Z moučného mlýna do solného mlýna.
(rumunské rčení)

Rozboudovský, Vlčků mlýn

Rozboudovský, Vlčků mlýn
30
142, 175 (Bavorov)
Svinětice
387 73
Strakonice
Svinětice
49° 8' 44.6'', 14° 6' 32.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn ukrytý za rozlehlým areálem pily s romanticky působícím vodním dílem. Mlýn působí zchátrale ale zdá se že je obýván.
V od obce u rybníka Rozboud
Blanice
nepřístupný

Obecná historie:

Ačkoliv mlýn měl nejblíže k Sviněticím, patřil k Bavorovu a měl bavorovské čp. 142, později 175. Teprve kol. 1880 dostal svinětické čp. 30  (které měla původně hájenka Na Vápenici).


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Údajně ze 14. století.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1640-1675 Jan Laštovička, podle mlýna zvaný Rozvald, manž.: 1. Dorota, 2. Kateřina

1675 syn Václav Rozvald s manž. Dorotou, zemřel záhy ve 35 letech

bratr Šimon Rozvald (1660-23.1.1739) s Dorotou, dc. Matěje Forky, mlynáře na Blanici

syn Matěj Rozvald, 1730 oo se Zuzanou Skarskou

Jan Rozvald (1741-20.10.1774)

1774 Matěj Lang, 1. manž. Terezie (1746-1776), listopad 1776 oo s Annou Vaňkovou

1795 Antonín Rozvald s manž. Kateřinou roz.Hlinkovou z Bavorova

1834 syn Josef Rozvald s manž. Annou (bratr František si propachtoval Hrachovský mlýn na orlickém panství)

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1854 Jan Kohout (1810-1.12.1868) z Račí u Volyně, manž. Marie (1814- leden 1877), roz. Hubáčková z Ouřic 

1874 maj. Marie Kohoutová, mlýn měl 3 složení, holandr a pilu, živnost obstarává sama, mele se zde nejvíce žito, ječmen a pšenice

1877 po smrti matky mlýn připsán dceři Magdaleně Anně (1843-7.9.1931), provd. na přelomu 1868/1869 za Jana Zimu (1839-9.2.1926), sedláka ze Svinětic čp. 1, na mlýn se však přestěhovali až před r. 1888.

1880 mlýn má 4 složení, chová se tu 5 koní, 27 ks hov. dobytka, 9 prasat a včely v 8 úlech. (1890 32 ks hov. dob. a 11 prasat), ve mlýně zamětsnáni stárek, mládek, 2 čeledíni a 2 služky.

listopad 1886 Jan Zima si přikoupil od Františka Langa mlýn Na Drahách v Bavorově, pronajal jej Josefu Káchovi a Tomáši Marešovi z Klatovska. 1898 tento mlýn prodal Františku Touškovi.

1893 Jan Zima zvolen za 2. radního, 1901 kandidoval na starostu, při rovnosti hlasů byl ale losem zvolen jeho protikandidát František Štěpánek a Zima se stal 1. radním

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1921 manž. Zimovi

poč. 1923 mlýn zakoupil zeť Josef Vlček (1880, Útěšov čp. 7 - únor 1937)  s Růženou roz. Zimovou (1890 - 4.11.1941; oo 31.10.1916) ze Svinětic čp. 1

1926 Girardova turbína vyměněna za Francisovu

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Vlček.

1937 po smrti Josefa Vlčka mlýn vede vdova Růžena

1941 po smrti Růženy Vlčkovský majetek rozdělen, mlýn se zahradou a 4 ha pozemků zdědil syn Josef (již od 1938 zde měl na mlynařinu živnostenský list), statek ve Sviněticích čp. 1 dcery Anna, Emilie a Jarmila

1950 mlýn převzalo JZD, ukončeno mletí, pouze se zde šrotuje, ve mlýnici mělo JZD sklad JZD aj.

