Co může být snadné, patří do mlýna nebo knězi.
(německé přísloví)

Horní, Hoření mlýn

Horní, Hoření mlýn
13
Kostelní
Český Dub
463 43
Liberec
Český Dub
50° 39' 35.7'', 14° 59' 42.2''
Mlýniště bez mlýna
Panský mlýn a pila čp. 13 stál ve městě v ulici Kostelní nedaleko zámku. V roce 1921 byl změněn na elektrárnu. Na jeho místě nyní stojí nedostavěný kulturní dům. Přímo na mlýn navazovala valcha čp. 12, místo ní se nyní nachází terasa hotelu Koruna.
střed města
Ještědka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Poprvé je popsán mlýn v urbáři českodubského panství z roku 1590. Dle tohoto zápisu to byl kamenný mlýn o dvou kolách, moučnici a jedné stoupě, pod mlýnem bylo napájení dobytka, při mlýně byla rovněž pila, valcha a šlejferna. V této době je jako majitel uváděna dubská vrchnost, mlynář si mlýn pronajímal.

První známé jméno mlynáře je uvedeno v zápise v Trhové knize města z let 1554-1587. V kupní smlouvě z roku 1556 koupil mlynář Šimon zahradu v Dolánkách od Marty Karnice. V roce 1580 je zde jmenován mlynář Jan.

Až do roku 1737 byla majitelem mlýna dubská vrchnost.

V roce 1626 hospodařil na mlýně Ondřej Richter. K tomuto roku se váže zápis v Trhové knize města z let 1606-1676, dle kterého Ondřej Richter „mlynář ve mlejně ve městě“ koupil dům na náměstí (dnešní čp. 27) od Mikuláše Blahy za 360 kop. Mlynářský rok Richterů odtud později odchází do mlýna v Modlilbohově – Ondřejův syn Kryštof Richter si vzal na manželku Annu, dceru Václava Bulíře z Modlibohova, a s ní později ve mlýně v Modlibohově hospodařil.

V roce 1656 je ve zdejším mlýně uváděn jako mlynář Ondřej Hansl.

Na přelomu 17. a 18. století je zde zmiňován Johann Jäger. Ve mlýně se mu 20. dubna 1698 narodila dcera Anna Judita a 22. srpna 1700 syn Johann.

Mlynáře Jägera vystřídal nejpozději v roce 1704 Johannes Christopf Thanns s manželkou Apolonií. Existuje zápis o narození jeho dcery Marie ve zdejším mlýně, a to 17. května 1704. 13. května 1705 se zde manželům narodil syn Carl Joseph.

V 1. polovině 18. století vlastnil českodubské panství klášter sv. Jakuba ve Vídni. Mlýny mu patrně nepřinášely žádaný užitek, proto se rozhodl je prodat soukromým majitelům. V roce 1737 se novým majitele horního mlýna o dvojím složení stal Hans Wenzl Schwartz, zaplatil za něj 1000 kop (300 kop do sv. Jana, dalších 100 kop do sv. Václava, zbytek po 50 zl. až do splacení). Smlouva byla podepsána 15. července 1737. Po jeho smrti hospodařil na mlýně od roku 1753 jeho bratr Ferdinand Schwartz, koupil mlýn za 1.070 kop míšeňských (1248 zl. 20 kr.). V roce 1772 přešel mlýn na Antonína Schwartze. Jeho dědicové prodali mlýn v roce 1806 Františku Kretšmarovi za 1 950 zlatých.

Pravděpodobně v roce 1816 se majitelem stal František Ruta za 6 000 zlatých v bankocetlích. Do Českého Dubu přišel z velkého mlýna na Jizeře u Vince za Mladou Boleslaví. S manželkou Marií měl dceru Elisabetu. František Ruta brzy zemřel a ovdovělá Marie se brzy znovu provdala, a to za mlynářského společníka Jana Rutu z Huti na panství Malá Skála.

V roce 1829 koupila mlýn Barbora Rutová za 6 000 zlatých. Ještě ten rok změnil mlýn znovu majitele a přešel na Jana Rutu, syna Václava Ruty z Bakova čp. 5, který zde pak hospodařil s manželkou Annou Marií do roku 1840. Narodilo se jim zde několik dětí.

1838 českodubské panství koupil Karel Rohan, obnoveny závazky vůči mlýnu: za šrotování a mletí sladů pro panský pivovar a sladovnu půl vědra piva bezplatně při každé várce, jeden buk na hřídel v případě potřeby, každý rok 5 celých a 5 polovičních prken falcovních a 12 prken slabých, 100 cihel a soudek vápna. Vrchnost jest povinna čistiti mlýnský náhon v délce 14 a 1/2 sáhu a dalších 20 sáhů od městské brány a zadržovati vodu v Českém Dubě.

V roce 1840 se majitelem mlýna stal František Cee. V té době měl mlýn 3 vodní kola (dle nákresu ve stabilním katastru z roku 1843). Po smrti Františka Cee pravděpodobně v roce 1847 je v tomto roce uváděn jako nájemce Wenzel Kirschner s manž. Marií, držitelkou byla vdova po zemřelém mlynáři Dorota Cee.

