Má to poslední na mlýně.
(německé rčení)

mlýn ve Vinci

mlýn ve Vinci
32, 55
Vinec
293 01
Mladá Boleslav
Vinec
50° 23' 47.0'', 14° 52' 28.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký mlýn o několika spojených budovách stojí na břehu Jizery. Součástí mlýna bylo silo, které stojí vedle mlýna. Mlýn není funkční, část mlýna vyhořela, v další části jsou různé firmy. Naproti mlýnu přes silnici stojí funkční malá vodní elektrárna ve stylu pozdní secese.
Objekty čp. 32 a 55 vytvářejí společný komplex.
V dolní části obce
Jizera
nepřístupný

Obecná historie:

V roce 1908 bylo zřízeno Společenstvo mlynářů na okrese mladoboleslavském, které se staralo o zájmy jednotlivců a upravovalo poměry mezi mlynáři. Sdružovalo dvacet mlýnů především na Jizeře, mj. Družstevní závody v Dražicích nebo Akciový mlýn ve Vinci. Ten byl v roce 1932 doplněn moderním silem, zařízeným pardubickou firmou Josefa Prokopa synové. Silo se dochovalo do současnosti v dobrém stavu (nese na fasádě znak Družstevních závodů Dražice a dataci 1932), z Vineckého akciového mlýna je zřícenina, vedlejší třípatrové skladiště ze třicátých let je opravené a využívané.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

9.10.1638: mlýn pod Vincí o 7 kolách moučných, při něm pila k řezání prken. Ze mlýna pod Vincí platí se ročně, když do něho i ze statku křineckého k mletí vozí, pšenice 50 strychů, žita 350 strychů a vepřů krmných 13.

mlynář Samuel Hotman, řemeslník Jan Černý si na něj u správy panství Dobrovice stěžoval, že mlynář si u něho nechal zhotovit moučnou a šrotovou truhlu a další opravy ve mlýně a  pak nechtěl požadovanou částku zaplatit

V mladoboleslavských matrikách se na mlýně Podvineckém, jak se dříve říkalo tomuto mlýnu č.p. 32 ve Vinci, uvádí mezi lety 1774 - 1806 mlynář Jan Rochelt. Pak si pronajal Podstupenský mlýn v Mladé Boleslavi. (Kubale)

poč. 19. stol. Hynek Rutha

Dle stabilního katastru u mlýna 8 jiter 4.977 čtver. sáhů zeměděkských pozemků a 1 jitro 928 sáhů porostů dřevin.

Mlýn vznikl roku 1813, měl 6 složení.

1842 svobodník Jan Rutha

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1885 od Jana Ruthy koupil Václav Cicvárek, majitel mlýna v Neuberku

1885 postaven amerikán s vodním pohonem na semelek 50 vagonů ročně.

Rozvoz zajišťovalo 8 párů koní.

1891 zeť Ing. Jan Dlabač

poč. 20. stol. potřeboval peníze na opravy mlýna v Neuberku, vinecký mlýn prodal Emanuelovi Epstejnovi

1913 připravoval stavbu elektrárny v místech nepoužívané pily na levém břehu náhonu. Založena společnost "Vinecký akciový mýn a elektrárna", do níž Emanuel Epstein vložil nemovitosti.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1922 zrekonstruován na denní výkon 4 vagonů s plnou automatikou, avšak následně zastaven, elektrárna výkon 230 HP (neměla  povolení k distribuci do sítě), malá výrobna kyslíku ze vzduchu Ozon,která spotřebovávala značnou část vyrobeného proudu.

Vinecký mlýn a. s. s hydroelektrárnou zakoupily od České banky elektrárenské Dražické družstevní závody 25. října 1926, vodní elektrárna měla  výkon 230 HP, přebytek energie transformován na 6 kV a dodáván do sítě.

velká přestavba mlýna proběhla na přelomu 20. a 30. let 20. století, skončila zřejmě stavbou věžového sila roku 1932. Datace je na silu a obytné budově. Mlýn byl ve vlastnictví Dražických závodů. Ke mlýnu patřila i malá vodní elektrárna.elká přestavba proběhla na přelomu 20. a 30. let 20. století, skončila zřejmě stavbou věžového sila roku 1932. Datace je na silu a obytné budově. Mlýn byl ve vlastnictví Dražických závodů. Ke mlýnu patřila i malá vodní elektrárna.

