Historie
Obecná historie:
Největší tovární soubor v silně industrializovaném údolí Černé Nisy (do roku 1980 na katastru Ruprechtic – Ruppersdorfu) byl budován od poloviny 19. století, původní budovy koupil Josef J. Salomon roku 1871 a v podnikání zde pokračoval jeho syn téhož jména, který v roce 1892 získává c. k. privilegium. Po ničivé povodni roku 1897 a požáru v roce 1901 tu postavil zcela nové budovy, charakteristické tvarem okenních záklenků, zaoblenými nárožími a secesní výzdobou – čp. 4, 8 a 105. Následně získává sousedící Riedelův mlýn čp. 67 o něco výše na Nise a zřizuje v něm přádelnu. Dnes je tato budova zcela přestavěna, v její blízkosti stojí Salomonova vila čp. 71. Ještě výše proti proudu staví do roku 1908, patrně rovněž na místě staršího objektu, třetí továrnu čp. 152. Mezi těmito areály se nachází také zděná stavba na půdorysu kosočtverce, zasazená do břehu Nisy, jejíž původní účel se nepodařilo zjistit. Firma Salomon zde působila do dvacátých let, kdy se věnovala spřádání mykané příze. Po znárodnění se v továrnách vystřídalo několik textilních podniků a poté většinu budov získal n. p. Řempo (Řemeslnické potřeby). Dnes patří stavby několika vlastníkům, rekonstruována byla budova čp. 105, kde sídlí obchodník výčepní technikou. Hlavní budovy čp. 4 slouží pouze jako sklady a jejich část již byla zbourána.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V 1. polovině 19. století hospodařil na mlýně mlynář Anton Riedel s manželkou Veronikou. Zemřel v roce 1838, mlýn převzal jeho syn Josef Riedel. Ten se oženil s Josefou Schiller, dcerou pekaře z Rynoltic. Manželům se zde postupně narodily děti Amalia (1841), Theresia (1843), Josef Anton (1844), Eduard (1845), Josefina Antonia (1847), Maria (1848), Theresia Josefa (1850) a Anna Theresia (1854).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V 50. letech 19. století provozoval mlýn stále mlynář Josef Riedel s manželkou Josefou. V matrikách je uváděno ještě narození 2 dcer Theresie (1850) a Anny Theresie (1854). Poslední uváděná dcera Anna Theresia se v dospělosti provdala za mlynáře Juliuse Breuera hospodařícího na mlýně v obci Machnín čp. 6.
V průběhu 2. poloviny 19. století byl mlýn zrušen a přestavěn na textilní výrobu.
V roce 1910 vlastnil vodní provoz v Kateřinkách čp. 67 Josef J. Salomon a provozoval zde výrobu sukna.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl vodní provoz evidován jako továrna na sukna, provozovatel J. J. Salomon.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Současný areál je v majetku firmy Prašlak s.r.o. Liberec, která zde provozuje práškovou lakovnu (rok 2023).
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Riedel
Historie mlýna také obsahuje:
? – 1838 Anton Riedel
1838 – 50. léta 19. st. Josef Riedel
1910 Josef J. Salomon
1930 Josef J. Salomon
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
