Jeho mlýn jde podle přání.
(starofríské rčení)

mlýn v Tuhani

mlýn v Tuhani
21
Tuhaň
471 41
Česká Lípa
Tuhaň u Dubé
50° 32' 23.0'', 14° 27' 56.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýniště na kterém byla postavena novostavba.
V severní části obce
Obrtka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ves Tuhaň připomínána až 1593, vzhledem k malému rozsahu zde ještě mlýn být nemusel.

doložen až 1681-1683 v účtech důchodu velkostatku Bezděz (Doksy), náhrada za vykrmení vepřů pololetně 7 zl. 30 kr.

1711 Siegmund Puntzmann emfytetuticky zakoupil mlýn s 1 složením  a chmelnicí za 200 kop míš.

Přimlýněny Tuhaň, Tuhanec a Domašice. V invenáři 4 mlýnská železa , pytlík, mlynářské míry (věrtel a achtl), Mählkasten a Metzkasten. Roční plat ze mlýna 70 zl., náhrada za vykrmení vepřů 15 zl. Vrchnost hradí mlecí kameny - běhoun  v ceně 1 zl. 30 kr., ležák za 45 kr., zajistí jejich bezplatný dovoz robotníky a věnuje ročně fůru bukového dřeva na opravy vantrok a výměnu hřídele.

1726 převzal syn Anton Buntzmann za 400 kop, po jeho smrti se k vdově přiženil Josef Läder

1764 od Lädera koupil nevlastní syn  Anton Buntzmann za 400 kop. poddanské povinnosti nezměněny, v inventáři není uvedeno mlynářské zařízení a vybavení

1770 přiděleno čp. 21

1795 převzal syn Johann Wentzel Buntzmann za 466 zl.  40 kr., stanovena povinnost zpracovávat obilí z panského dvora v Obroku

na sloupech zaniklé mlýnské hranice letopočet 1827 a  inciály WB (Wentzel Buntzmann) renovit

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1859 Franz Schmied

1930 Adolf a Marie Pschihodovi

1930 Okresním úřadem Dubá povoleno rozšíření rybníka a obnova cejchu, rechnickou dokumentaci vyhotovila firmna Antobín Schönbach z

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1945 Adolf Pschihoda, mlýn konfiskován

národní správce Jan Hokeš

08 1946 - 07 1947 semleto 610 q pšenice a 557 q žita

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1950 převzal státmí statek, pouze šrotování a mačkání ovsa

1975 měla hlavní budova již zřícenou střechu, 1976 demolována

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Buntzmann
  • Punztmann
  • Schmied
  • Pschihoda
  • Läder
  • Hokeš

Historie mlýna také obsahuje:

1711-1726 Siegmund Puntzmann

1726- Anton Buntzmann

-1764 Josef Läder

1764-1795 Anton Buntzmann ml.

