Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna otrokyně, jež mele ručním mlýnkem.
(Ex 11, 5)

mlýn Vodolenka, Vorlův, Fürtschův mlýn; Ganser Mühle

mlýn Vodolenka, Vorlův, Fürtschův mlýn; Ganser Mühle
47
Chrastavice
344 01
Domažlice
Chrastavice
49° 26' 27.0'', 12° 58' 24.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozlehlý areál předměstského domažlického mlýna jež spíše připomíná menší venkovský barokní zámeček.
Samota
Zubřina
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen patrně mezi lety lety 1713-1753

Roku 1836 byl majitelem mlýna Jiří Fürtsch, který toho roku žádal městský magistrát o rozšíření bytu přistavěného k ovčínu. Tomuto rodu mlýn jistě patřil už v 18. stol. což dokládá opracovaná kamenná deska s letopočtem 1786 a iniciálami G. F. (Georg Fürtsch) nalezená při rekonstrukci mlýna.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1855 Františka Fürtschová

25.10.1877 byl u mlýna zasazen vodní cejch na dubovém kůlu. Majiteli mlýna byli Georg a Franziska Fürtschovi. Mlýn se tehdy stále ještě jmenoval Vorlův jak je zaznamenán už na mapách stabilního katastru. Fürtschovi byli Němci, proto byl protokol jako u jediného z deseti domažlických mlýnů sepsán německy. Mlýn tehdy obsahoval dvě česká složení poháněná dvěma koly o průměrech 3.4 a 3.3 m.

1880 vdova Františka Fürtschová (*1835) a syn Jiří Fürtsch (*1857), svobodný, spolumajitel

I v tomto mlýně došlo v 80. letech 19. stol. k několika tragédiím. V roce 1885 zde z vodru spadl přímo na řezačku slámy podomek Praštil a zabil se. Roku 1888 si na stejné řezačce uřízl prsty pravé ruky jeho syn Josef Praštil. Roku 1889 byl na hlavě a krku smrtelně zraněn mlynářský chasník Jan Doubek. Nehoda se stala při upravování řemene transmise, který nešťastníka zachytil za krk. Těžce zraněný byl převezen do domažlické nemocnice kde ho ještě stihli zaopatřit poslední svátostí a následkům zranění podlehl.

V roce 1907 byl mlýn patrně v exekuci vydražen Karlem Kůstkou, ale již v roce 1911 se majiteli stávají Václav a Božena Zindulkovi aby hned v roce 1913 mlýn získali Matěj a Marie Vochocovi.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1921 Matěj Vochoc (*1882) z Milovic, manž. Marie (*1889)

V roce 1930 je majitelem stále mlýna Matěj Vochoc.

1932 mlynář obviněn, že nečistí stoku a zvyšuje jez

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1939 je majitelkou zadluženého mlýna Marie Vochocová. Mlýn byl tehdy již zastaven a vodní síla poháněla hospodářské stroje a sloužila k výrobě elektřiny k osvětlení.
Ve mlýně pracovala Francisova spirální turbina (dosud dochována) o hltnosti 435 l/s na spádu 4.5 m. Dle zápisu ve vodní knize nesměla být turbina spouštěna na maximalní výkon ale pouze na hltnost 300 l/s.
Ve mlýně se dosud nacházelo mlýnské zařízení jako např.: loupačka, tři ocelové válcové stolice, šrotovací kámen o průměru 85 cm, reforma, čistička atd.

Roku 1941 dědí mlýn Matěj Vochoc ml. Mlýn je v té době stále zadlužen a potýká se s problémy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1949 je na tři roky pronajat manželům Josefu a Anežce Konopíkovým, kteří jej zanedlouho získávájí do vlastnictví.

V roce 1951 byl výměrem ONV Domažlice mlýn ze mletí ve mzdě vyloučen.

Konopíkovi v něm poté žili až do 80. let 20. stol., následně byl krátce využíván k rekreaci.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1994 ho koupil současný majitel Rudolf Kraus, který celý areál nákladně rekonstruoval.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fürtsch
  • Kůstka
  • Zindulka
  • Vochoc

Historie mlýna také obsahuje:

1786 Jiří Fürtsch

1836 Jiří Fürtsch

1855 Františka Fürtschová

1877 Jiří a Františka Fürtschovi

1880 Františka Fürtschová a Jiří Fürtsch

1907-1911 Karel Kůstka

1911-1913 Václav Zindulka

1913-1939 Matěj Vochoc

1939- 1941 Marie Vochocová

1941-1949 Matěj Vochoc ml.

