Podhradní mlýn

V Podhradě, pod hradem Orlíkem, stál původně mlýn, přeměněný později na barevnu. Roku 1892 ji zakoupil profesor na humpolecké hospodářské škole Čeněk Dobrovský a vystavěl zde tírnu lnu. Poté, co do podniku přistoupil Fridolín Závodský (1855–?), který provozoval tkalcovství v Rašínově ulici čp. 191, byla v roce 1897 zařízena na parní pohon. Po krátkém období lnářské konjuktury byla zastavena, a roku 1907 budovy zakoupil Antonín Klement Smrčka (1856–1928). V letech 1890–1908 postupně budoval tkalcovnu s parním pohonem v nedaleké Hradské ulici čp. 538, budova se poměrně autenticky dochovala dodnes. K původní patrové tírně v Podhradě čp. 286 jižně přistavěl dvoutraktový čtyřpodlažní objekt se schodišťovou věží, přizdobený typickým cimbuřím, v němž vedle tkalcovny zřídil také mykárnu a přádelnu. Z téhož období pocházejí úpravy hospodářských budov při vjezdu do areálu a především obytný dům na místě původního mlýna, dnes čp. 1521, pojatý v bizarním historizujícím stylu. Kolem roku 1913 pracoval pro Smrčku Robert Ehrlich (†1938), stavitel v Humpolci a později v Jemníkách u Slaného, kterého snad lze považovat za jejich autora. Od tradičních humpoleckých stejnokrojových lodenů Smrčka směřoval výrobu na oblekové a zejména zimníkové látky. K roku 1924, kdy se na chodu podniku podílel i Jaroslav Smrčka, disponoval dvěma tisíci spřádacích a třemi stovkami skacích vřeten, čtyřiceti mechanickými stavy a parní silou 300 HP. Po znárodnění se do areálu vrátila lnářská výroba – roku 1961 jej získal n. p. Českomoravský len a zřídil v něm strojírenský a opravárenský provoz, a původní budovu tírny zvýšil o tři podlaží, čímž dostal celek dnešní podobu. Donedávna sloužil spotřebnímu družstvu jako skladiště, na jaře 2014 byl nabízen k prodeji.