1654 Berní rula - v Doupově 2 mlýny:
1) mlynář Jan Wagner, 18 str. rolí, 2 potahy, 5 ks hov. dobytka, 4 svině, 1 koza
2) Kryštof Hakenšmid, mlejn 1 kolo, 8 str. rolí, 3 ks hov. dobytka
V roce 1701 získal mlýn na dolním náměstí Theodor Kollmann za cenu 200 rýnských zlatých (fl. rh.) do svobodného vlastnictví.
Tržní mlýn měl dva mlýnské kameny. V ceně mlýna byla i stáj, pastvina, louka a jeden strych pole u cesty na Řednice.
Mlýn využívali hlavně obyvatelé dolní části náměstí a sedláci z Trmové (Dürmaul) a Prachomet (Promuth). Majiteli bylo přislíbeno právo na dodávky dřeva a přenecháno právo svobodně obchodovat s moukou, obilím a chlebem. Roční nájemné činilo 40 strychů žita, 8 strychů pšenice a 30 rýnských zlatých splatných – polovina na sv. Havla a polovina na sv. Jiří. Mlýn i další budovy musely být udržovány na náklady majitele (mlynáře). K mlýnu patřila také pila.
V roce 1712 měl Theodor Kollmann splacenou kupní cenu v plné výši. Obchod mu vzkvétal a mlynář se těšil dobré pověsti. To prý bylo vrchnosti trnem v oku. Znovu se dožadovala vlastnictví mlýna. Vzhledem k tomu, že Kollmannovi bylo v té době už přes 70 let, ustoupil požadavku a opět vrchnosti mlýn přenechal. Kollmannův syn Anton pak mlýn řídil již jen jako nájemce. Avšak Kolmannovi dědicové vedli soudní proces, který vyhráli. Anton se stal znovu majitelem mlýna. Od té doby žili Kollmannovi s vrchností v míru a jejich prestiž stoupla. Zejména proto, že byli příbuzní s místním rodákem, vysokým úředníkem Marie Terezie Antonem Edlerem von Klement, stavebníkem zdejšího klášterního kostela sv. Alžběty.
