andělské Hoře

Kolem roku 1750 zde byl mlynářem Gottfried Elstner. V roce 1761 se s jeho dcerou Annou Rosinou oženil Johann Fridrich Kretschmer, který se zde učil mlynářskému řemeslu a po vyučení společně s manželkou mlýn převzal. Syn Anton, narozený v roce 1764, jim zemřel již po čtvrt roce.

V roce 1771 dostal mlýn čp. 53. V té době již mlýn provozoval Johann Friedrich Kretschmer s Annou Rosinou, v únoru 1772 zde pokřtili syna Johanna Antona, který však zemřel v dětském věku. Mlýn na začátku 19. století převzal další syn pojmenovaný Franz. Ten se oženil s Barborou Pietsch, z manželství vzešly děti Barbara (1806), Maria Theresia (1808), Franz (1810), Josef (1811), Anton (1813), Karolina (1816), Maria Anna (1818), Franziska (1819), Josef Franz (1821), Helena (1823) a Wenzel (1825). Franz Kretschmer odsud s rodinou odešel na mlýn v Chrastavě čp. 136, kde byl uváděn od roku 1828.  Na zdejším mlýně pak hospodařil jeho zeť Josef Bienert, syn mlynáře z České Kamenice čp. 147, který se oženil s nejstarší dcerou Barbarou Kretschmer. Majitelem mlýna i nadále Franz Kretschmer, Josef Bienert zde byl v nájmu. Bienertovi zde zůstali do roku 1846, za tu dobu matriky zaznamenaly narození jejich dětí Barbary Kateřiny (1841), Anny Barbary (1842), Johanna Antona (1844) a Bernarda (1846).

Po Bienertových zde byl ke konci 40. let krátce nájemce mlynář Stephan Schicktanz s manželkou Marií Annou.

V polovině 19. století fungoval při mlýně již i textilní provoz. Patrně v té době došlo k přistavění budov dokreslených na originální mapě stabilního katastru a na katastrální mapě evidenční. Spřádala se zde ovčí vlna, ale současně ještě fungoval i obilný mlýn, který provozoval v nájmu mlynář Anton Hergesell, původem z rodiny tkalce z obce Žibřidice a další zeť někdejšího zdejšího mlynáře Franze Kretschmera, neboť se oženil s jeho mladší dcerou Franziskou Kretschmer. Majitelem mlýna byl stále Franz Kretschmer, po jeho smrti se majitelem stal Anton Hergesell, který od roku 1854 již není uváděn jako nájemce. Hergesellovi zde jsou uváděni do začátku 60. let, kdy zde pokřtili děti Josefa Franze (1851), Antona Stefana (1852), Johannu Franzisku (1854), Gustava Adolfa (1855), Antonii (1857), Heinricha Emila (1858), Herminu (1859), Augustinu (1860) a Franzisku Johannu (1861).

Anton Hergesell byl posledním zdejším mlynářem. Následně provoz fungoval jako textilní výroba. Adresář Andělské Hory z roku 1910 evidoval v čp. 53 přádelnu bavlněného odpadu, majitelkou byla Mathilde Prade, jako provozovatelé byli uváděni bratři Ferdinand Prade jako ředitel a Franz Prade jako pokladník.

V roce 1914 byl majitelem přádelny Franz Prade.

1930 František Prade