1795 Johann Wentzel Buntzmann

1827 Wentzel Buntzmann

1859 Franz Schmied

1930-1945 - Adolf Pschihoda

1945- Jan Hokeš

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        Zachována pouze zděná budova výměnku s jednoduše členěnou fasádou. Z architektoniké výzdoby dochována pouze torza pilastrů s kanelováním a subtilní profilované římsy. Objekt leží na pravé straně dvora přístupného mostem přes koryto potoka. Zadní stranu dvora vymezují pískovcové základy vlastního mlýna. Lokálně jsou zachovány i podstatné části zdiva přízemí z pískovcových kvádrů, u otvorů doplněných pálenými cihlami. Část obvodových stěn mlýna zakrývá přístavba vyplňující proluku směrem k výměnku. Dále je zachována část zdiva východního průčelí s původním vstupem, ten je tvořen hladkým pískovcovým ostěním. Nad jeho překladem probíhá cihelná římsa s konzolami na bocích a výše vynášecí pas rovněž z cihel. Do výše stropu nad přízemím stojí rovněž severní stěna, dodnes obsahuje trojici otvorů - střední pro hřídel vodního kola a dva boční přisvětlovací. Na toto zdivo navazovala lednice, na jejímž místě stojí novodobá přístavba s pultovou střechou. Část historického kvádrového zdiva zde náleží zdi, která tvořila spodní okraj lednice.
        Klasicistní přestavba datovaná 1827, zdobená klasicistní fasáda a hodnotný portál, dnes vše zničeno (zachován jen odlitek reliéfu v nadpraží v českolipském museu).
        Objekt obdélného půdorysu byl patrový, zděný se sedlovou střechou krytou drážkovými taškami. Fasáda měla hodnotné klasicistní členění - základní plocha byla opatřena omítkou hrubší struktury a vystupující prvky byly hladce omítané. Fasády byly rozděleny v pravidelném rytmu lizénovými rámci a pilastry s bohatě zdobenými hlavicemi v každém podlaží. Rastr respektoval rozmístění okenních a vstupních orvorů, pouze u nároží a hlavního vstupu byl zdvojen. Další členění sestávalo za soklu, ploché mezipatrové římsy a okenních ostění. Velmi zajímavý byl hlavní vstup v dvorním východním průčelí. Pískovcvý portál s jednoduchou lištou po obvodu byl nad překladem doplněn římsou s masivními kapkamu na koncích, provedenými v cihlovém zdivu a omítce. Nad římsou se v supraportě nacházel výstavný reprezentativní reliéf, orámovaný na bocích pilastry s kruhovými motivy. Uprostřed byl umístěn štít se symbolem vodního kola se 4 rameny, mezi ně bylo vepsáno "No. 21" Nad tím byly umístěny sekernické pomůcky - kružítka ad. Štít z obou stran drželi dva dvouocasí lvi. Vstup kryla valbová stříška. Reliéf z poslední čtvrtiny 19. stol. byl k portálu patrně přiložen dodatečně.
        V jižním levém dílu obytné místnosti (světnicový díl), uprostřed síň, v severním pravém dílu mlýnice s velmi cennou (rovněž zničenou) mlýnskou hranicí se 4 páry bohatě profilovaných dřevěných sloupů, v rámečcích hlavic dvou středních sloupů vlevo s iniciálami "W.B." a "B.H.", vpravo s nápisem "Renovit 1827". Velmi neobvyklá byla volutová zhlaví dvou středních svorů, vodorovnbě položených na sloupy a otevřená galerie mezi mlecí podlahou a stropem přízemí s balustrovými sloupky.
        Dnešní čp. 21 je bývalý výměnek.
        Na jižní straně stávaly ještě dva hospodářské objekty (chlévy, kolna a stodola).
        • dveře
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • prostup pro hřídel vodního kola
          • zcela bez technologie aj.
          Dochovány pouze vyřazené pískovcové mlecí kameny.
          Žádná položka není vyplněna
          1933: šrotovací válcová stolice o prům. válců 300 mm
          vymelovací válcová stolice o prům. válců 300 mm
          šrotovnice
          loupačka
          mačkadlo na oves
          transmise
          kapsové výrahy
          čisticí stroje