1927 semleto 278 vagonů

V roce 1930 byly majitelem mlýna Dražické závody, majitelem elektrárny byly Dražické závody,  Vinecký akciový mlýn a elektrárna.

1932 postaveno železobetonové silo na 120 vagonů obilí

1933 postaveno moderní skladiště na 100 vagonů mouky

1933 semleto 1225 vagonů

1934 modernizován strojní park, zvýšena kapacita na 5 1/2 vagonu denně

vyráběna mouka značky "Vinecia"

spotřeba mlýna 400 HP el. energie, mlýn měl vlastní nákladní auto k rozvozu mouky, garáž na mlýnském dvoře,

1957 znárodněn  a předán do správy Výkupnímu podniku v Mladé Boleslavi, později Zemědělskému zásobování a nákupu

mlýn přestavěn na výrovbnu krmných směsí, doprava řešena pomocí vzduchotechniky, potřebný tlakový vzduch dodávala dmychadla

září 1973 pro poruchu dmychadla vyhořela hlavní budova, další  2 budovy se podařilo zachránit, ale výrobna již neobnovena, později zde skladována osiva

Část hlavní mlýnské budovy vyhořela koncem 70. let 20. století, od té doby je v rozvalinách.

Elektrárna a výrobna kyslíku Ozon připravena k znárodnění, ale zůstala v majetku Družstevních závodů

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1989 privatizace:

mlýn: firma Bytový dům Vinec

silo: Zemědělská společnost Bukovno

elektrárna od 2013: Kollos Media s.r.o. Praha 9

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rochelt
  • Hotman
  • Rutha
  • Cicvárek
  • Dlabač
  • Epstein
  • Epstejn

Historie mlýna také obsahuje:

1638 Samuel Hotman 

1774 - 1806 Jan Rochelt

poč. 19. stol. Hynek Rutha 

1842-1885 Jan Rutha

1885-1891 Václav Cicvárek 

1891 zeť Ing. Jan Dlabač

1900l Emanuel Epstejn

1913 "Vinecký akciový mýn a elektrárna"

1916 - Emanuel Epstein (RR)

1930  Dražické závody a  Vinecký akciový mlýn a elektrárna.

1939 - Vinecký akciový mlýn a elektrárna (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
zřícenina
01 2013
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Původně jedna mlýnice a dvě obytné budovy pro zaměstnance.
    Část vyšší čtyřpatrové budovy mlýna vyhořela a zbyly z ní obvodové zdi. Nižší třípatrová budova stojí a jsou v ní sklady a další firmy.
    Mlýn je tvořen dvěmi vzájemně spojenými budovami, v přízemí nižší je přízemí obytné.
    Ke mlýnu patří věžové silo.