VBrchnosti platí 167 zl. činže, odvádí 69 měřic chlebového obilí ročně

 

V roce 1848 uváděna jako majitelka Dorota Cee. Ta se v roce 1858 stala majitelkou také sousední panské valchy čp. 12. Koupila ji za 4 700 zlatých. Tím se valcha stala součástí mlýna.

Od roku 1860 až do 13. dubna 1871 měl mlýn v držení Kristián Mužák, syn Františka Mužáka z Pasek čp. 10. Pak jej prodal tovární firmě Franz Schmitt (někdy psáno také Schmidt) za 1 500 zlatých. Firma Schmitt mlýn v roce 1886 zrušila a dům společně s vedlejší valchou přestavěla na byty.

V prvních letech 20. století začala firma Schmitt provádět druhou vlnu elektrifikace svého podniku a hledala další zdroje energie. Jedním ze zdrojů se stalo využití starého vodního práva bývalého mlýna čp. 13. Proto se firma v září 1913 rozhodla instalovat zde vodní turbínu.

Jednání o turbíně s úřady se protahovala a teprve v roce 1920 došlo k místnímu šetření. Kolaudace turbíny proběhla 10. června 1921, a úřady poté vydaly povolení k užívání díla. Jednalo se o Francisovu turbínu o hltnosti 124 l/s, spádu 10,5 m a výkonu 13 HP při účinnosti 75 %. Turbína poháněla dynamo, od něhož směřovalo vedení o napětí 120 V do dolní továrny, kde napájelo zařízení akumulátorovny. V roce 1929 probíhal spor mezi firmou Schmitt a osadou Starý Dub týkající se množství vody, které přitékalo od jezu ve Starém Dubu do náhonu na vodní dílo čp. 13 v Českém Dubu. K tomuto sporu se dochoval zápis na o.ú.v Turnově, kdy tento úřad vydal pokyn ve svém výnosu ze dne 27.6.1929 k osazení pevného bodu na pozemku č.k. 101 osady Starý Dub za účelem normování jezu. Spory o vodu probíhaly ještě následující dva roky.

Počátkem třicátých let v důsledku krize vyhlásila firma Schmitt úpadek. Poté provozoval turbínu dál Jaroslav Bareš, který vlastnil také malou elektrotechnickou provozovnu ve vedlejším domě čp. 14.

23.11.1935 Václav a Barbora Janatovi, každý 1/2

Budovy vlastní Jaroslav Bareš, má zde elektrotechnickou provozovnu a krámek ve vedlejší budově čp. 14.

Po válce zrušil nový režim Jaroslavu Barešovi živnost a v jeho malé provozovně v čp. 14 umístil pobočku SVEDu (elektrotechnické výrobní družstvo).

1954 Barbora Janatová celý mlýn

Za studené války se údajně s turbínou počítalo jako se záložním zdrojem energie pro případ konfliktu (naproti přes ulici v podzemí domu 1/IV /johanitská komenda/ byl zřízen protiletecký kryt).

Bývalý mlýn čp. 13 i vedlejší budova čp. 14 byly v 80. letech 20. století zbourány a na jejich místě byl stavěn nový kulturní dům (zůstal nedostavěn).

Kulturní dům stále není zcela dotavěn.

V dostavění části má nyní sídlo příspěvková organizace Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, výjezdová základna Český Dub.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Richter
  • Hansl
  • Jäger
  • Thanns
  • Schwartz
  • Kretšmar
  • Ruta
  • Cee
  • Kirschner
  • Mužák

Historie mlýna také obsahuje:

do roku 1737 českodubská vrchnost

1737 -1753 Hans Wenzl Schwartz

1753 - 1772 Ferdinand Schwartz

1772 - asi 1806 Antonín Schwartz

1806 - 1816 František Kretšmar

1816 - ? František Ruta

Marie Rutová (vdova po Františku Rutovi)

1829 Bartova Rutová

1829 - 1840 Jan Ruta

1840 - 1847 František Cee

1847 - asi 1860 Dorota Cee (vdova po Františku Cee)

1860 - 1871 Kristián Mužák

1871 - zač. 30. let 20. st. firma Schmitt

zač. 30. let 20. st - asi zač. 50 let 20. st. Jaroslav Bareš

1935 Václav a Barbora Janatovi

1954 Barbora Janatová

1590 urbář českodubského panství:

V městě proti zámku jest mlýn o dvou kolách, moučnici a jedné stoupě, dobře od kamene vystavený se všemi potřebani opatřený. Pod týmž mlýnem jest místnost k napájení hovad všelikých. Mlýn tento mlynář pronajímá a platí z něho každého roku k panské potřebě výmelného míry turnovské 36n korců, po 30 groších počítajíc, činí 18 kop grošů do roka. V tom mlejně měšťané sobě k potřebě slady melou a od každého varu sladu semletého platí vrchnosti 3 groše. Při tom mlejně jest taky pila dobře udělaná, se všemi k tomu náležutými potřebami, na kteréž pile se prkna panská a jiným lidem řezají a z té pily jest mimo domácí potřebu užitku 10 kop

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Dle starých fotografií měl zděný mlýn přízemí, patro a podkroví.\n

        V roce 1921 zde instalovala firma Schmitt Francisovu turbínu a budova bývalého mlýna fungovala od tohoto data jako elektrárna, která vyráběla elektrickou energii pro továrnu (akumulátorovnu) firmy Schmitt v Českém Dubu.


