Hamrštejnský mlýn

V zákrutu Lužické Nisy pod zříceninou Hamrštejn stál původně mlýn a bělidlo. Roku 1826 zde Franz Florian Siegmund (1786–1853), Josef Ignaz Neuhäuser a Josef Salomon pod firmou Siegmund, Neuhäuser & Co. (založenou roku 1809) vystavěli továrnu na sukno, která se záhy stala největším libereckým textilním podnikem. Roku 1838 zde pracovalo 640 zaměstnanců na 26 spřádacích, 96 tkalcovských a 26 postřihačských strojích, poháněných vodní silou a od roku 1844 také parním strojem 20 HP, v roce 1859 byla továrna napojena vlečkou na liberecko-žitavskou železnici. Po likvidaci firmy roku 1875 získal továrnu Adolf Schwab (1833–1897) pro svou společnost Bratři Schwabové, kterou založil roku 1860 ve Vídni s bratrem Gottliebem. Pod vedením švýcarského inženýra Ulricha Steinera zde zřídil mechanickou tkalcovnu bavlny o 600 stavech. Roku 1882 pak v původní, zatím nevyužité budově, zprovozni mechanickou přádelnu osnovní příze, vybavenou kroužkovými dopřádacími stroji. Nad továrnou byla roku 1882 ve „švýcarském“ stylu postavil vilu čp. 99 a při silnici úřednický dům čp. 94 s hrázděným patrem. Roku 1892 pak firma východně od původního areálu vystavěla etážovou selfaktorovou přádelnu útkové příze čp. 103, doplněnou v roce 1895 o šedovou tkalcovnu pro 200 stavů. V letech 1884–1900 bylo postaveno pět dělnických bytových domů, a to přímo u továrny (čp. 119, 161 a 98) a také Machníně (čp. 97 a 114). Po smrti Adolfa Schwaba přebírají podnik synové Felix (1858–1922) a Albert (1863–1914), na začátku 20. století továrna zaměstnávala přes 550 osob. V roce 1908 byl libereckou kanceláří Gustav Sachers Söhne (patrně podle projektu Gustava Sacherse ml.) pozemek kolem vily parkově upraven a obehnán zdí, postavenou z na plocho ložených místních machnínských fylitů a evokující tak blízkou hradní ruinu. V horní části pozemku je do ní vložena věžička s brankou, ve spodní části pak byla postavena hospodářská budova s vrátnicí čp. 128. Roku 1914 továrnu převzala akciová společnost, která roku 1929 zastavila výrobu, po znárodnění továrny přešly na národní podnik Textilana, jako závod 201. Z původního areálu (50°47'10.876"N, 14°58'26.633"E) dnes zbývá pouze menší budova čp. 159. Novější přádelna čp. 103 byla v letech 1976–1977 přestavěna, šedy tkalcovny nahradila dvojice střech z ohýbaných vazníků ze závodu Tesko n. p. Armabeton Praha, kotelna, strojovna a další pomocné stavby zbořeny. Vila čp. bez využití chátrá.