    Na omítce sila je uveden letopočet 1932 a znak Dražických závodů, ve štítě mlýna je uveden také znak Dražických závodů.
    1930-1932 - velká přestavba mlýna včetně věžového sila
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1638 7 složení
      1813: 6 složení
      1885 vybudován amerikán
      1922 automatický mlýn
      1932: 15 čtyřválcových mlecích stolic, část od firmy Prokop Pardubice, část Miag Braunschweig
      7 dvoudílných rovinných vysévačů
      8 reforem
      3 míchačky
      1932 přistavěno obilní silo na 120 vagonů
      Zaniklý
      • pila
      • jiné
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      1638 pila
      1913 připravována stavba elektrárny
      Naproti mlýnu stojí funkční malá vodní elektrárna.
      Elektrárnu tvoří hlavní objekt a dvě přístavby. V hlavním objektu jsou umístěny kašny turbín a strojovna. V levé přístavbě je denní místnost obsluhy a v pravé je dílna a sklad.
      Výrobna kyslíku ze vzduchu Ozon
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      Náhon na elektrárnu odbočuje z původního mlýnského náhonu. Vodu do něho zvedá 50,2 m dlouhý betonový jez. Před náhonem jsou umístěny hrubé česle s obslužnou lávkou. Náhon délky 106 má šířku 15-22 m a jeho břehy jsou zpevněny betonovými zdmi. Před vstupem do elektrárny jsou umístěny jemné česla s řetězovými čisticími stroji.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ.Kohout, Praha-Smíchov
      Popis1912: 1 Girardova turbína nahrazena turbínou Francisovou o výkonu 80 HP při průtoku 4 m3/s
      1919 instalována 2. Francisova turbína o stejných parametrech
      r. 1930
      mlýn: 2 Francisovy turbíny, hltnost 4,07 m3/s, spád 1,7855 m, výkon 147,7HP.
      po spuštění elektrárny se přestaly používat
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceJ.Kohout, Praha-Smíchov
      Popis1912: 1 Girardova turbína nahrazena turbínou Francisovou o výkonu 80 HP při průtoku 4 m3/s
      1919 instalována 2. Francisova turbína o stejných parametrech
      r. 1930
      mlýn: 2 Francisovy turbíny, hltnost 4,07 m3/s, spád 1,7855 m, výkon 147,7HP.
      po spuštění elektrárny se přestaly používat
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis1638: 7 kol moučných
      1813: 6 kol na spodní vodu
      1875: 6 kol, první dvě prům. 4,11 m, druhé dvě 4,9 m, třetí dvě 5,69 m, všechna měla šířku 1,58 m.
      Typturbína Girardova
      StavZaniklý
      Popis1885: kola nahrazena dvěma Girardovými turbínami, každá o výkonu 40 HP
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      VýrobceKolben a Daněk, Praha
      Popiselektrárna: 2 Francisovy turbíny, hltnost 6,855 m3/s, spád 1,80 m, výkon 258,63 HP
      1996 levá turbína repasována
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      VýrobceHydrodrom
      Popis1996 pravá turbína nahrazena dvěma přímoproudými horizontálními turbínami Semi-Kaplan HH 1000 s instalovaným výkonem 2 x 55 kW
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popispo spuštění elektrárny mlýn poháněn elektřinou
      celková spotřeba 400 HP
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popispo spuštění elektrárny mlýn poháněn elektřinou
      celková spotřeba 400 HP
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Popis1920 výkon 230 HP
      1996 turbíny spojeny klínovými řemeny s generátory na 400 V.
      Původní generátor od levé turbíny nahrazen vertikálním generátorem pracujícím s napětím 400 V.
      Historické technologické prvky
      AutorInternet - Ivan Grisa
      NázevMlýn ve Vinci
      Rok vydání0
      Odkazhttp://www.fabriky.cz/externi/2011_mlyn_vinec_grisa/index.htm
      Datum citace internetového zdroje15.1.2013
      AutorInternet - Ivan Grisa
      NázevMlýn ve Vinci
      Rok vydání0
      Odkazhttp://www.fabriky.cz/externi/2011_mlyn_vinec_grisa/index.htm
      Datum citace internetového zdroje15.1.2013
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
      Rok vydání1930
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněníJičín, str.23
      AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
      NázevČeskoslovenské mlynářství
      Rok vydání1936
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 199-200
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách I.
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 261
      AutorVáclav Šolc
      NázevMlýny a elektrárny na dolním toku Jizery
      Rok vydání2024
      Místo vydáníTurnov
      Další upřesněnís. 94-98
      AutorVladislava Valchářová
      NázevVinecký akciový mlýn a silo
      Další upřesněníind
      Odkazwww.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V004764
      Datum citace internetového zdroje03 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Vytvořeno

      15.1.2013 19:53 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 19.11.2023 14:38
      Radomír Roup (Radomír Roup) 27.6.2018 11:35
      Šárka Janotová 8.7.2020 13:54
      doxa (Jan Škoda) 24.3.2025 23:31