Historie
Obecná historie:
Původně v místě stál mlýn Valcha. Roku 1696 vystavěl hrabě Arnošt Josef z Valdštejna, majitel bělského panství, pod rybníkem Vlkem nedaleko Valchy papírnu, kde se vyráběl ruční papír s vodoznakem W pro potřebu kanceláří valdštejnského panství. Bělská papírna se v ručním provozu udržela do sedmdesátých let 19. století, kdy ji postupně převzal Karel Christoph Menzel. V roce 1870 založil firmu Bělská továrna na papír a kamenitou lepenku K. C. Menzel, roku 1880 přestavěl valchu na novou továrnu, v roce 1888 vybudoval u hlavního nádraží provoz na výrobu sulfitové lepenky (později Dehtochema) a v roce 1896 přestavěl starou papírnu, kde se pak vyráběly´speciální lepenky. Kromě toho měl filiálky v Čisté a v Hněvousicích (1914 přestavěna na elektrárnu). Po první světové válce pod vedením syna Karla Menzela se podnik rozšířil o celulózku, produkoval dehtové výrobky a dřevovinu k dalšímu zpracování a zaměstnávala přes 600 dělníků. Za okupace výroba klesala, až byla roku 1944 úplně zastavena. Od roku 1946 znárodněný podnik spadal pod Severočeské papírny, od roku 1958 n. p. Sepap. Papírna, specializovaná na balicí papír, pracovala do roku 2008.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn, zvaný Valcha, stál už v roce 1337.
1337: v listině Hynka Berky z Dubé a Lipé z 24. dubna 1337: "Dali jsme Ješkovi k jeho rychtě v Novém Bezdězi mlýn chlebný s jedním kolem, jenž se obecně Walkmühl slove se všemi důchody i nástupcům jeho k volnému a věčnému užívání." Kdyby se u mlýna postavilo 2. kolo, měl z něho mít Ješek polovinu výnosu.
1460 podle privilegia krále Jiřího z Poděbrad měli bělští soukeníci právo užívání valchy při tomto mlýně.
1490 Bartoš se svou matkou Eliškou prodali mlýn Matějovi
1509 Matějův syn Martin prodal mlýn za 100 kop gr. míš. Matoušovi, ten zaplatil závdavek 15 kop a každé Vánoce měl splácet 6 kop až do úplného splacení
1517 Matouš, syn Hrochův prodal mlýn za 82 kop a 2 groše Jiráčkovi
1521 po smrti Jiráčka prodává jeho náměstek Jíra mlýn se zahradou a loukou Martinovi mlynáři za 130 kop míš., ze závdavku 32 kop dostane vdova po Jiráčkovi 10 kop
Před rokem 1540 byl mlýnem panským.
1540 spor o užívání valchy mezi bělskou obcí a majitelem panství Janem Špetlem mladším z Janovic - Jan Špetle posílá do obce na rathaus svého hejtmana Tobiáše z Housky, aby mlýn s valchou nabídl obci ke koupi, obec se však brání, že podle královských a císařských majestátů mlýn s valchou nikdy nepřestal být obecním majetkem.
Mlynářem byl tou dobou Martin (patrně stále onen výše zmíněný), který byl poddaným Jetřicha z Janovic, obec však upozorňovala na jeho špatné spravování a požadovala bezplatné převedení mlýna do majetku obce.
1560 mlýn s valchou držel Johannes písař, valcha však byla ve špatném stavu, soukeníci požadovali, aby ji Johannes nechal opravit, ten však prohlásil, že opravu platit nebude a raději ji předá soukeníkům k bezplatnému užívání. Soukeníci ji tedy nechali opravit na vlastní náklad a od té doby za její užívání neplatili.
V roce 1696 založil majitel bělského panství hrabě Arnošt Josef Valdštejn nedaleko valchy první papírnu.
1779 mlynář Antonín Chlumecký, manž. Anna (doplnil Mgr. Petr Haupt)
Soukenická valcha zanikla nejpozději v roce 1870. Na místě bývalého mlýna a valchy byla v roce 1880 postavena nová papírna.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem papírny K.C. Menzel.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Chlumecký
Historie mlýna také obsahuje:
1779 Antonín Chlumecký
1930 - K.C Menzel - papírna
1939 - K. C Menzel (RR)
I když v Historii tohoto mlýna je uvedeno jinak, přesto si dovolím uvést zápis z matriky N 1747-1784 pro obec Podol (ta byla až v roce 1940 sloučena do Bělé pod Bezdězem) ze dne 8.1.1779, že se toho dne narodila a také byla pokřtěna Catharina, jejímž otcem byl Antonius Chlumecky, mlynář a matkou jeho žena Anna, oba z č.d. 8.
Podle indikační skicy odpovídá č.d. 8 (bývalému) mlýnu na ind. skice označeném jako "TUCHWALKE", a to v místě, kde později
vyrostly místní papírny a rybníky byly většinou zasypány, aby nepodmáčely později budovanou železniční trať Bakov nad Jizerou -
Rumburk a vznikly tak také prostory pro papírenský závod a manipulační plochy pro sklady uhlí a dřeva (můj strýc tam s
buldozerem ca 20 let zauhloval u kotelny a teta pracovala u papírenského stroje...).
Mgr. Petr Haupt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