1949-1980 Josef Konopík

1994- Rudolf Kraus

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • předbělohorské období do roku 1620
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    jednopatrový
    Stavebně dokončen na poč. 19. stol.
    Areál mlýna se skládá z pravidelného obdélníkového dvora, uzavřeného třemi křídly staveb různého využití. Mlýnská budova stojí v čele východního křídla. Je to mohutná obdélná budova dosahující jednoho patra a vestavěné mansardy. Ze středu polovalbové střechy vystupuje věžička s cibulí a nově instalovaným zvonkem.
    Starší stavba mlýna obsažená ve hmotě současné budovy byla asi o jednu okenní osu na šíři budovy a o tři okna na délku budovy menší a pochází patrně již ze 16. stol. Na existenci této stavby upozorňuje okénko s kamenným ostěním osazeným v silné zdi prvního patra mlýnice, které dnes směřuje na západ do přistavěného interiéru objektu.
    Budova si z vnějšku dochovala podobu která byla stavebně dokončena patrně již na počátku 19. stol., jediným novým prvkem je balkon nad vchodem nesený dvěma sloupy který však vůbec nepůsobí rušivě, spíše naopak.
    Při velké opravě mlýna na konci 90. let 20. stol. byl objeven polozasypaný klenutý sklep s pilíři, který je přístupný kamenným pravoúhlým portálem s okosenými hranami. Sklep byl opraven a je využíván.
    Mezi mlýnskou budovou a navazujícím hospodářským objektem, který je jedinou stavbou, postavenou až po roce 1838, je krátká proluka. Následující stavby jsou již založeny na starém půdorysu. Na severu to jsou stodoly, jejichž krov je datován rokem 1834. Západní stranu uzavírají stáje a chlévy překryté plochými klenbami do pasů, z nichž vede vstup do rozlehlého podzemního sklepa. Větrací otvory tohoto sklepa jsou obloženy mlecími kameny. V jihozápadním nároží tohoto křídla je vystavěn obytný objekt, využívaný k ubytování mlýnské chasy (dnes přestavěno na hostinské pokoje a zubní laboratoř). Na prostorný dvůr se vstupuje brankou pro pěší, popř. vjíždí branou uzavřenou kovovými mřížovými vraty, jejichž závěsy jsou zasazeny do pilířů, které vrcholí kamennými profilovanými deskami s koulemi. Kolem uzavřeného areálu jsou položeny další hospodářské objekty. Z objektů, které zde stály již před rokem 1938, je to stodola před vjezdem do mlýna. Bývalý ovčín při západní straně mlýnského areálu byl zbořen a později nahrazen domkem, kolem nějž se dnes rozkládá zahradnictví. Nad mlýnem, při staré cestě, stojí mlynářský křížek, datovaný na kamenném podstavci 1856. Na plaketě litinového kříže: "Přijďte ke mně všichni, kteří trpíte a obtíženi jste. Já vás občerstvím. Věnovali Amálie a Jiří Fürtschovi 1856-1907. Obnovila rodina Vochocova 1977".
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • pavlač, balkón
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • okno
    • schodiště
    • vyskladňovací otvor
    • komín
    • drobné sakrální památky
    • vrata, brána
    • střešní věžička
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • trámový strop
    • klenba
    • krov
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • kamenické prvky předbělohorské
    • existující torzo uměleckého složení
    v suterénu hřídele s koly transmisí
    ve mlýnici ponechána válcová stolice a další zařízení
    Žádná položka není vyplněna
    1877: 2 složení
    1939: loupačka, 3 ocelové válcové stolice, šrotovací kámen o prům. 85 cm, reforma, čisticí zařízení, zařízení však ve vodní knize označeno jako neupotřebitelné
    Zaniklý
    • pila
    • pohon zemědělských strojů
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    převodem transmise z mlýnice poháněna řezačka na píci a slámu, umístěná v budově za mlýnem
    • stavidlo
    • náhon
    • jalový žlab
    • odtokový kanál
    • turbínová kašna
    • most, propustek
    • turbínový domek
    25.10.1877 položen cejch s tabulkou G.F. L.S. KLATAU 1886
    lednici tvoří uzavřený domek se sedlopvou stříškou, kolem něhož prochází jalový podtok
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    PopisV roce 1930 mlýn poháněla 1 turbina Francis, průtok 0.160 m3/s, spád 3.7 m, výkon 6 HP.
    1939: Francisova spirální turbína, hltnost 435 l/s, spád 4,5 m. Nesměla však být spouštěna na maximum, ale jen na hltnost 300 l/s
    Tato turbina je dochována dodnes, současný majitel ji chtěl znovu uvést do provozu ale celkový úbytek vody a změny ve vodním právu ho od tohoto záměru odradily.
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    PopisV roce 1930 mlýn poháněla 1 turbina Francis, průtok 0.160 m3/s, spád 3.7 m, výkon 6 HP.
    1939: Francisova spirální turbína, hltnost 435 l/s, spád 4,5 m. Nesměla však být spouštěna na maximum, ale jen na hltnost 300 l/s
    Tato turbina je dochována dodnes, současný majitel ji chtěl znovu uvést do provozu ale celkový úbytek vody a změny ve vodním právu ho od tohoto záměru odradily.
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Popis1877: 2 kola na svrchní vodu, prům. 3,4 m a 3,3 m
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, Plzeň, str. 11
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, Plzeň, str. 11
        AutorProcházka Zdeněk
        NázevDomažlické mlýny, mlynáři a mlýnská strouha
        Rok vydání2010
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr.82-93, fotopříloha str. 109-110
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách IV.
        Rok vydání2001
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 186-187

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        7.3.2015 17:53 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 21.4.2017 20:34
        Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 21:08
        doxa (Jan Škoda) 22.10.2024 23:24
        jirka.vacek87 31.1.2019 18:49