1957 převzaly do užívání Jihočeské drůbežářské závody, ve mlýně zřízena kachní líheň, mlýn měl být vykoupen a zařízení mlýna měly likvidovat Jihočeské mlýny n.p.České Budějovice, měla být ponechána pouze jedna stolice na šrotování

Po půl roce byl však Josef Vlček donucen k nucenému darování státu, jeho rodina se pak odstěhovala do Vodňan

Mlýn byl oceněn podle směrnic z roku 1939 v přepočtu 5 : 1, veškeré budovy včetně parcely bez strojního vybavení a turbíny byly vyčísleny téměř na  90.000 Kčs, hodnota vodního díla, vodní síly a turbíny celkem na 14.614 Kčs (samotná turbína na necelé 2000 Kčs).

U mlýna drůbežářské závody postavily nové haly.

1990 mlýn navrácen v restituci Josefu Vlčkovi ml.

neúspěšně pronajato k chovu pštrosů 

mlýn zakoupil Josef Jůn, plánováno zřízení MVE

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vlček
  • Rozboud
  • Laštovička
  • Rozvald
  • Lang
  • Kohout
  • Zima

Historie mlýna také obsahuje:

1640-1675 Jan Laštovička zv. Rozvald

1675 Václav Rozvald 

-1730 Šimon Rozvald 

1730- Matěj Rozvald

-1774 Jan Rozvald 

1774-1795 Matěj Lang

1795-1834 Antonín Rozvald 

1834-1854 Josef Rozvald

1854-1868 Jan Kohout

1868-1877 Marie Kohoutová

1877-1923 Jan Zima

1923-1937 Josef Vlček

1937-1941 Růžena Vlčková

1938(1941)-1957 Josef Vlček

1939 - Josef Vlček (RR)

1957-1990 Jihočeské drůbežářské závody

1990- Josef Vlček ml.

