Historie
Obecná historie:
V místě, kde byla počátkem dvacátých let zbudována poslední z trojice městských hydroelektráren, stával malý dřevěný mlýn, který v roce 1920 vyhořel. Na levém břehu se nacházel mlýn s pevnou dřevěnou hrází, kterou měl v rámci třetí etapy úpravy toku řeky Orlice (1911–1913) nahradit moderní jez s vodní elektrárnou. Pro nedostatek finančních prostředků bylo jeho provedení odsunuto o více než deset let a jako první byla vybudována elektrárna. V roce 1919 její projekt vypracoval Oldřich Liska (1881–1959), který generátorovou halu elektrárny navrhl v duchu architektury moderního klasicismu. Stavbu objektu, založeného na čtveřici podélných železobetonových nosníků, uskutečnila během dvou let specializovaná firma Dr. Ing. Františka Jiráska a inženýrů Khamla a Nováka z Hradce Králové. Elektrárna byla vybavena třemi Francisovými turbínami, dvě z nich dodala pardubická továrna Josefa Prokopa synové a třetí společně s generátory ČeskomoravskáKolben z Prahy. Součástí elektrárny byla rozvodna. Výkon elektrárny v prvních letech provozu pravidelně kolísal, protože chyběl jez, který by stabilizoval výšku vodního sloupce. Nový jez v roce 1927 postavila pražská firma inženýra Benedikta. V letech 1948–1949 byla elektrárna po zjištění statických poruch firmou bratří F. a J. Novákových rekonstruována. V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Vznik v 2. pol. 19. stol.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
1919 vyhořel
na jeho místě vybudována III. královéhradecká elektrárna
1930 Elektrické podniky města Hradce Králové
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Elektrické podniky města Hradce Králové
Zobrazit více
Ve 2. polovině 19. stol. se zvyšuje tlak na úpravu vodních poměrů nejen řeky Labe, ale také hlavního levého přítoku ve východní části Čech, Orlici. Na přelomu 19. a 20. století zadal zemský výbor projekt na úpravu toku. Pro finanční a časovou náročnost celého projektu, kdy bylo provedeno přes 1000 řezů korytem této řeky, byla úprava rozdělena do celkem sedmi etap. Tyto etapy probíhaly postupně od roku 1907, kdy započala první etapa svým 400. metrovým úsekem, až do roku 1939, kdy skončila finální sedmá etapa.
Řešení Malšovického jezu spadalo do třetí etapy úpravy vodního toku. První návrhy zbrzdila majitelka malšovického mlýna, která podávala proti úpravám toku námitky. V roce 1919 však majitelka jezu Mlejnek prodala veškerá vodní práva příslušející tomuto jezu. Tím se odstranily veškeré překážky a mohlo se pokračovat v úpravě koryta.
Název jezu mlejnek, či Na Mlejnku vznikl díky malému mlýnu, který byl na pravém břehu řeky a který byl později doplněn o pilu. Říkalo se mu Na čertovině, Bouda nebo právě Mlejnek.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: