Hodně vody proteče, o které mlynář nic neví.
(skotské přísloví)

Mlýnek na Slezském Předměstí

Mlýnek na Slezském Předměstí
48
Na Mlejnku
Hradec Králové
50003
Hradec Králové
Slezské Předměstí
50° 12' 42.0'', 15° 51' 38.0''
Mlýniště bez mlýna
Malý dřevěný mlýnek, postavený po roce 1840, vyhořel 1919, na jeho místě vybudována 3. hradecká elektrárna.
1 km jv od kostela Neposkvrněného Početí P. Marie na Slezském Předměstí
Orlice
přístupný po domluvě

Obecná historie:

V místě, kde byla počátkem dvacátých let zbudována poslední z trojice městských hydroelektráren, stával malý dřevěný mlýn, který v roce 1920 vyhořel. Na levém břehu se nacházel mlýn s pevnou dřevěnou hrází, kterou měl v rámci třetí etapy úpravy toku řeky Orlice (1911–1913) nahradit moderní jez s vodní elektrárnou. Pro nedostatek finančních prostředků bylo jeho provedení odsunuto o více než deset let a jako první byla vybudována elektrárna. V roce 1919 její projekt vypracoval Oldřich Liska (1881–1959), který generátorovou halu elektrárny navrhl v duchu architektury moderního klasicismu. Stavbu objektu, založeného na čtveřici podélných železobetonových nosníků, uskutečnila během dvou let specializovaná firma Dr. Ing. Františka Jiráska a inženýrů Khamla a Nováka z Hradce Králové. Elektrárna byla vybavena třemi Francisovými turbínami, dvě z nich dodala pardubická továrna Josefa Prokopa synové a třetí společně s generátory Českomoravská­Kolben z Prahy. Součástí elektrárny byla rozvodna. Výkon elektrárny v prvních letech provozu pravidelně kolísal, protože chyběl jez, který by stabilizoval výšku vodního sloupce. Nový jez v roce 1927 postavila pražská firma inženýra Benedikta. V letech 1948–1949 byla elektrárna po zjištění statických poruch firmou bratří F. a J. Novákových rekonstruována. V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik v 2. pol. 19. stol.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1919 vyhořel

na jeho místě vybudována III. královéhradecká elektrárna

1930 Elektrické podniky města Hradce Králové

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Elektrické podniky města Hradce Králové


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    10 2021
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        roubená
        Hydroelektrárna na řece Orlici vystavěná v letech 1919-1921 dle plánů Oldřicha Lisky. Jez byl vybudován mezi lety 1923-1928.
        V místech současné hydroelektrárny stával starý dřevěný mlýn. Připomíná jej i pojmenování ulice Na Mlýnku. V roce 1919 mlýn vyhořel a majitelka mlýnů na Orlici Anna Korbelová nabídla prodej vodních práv městu Hradec Králové. Koupě se uskutečnila a na tomto místě začaly Elektrické podniky města Hradce Králové stavět elektrárnu, kterou roku 1919 navrhl jako jednoduchou neoklasicistní halu královéhradecký architekt Oldřich Liska. Stavbu realizovala v letech 1919-1921 specializovaná pražská firma Dr. Fr. Jiráska a inženýrů Khamla a Nováka. Mezi lety 1923-1928 byl v rámci úprav říčního toku vybudován stávající jez, který nahradil provizorní jez dřevěný z let 1908-1913. Na základě zjištěných statických poruch budovy elektrárny v roce 1946 byla v letech 1948-1949 provedena firmou bratří F a J. Novákových její rekonstrukce.
        Stavba překlenuje prostor mezi břehem řeky a vytvořeným ostrůvkem, kolem kterého obtéká řeka. V elektrárně jsou celkem tři turbíny a tento počet se propisuje do fasády objektu. Pod objektem jsou viditelné tři kanály, každý pro jednu turbínu. Jednotlivé kanálky jsou odděleny základovou konstrukcí, která vynáší klenby, ty následně podepírají celou stavbu. Na delších stranách fasády se nacházejí tři velké okenní otvory, které jsou dále členěny na tři okenní rámy. Každý rám je úzký a vysoký. Fasádu člení čtyři pilastry, které vynášejí průvlak. Objekt je zastřešen dvouúrovňovou valbovou střechou. První úroveň střechy je v polovině seříznuta a vysunuta asi o 1 metr. Nad tímto vysunutím dále pokračuje valbová střecha ve stejném sklonu jako první úroveň. V konstrukci, která vynáší horní část střechy, se nacházejí světlíky. Na obou delších stranách se jich nachází vždy šest. Na kratší straně jsou pouze dva světlíky. Na severní straně objektu byla postavena nová budova elektrárny, která je k původní budově připojena spojovacím krčkem.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • výroba elektrické energie
            1930 elektrárna na místě mlýna
            • jez
            Původní dřevěný jez sloužil ke vzdouvání řeky do koryta pro mlýn.
            Při úpravě tohoto jezu bylo počítáno se stavbou městské elektrárny. Ke stavbě samotné elektrárny však došlo až ve čtvrté etapě po vyřešení sporů s majitelkou jezu, a to v roce 1920. Tato elektrárna se stala třetí královéhradeckou vodní elektrárnou v pořadí. Tato elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami a jednou Francisovou turbínou.
            Vodní elektrárna je situována na pravém břehu. Jedná se o průběžnou nízkotlakou elektrárnu. Od jezu a toku je oddělena ostrovem, s řečištěm je spojena krátkým přivaděčem, který je opatřen ledolamy. Vtok ukončují jemná česla a tabulové uzávěry. Součástí vodní elektrárny je jalová výpust u pravého břehu, hrazená stavidlovým uzávěrem. Vlastní těleso jezu je betonové, přepadová hrana je obložena kyklopským zdivem, koruna jezu žulovými kvádry. V půdorysu má jez podkovovitý tvar s vyklenutím proti vodě. Vývar je vyzděn kopákovým zdivem na betonové desce, dále pak pokračuje opevněním betonovou deskou do pilotového roštu ve vrchní části opatřené dlažbou, ukončen je štětovou stěnou a záhozem. Vorová propust se nachází u levého břehu, od vlastního jezové tělesa je oddělena nízkým pilířem a dělící zdí. Štěrková propust se nachází na pravé straně pevného jezového tělesa poblíž vtoku na vodní elektrárnu. Hradící konstrukce je ocelová válcová konstrukce se štítem. Pohon válce a ovládání je umístěno v jezové budce na pravém pilíři. Hradící konstrukci je možno ovládat též ručně. Technologické vybavení: 2x Kaplanova turbína o max. hltnosti 10,00m3/s, 1x Francisova o max. hltnosti 13,9m3/s, max. výkon 450,0kW, generátory – 2x ČKD, 1x Kolben.
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Popis1930 (elektrárna):
            3 turbíny Francis, hltnost 3 x 12 m3/s, spád jedné 1,9 m, zbylých dvou 1,5 m, celkový výkon 588 HP
            1x Francisova o max. hltnosti 13,9m3/s,
            V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Popis1930 (elektrárna):
            3 turbíny Francis, hltnost 3 x 12 m3/s, spád jedné 1,9 m, zbylých dvou 1,5 m, celkový výkon 588 HP
            1x Francisova o max. hltnosti 13,9m3/s,
            V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.
            Typturbína Kaplanova
            StavDochovaný
            Popis2x Kaplanova turbína o max. hltnosti 10,00m3/s
            V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.
            Typsynchronní alternátor
            StavDochovaný
            VýrobceČKD a Kolben
            Popisgenerátory – 2x ČKD, 1x Kolben
            Typsynchronní alternátor
            StavDochovaný
            VýrobceČKD a Kolben
            Popisgenerátory – 2x ČKD, 1x Kolben
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 17
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 17
            AutorJakub Potůček
            NázevHydroelektrárna a říční jez
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007216
            Datum citace internetového zdroje02 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            4.10.2023 10:44 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 8.10.2023 10:51