2012 Josef Jůn

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
      1957: Obytná budova je zděná z kamene, jednopatrová, bez podsklepení. V přízemí je předsíň, kuchyně, dva pokoje, komora, v patře také předsíň a čtyři místnosti. Přízemí bylo před 25 lety restaurováno a adaptováno. Byly položeny nové podlahy, okna a dveře, zlepšeny omítky stěn a stropů. Zavedena elektrická energie do všech místností z vlastního zdroje. Dále byl zaveden vodovod a instalováno zdravotní zařízení. V prvním patře byla zlepšena jedna místnost. Dále byla opravena střecha a krytina. Stropy jsou dřevěné, zčásti klenuté, dlažby z cementových dlaždic, podlahy prkenné, střecha sedlová, krytina tašková na rybinu zakrytá. Přístup do prvního patra je po dřevěných schodech zvenku, které jsou kryty přístřeškem. Budova je ze tří stran volná a má rozměry: délka 14,8 m, šířka 10,7 m a výška pod okap 5,2 m.
      K bytu v přízemí náleží ještě spíž, která je umístěna v budově mlýna, sklep je pod touto spíží, obojí přístupné z kuchyně. Z předsíně v přízemí je vstup do mlýna. Obytné stavení bylo postaveno asi před 70 roky. Celkový stav budovy je dobrý.
      Mlýn je budova z kamene, jednopatrová s podkrovím. a obsahuje v přízemí mlýnici a dílnu. V prvním patře je mlýnice a v podkroví je rovněž zařízení pro mlýnské stroje. Stropy jsou trámové opatřené fošnovou podlahou ve všech patrech. Celý mlýn byl přestavěn v roce 1934, kdy byly dány nové stropy, podlahy, zařízena elektroinstalace. Rovněž osazeno nové strojní vybavení. Celkový stav budovy je dobrý. Budova je podélnou stranou přistavěna k obytnému stavení a je s ním spojena pouze vstupy z předsíně. Má rozměry: délka 21 m, šířka 11,8 m a výška pod okap 5,2 m. K této budově je na mlýnské stoce přistavěna stavba pro umístění turbíny a vodní kašny, která byla za vodní kolo v roce 1926 postavena, Původní mlýn je v záznamech vodní knihy evidován od roku 1854, byl asi před 70 lety postaven nový.
      Stáje jsou masivní stavba zděná z kamene. Nad čtyřmi stájemi a přípravnou je valená klenba do příčných pásů. Stáje jsou opatřeny kamennou dlažbou. Stáj pro vepřový dobytek má strop dřevěný. V půdním prostoru je místo pro uskladnění píce. Stáje navazují na další pořadí kůlen. Střecha nad stájemi pro skot je v dobrém pořádku, po opravě, avšak nad vepřínem je vazba krovu částečně pronesena a krytina poškozená. Jinak veškeré klenby jsou v dobrém stavu. Stáje jsou postaveny asi před 70 až 80 roky a mají rozměry: délka 37,4 m, šířka 9,4 m a výška pod okap 4,8 m.
      Dále: kůlna, stodola postavená před 60 lety, další kůlny a kurník. Nádvoří je zpevněné a zčásti vydlážděné kostkovou vějířovou dlažbou, pořízenou asi před 15 lety, dlážděná cesta vedla od vjezdu k mlýnici. Nádvoří ke ze všech stran uzavřené budovami, na severní straně mezi stodolou a obytným stavením jsou vjezdová vrata a hradební zeď 3 m vysoká.
      U mlýna drůbežářské závody postavily nové haly, z přízemí obytné budovy zřízeny umývárny, v patře ubytován závodní šofér.
      • dveře
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Minimálně část mlýnice je přestavěna k obytným účelům, pravděpodobně se tak nedochovalo žádné zařízení.
        Většina zařízení předána 1957 Jihočeský mlýnům n.p. České Budějovice (patrně pak odvezeno do Sběrných surovin), v mlýně ponechána pro potřeby drůbežárny 1 mlecí stolice a kapsový výtah ke šrotování.
        Žádná položka není vyplněna
        1874: 3 složení, holandr a pila
        1880: 4 složení a pila
        Zaniklý
        • pila
        • krupník
        1874: holandr (krupník) a pila
        1880: pila
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • lednice
        • most, propustek
        • turbínový domek
        Nad mlýnem soustava 3 rybníků, největší z nich je Rozboud, rybníky byly propojené náhonem s řekou Blanicí a mlýnským náhonem s Rozboudovským mlýnem.
        Původní jez přes Blanici byl kamenný s dřevěnou výztuží, dlouhý 29,5 m. Rozdíl hladiny nad a pod jezem byl 1,49 m. Jez byl znovuzřízen v roce 1926 a až do roku 1957 dobře udržován.
        Od jezu se voda hnala do náhonu na turbínu. Náhon byl 2,8 m široký, odbočující nad jezem z levého břehu Blanice a přivádějící vodu z řeky přes stavidla na turbínu. Pak tvořil odpad od turbíny a pod mlýnem se opět vléval do Blanice. Jeho délka od stavidel až do vyústění do řeky byla 136 m. Náhon byl také opravován v roce 1926.
        Stavidla a turbínový domek, částečně prkenný, rovněž z roku 1926.
        Turbínový domek dnes zbořený.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        PopisPostavena 1926, 1957 byl její stav velmi dobrý.
        V roce 1930 mlýn poháněla 1 turbína Francis, průtok 2.13 m3/s, spád 3.75 m, výkon 41 HP
        Turbína Francisova byla vertikální, regulační na maximální spotřebu 1250 l/s s max. výkonností 25,19 HP při spádu 2 m.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        PopisPostavena 1926, 1957 byl její stav velmi dobrý.
        V roce 1930 mlýn poháněla 1 turbína Francis, průtok 2.13 m3/s, spád 3.75 m, výkon 41 HP
        Turbína Francisova byla vertikální, regulační na maximální spotřebu 1250 l/s s max. výkonností 25,19 HP při spádu 2 m.
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Popisdatum instalace není znám
        1926 nahrazena Francisovou turbínou.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1874: 3 kola na spodní vodu, spád 3 střevíce (90 cm)
        1880: 4 kola na spodní vodu ve dvou žlabech širokých 1,2 m. Pila má vlastní kolo.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12, str. 41
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12, str. 41
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslava Pixová
        NázevNa břehu Blanice - k šumavskému prameni
        Rok vydání2012
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 12-26

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        8.11.2014 18:32 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 9.11.2014 08:19
        Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 18:04
        doxa (Jan Škoda) 7.2.2023 18:35