Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn u podměstského rybníka na potoce Olšinka. Na tomto místě byla též pila s jedním dřevěným katrem a také olejna. Olej se v ní vyráběl ze lněného semene v době, kdy se v našem kraji ještě pěstoval len na výrobu plátna.
Do r. 1880 byl jejím majitelem prosečský rodák Josef Rejman, který žil ve Vídni.
Potom byla její majitelkou Kateřina Broklová do r. 1889, kdy ji koupil Josef Kučera z Telecího se 26 měrami pozemkù za 3 225 zl.
Mlýn je zmíněn v Ottově sloníku.
Protože se len přestával pěstovat, olej se lisoval už jen zřídka.
R. 1912 objekt koupili Josef Hemerka, který měl obchod ve Svatojos. Jednotě a továrnu na dýmky na Horničce v hostinci Václava Petra, a jeho švagr Josef Vrabka za 3 900 K bez pozemkù.
Olejnu rozbourali a vystavìli továrnu na dýmky s vodním pohonem turbinou.
V dílně pracovalo zpočátku 12 dělníkù.
Později asi v r. 1920 si ji najal dýmkař ze Záboří Jaroslav Jehlièka.
R. 1929 přestavìl Josef Vrabka budovu na mlýn s pilou.
Po skončení výroby dýmek v roce 1929 bylo přistavěno patro a mlýn obnoven instalací válcového složení.
1944 Josef Vrabka, ukončeno mletí
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hemerka
- Rejman
- Brokl
- Kučera
- Vrabka
Historie mlýna také obsahuje:
1880 Josef Rejman
-1889 Kateřina Broklová
1889- Josef Kučera
1912 Josef Hemerka
1939-1944 Josef Vrabka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
