Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn byl postaven pravděpodobně již ve středověku poblíž nedaleké tvrze. (MH)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je původem renesanční stavba. Ještě nedávno bylo znát na štítu vedoucím na náves renesanční sgrafito. Mříž v průčelí je jistě z renesančního období. Ve mlýnici pozdně gotický sloup podpírající stropní průvlaky v podkolí a v přízemí.
V polovině 16. století byla provedena přestavba mlýna. (MH)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Svíčka (40 let), manželka Mandalina (30), oba katolíci, dcera Rozina (13), tovaryš Václav Ipser (21), oba nekatolíci s nadějí na obrácení, všichni poddaní
V roce 1839 vlastnil mlýn Josef Kabeláč
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V letech 1853 až nejméně 1871 byl mlynářem Jan Konečný
V roce 1874 měl mlýn dvě mlecí složení, jahelku, krupník a pohon dvěma koly na vrchní vodu o průměru 426 cm a šířce 58 cm. (MH)
V roce 1906 došlo k modernizaci, bylo instalováno umělecké složení doplněné později válcovou stolicí. (MH)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl ve mlýně mlynář Josef Lát
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1946 byla pořízena druhá válcová stolice z vysídleného mlýna u Tachova. (MH)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn mlel do roku 1951, posledním mlynářem byl Josef Lát ml., který se narodil v roce 1890 ve mlýně Průhon u Heřmanova Městce. (MH)
Mlýn byl architektonicky znehodnocen v druhé polovině 20. století nevzhlednými přístavbami.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jan Svíčka
1839 - Josef Kabeláč.
1930 -Josef Lát.
1939 - Josef Lát (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