        Prostor za hotelem Koruna odděloval od Kostelní ulice dvoumetrový zděný plot. Do dvora se vjíždělo branou z kovové mříže situovanou hned za obvodovou zdí hotelu. Přístavba s kuchyní ještě tenkrát neexistovala.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dle první známé zmínky o mlýnu z roku 1590 měl mlýn tehdy dvě vodní kola.
            Dle stabilního katastru z roku 1843 měl mlýn tehdy 3 vodní kola.
            V roce 1921 byla instalována a kolaudována Francisova turbína o hltnosti 124 l/s, spádu 10,5 m a výkonu 13 HP při účinnosti 75 %. Ta však již nesloužila mlynářskému řemeslu, ale k výrobě elektrické energie.
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            Majitelka mlýna Dorota Cee koupila v roce 1858 sousední valchu, která se tak stala součástí mlýna.
            Od roku 1921 fungoval již tehdy bývalý mlýn jako elektrárna.
            • jez
            • náhon
            • vantroky
            • odtokový kanál
            Dle zápisu ve vodní knize tekla voda ke mlýnu od jezu na Ještědce, který se nacházel ve Starém Dubu. Při průtoku městem byl náhon zakrytý. Na náměstí bylo možno zjistit linii náhonu podle kamenných desek, jimiž byl v 19. stol. zakryt. V Kostelní ulici před mlýnem asi na úrovni fary přecházel náhon v otevřený dřevěný žlab, kterým přitékala voda nad tři vodní kola o průměru 5 m. Za mlýnem pokračoval podzemní kanál, který vyúsťoval na Dolní předměstí. Tím, končilo vodní dílo patřící k Hornímu mlýnu. Voda tekla dál k Dolnímu mlýnu čp. 16. Celkový spád činil 16,276 m, spád od dřevěných vantrok v Kostelní ulici byl 10,5 m, měřeno od začátku dřevěných vantrok až po hladinu vody v odpadním kanálu za vodními koly.
            13.7.1929: Na potoce Ještědském v katastru obce Starý Dub jest u obecní cesty pevnbý jez z rovnaných kamenů na sucho s dřevěnou kostrou o délce přepadové hrany 6,45 m. Do vlastního náhonu na vodní dílo čp. 13 v Českém Dubu teče voda dřevěným satvítkem o světlosti 1,30 m. Na koruně jezu jsou osazeny v poslední době nové dva trámce na místo jednoho starého, který byl pro hnití vyměněn. Původní výše jezu není vodoprávně známa.
            27.6.1929 osazen pevný bod od parvého břehu náhonu 2,9 m a 2,8 m od spadiště pevného jezu.
            Náhon vedl podél zděného plotu po levé straně Kostelní ulice a ústil do přízemní zděné stavby stojící přibližně na úrovni satré školní budovy (dnes knihovny). V Kostelní ulici byl náhon zakrtytý kromě jednoho místa naproti faře, kde bylo tzv. máchadlo. Uvnitř přízemního domku byla velká nádrž na vodu a kolo, jehož otočením se spouštěl přítok k turbíně. OPdtud náhon pokračoval dál pod úrovní okolního terénu. Probíhal pd schodištěm za bývalým mlýnem a mířil do prostoru mezu domy 13/IV. a 14/IV., kde se nacházela ve zděném přístavku vlastní turbína. Odpad od ní odtékal starým kanálem na Dolní předměstí.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1913 zahájeno jednání, 1920 místní šetření: instalace Francisovy turbínovy o hltnosti 124 l/s, spád 10,5 m, účinnost 75%, výkon 13 HP
            10.6.1921 kolaudace
            V roce 1930 je bývalý mlýn uváděn jako elektrárna s 1 Francisovou turbínou, hltnost 0,12 m3/s, spád 10 m, výkon 12 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1913 zahájeno jednání, 1920 místní šetření: instalace Francisovy turbínovy o hltnosti 124 l/s, spád 10,5 m, účinnost 75%, výkon 13 HP
            10.6.1921 kolaudace
            V roce 1930 je bývalý mlýn uváděn jako elektrárna s 1 Francisovou turbínou, hltnost 0,12 m3/s, spád 10 m, výkon 12 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1843: 3 kola o prům. 5 m
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popis
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 40
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníJičín, str. 40
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 128-132
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 100

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Ostatní

            Vytvořeno

            10.10.2016 08:43 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 11.10.2016 13:17
            doxa (Jan Škoda) 26.8.2024 23:44