          1946: čistírna:
          prachový hrudový vysévač s drátěným potahem 1500 x 700 m
          koukolník 1500 x 600 mm
          autokap s 5 pytli
          průchodová louopačka Andrae & Fellgner 1500 x 600 mm
          kličkový hranolový vysévač 1500 x 800 mm napojený za loupačkou
          na mlecí podlaze:
          2 válcové stolice Anton Verneřice (po 2 válcích 500 x 300mm, společné pro pšenici a žito)
          hranolový třídící vysévač s drátěným potahem 1500 x 600 mm
          odstředivý moučný vysévač s hedvábným potahem 2700 mm x 800 mm
          hranolový třídící vysévcač s drátěným potahem 2000 x 700 mm
          jednoduchá reforma Andrae & Fellgner (šířka rámečků 500 mm)
          pomocné stroje:
          sací filtr Heer s 6 hadicemi
          ležatá míchačka na mouku domácí výroby 1945 (1600 mm)
          dvouválcové mačkadlo na oves (neznámé výroby, 300 x 150 mm)
          smirkové složení na šrotování s umělými kameny o průměru 900 mm
          • jez
          • náhon
          Vodní dílo ačínalo na sousedním katastru Tuhance pod zaniklým rybníkem. Přepadový jez na Obrtském potoce na jv okraji obce Tuhanec naproti dnešnímu čp. 11 (dnes již není patrný), náhon délka 1160 m, prům šířka 1 m, hloubka 0,6 m, levý břeh formou sypané hráze (na začátku zachované terénní prohlubně, další úsek v polích kompletně zrušen a rozorán). Nádrž před mlýnem objem 414 m3, prům. hloubka 0,6 m, v hrázi jalové stavidlo, šířka 1 m, výška okenice 0,43 m. Spodní zúžená část nádrže o délce 2 m byla zděná a připojovaly se k ní dřevěné vantroky. (Zachována plošina, kde se nádrž necházela.)
          Vantroky měly délku 16,2 m, světlou šířku 0,68 m, hloubku vodní hladiny 0,56 m (celk. hloubka 0,62 m). Vpouštěcí stavidlo do vantrok mělo světlou šířku 0,68 m a na konci bylo ještě provozní stavidlo (vsadek) o šířce 0,32 m, které bylo možno vytahovat až o 12 cm. Na dně jalové stavidlo 0,29 x 0,2 m, na něž navazoval svislý dřevěný žlab.
          Otevřený odpad délka 50 m.
          Normování 3.8.1869, 1925 a 1933
          Vodní cejch západně od mlýna pod nádrží - zděný cihelný blok s měděnou deskou "A.P. 1933".
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 - 1 kolo na svrchní vodu, 51 (66) l/s, spád 7,1 (7,8) m a výkon 3,1 HP, prům. 6,95 m, světlá šířka lopatek 0,66 m, hloubka lopatek 0,235 m, 4,35 ot/min., max. výkon 5,26 HP, prům. výkon 4,44 HP
          1946: prům. 7 m, výkon 5.5 HP, není schopné provozu
          květem 1947 Jan Hokeš žádal o povolení nahradit shnilé vodní kolo kolem ze mlýna čp. 11 v Zakšíně, nevyřízen
          Před 1976 byla z vodního kola dochována mohutná dřevěná hřídel, procházející oválným otvorem do podkolí mezi sloupy mlýnské hranice v mlýnici, s torzy ramen v lednici.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 - 1 kolo na svrchní vodu, 51 (66) l/s, spád 7,1 (7,8) m a výkon 3,1 HP, prům. 6,95 m, světlá šířka lopatek 0,66 m, hloubka lopatek 0,235 m, 4,35 ot/min., max. výkon 5,26 HP, prům. výkon 4,44 HP
          1946: prům. 7 m, výkon 5.5 HP, není schopné provozu
          květem 1947 Jan Hokeš žádal o povolení nahradit shnilé vodní kolo kolem ze mlýna čp. 11 v Zakšíně, nevyřízen
          Před 1976 byla z vodního kola dochována mohutná dřevěná hřídel, procházející oválným otvorem do podkolí mezi sloupy mlýnské hranice v mlýnici, s torzy ramen v lednici.
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
          Popisna střídavý proud, výkon 9,2 kW
          Typelektrický motor
          StavZaniklý
          VýrobceBergmann Werke - Bodenbach (Děčín Podmokly)
          Popisna střídavý proud, výkon 9,2 kW
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet: 1
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 10, str. 16
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 10, str. 16
            AutorMiroslav Kolka
            NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
            Rok vydání2014
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 203-210

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            10.3.2016 09:12 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            doxa (Jan Škoda) 21.8.2024 16:05