Dle nejstarší matriky fary církvické z let 1658-1700 je zde v té době uváděn „Kremla Jan, mlynář z Ovčár“, avšak bez upřesnění roků.
V roce 1679 kupuje celé panství novodvorské a ovčárecké baron (později hrabě) Bernard Věžník. K němu se váže zmínka, že obnovil ovčárecký mlýn, ve kterém se 14 let kvůli nedostatku vody nemlelo. Po jeho smrti v roce 1714 zdědil panství jeho syn Romedius. Ten zemřel už v roce 1720 a panství zdědila jeho matka Barbara, která ho v roce 1722 prodala Františku Antonínu Pachtovi z Rájova.
Mlynáři na panství v té době byli povinni platit z mlýnů úroky při sv. Havlu a Jiří. Mimo to měli tyto povinnosti: sůl, pivo, kořalku od vrchnosti odebírati, každého roku jednu panskou svini vykrmiti a obilí pro vrchnost a služebnictvo zdarma mleti, vinopalnám obilí šrotovati, strouhy mlýnské čistiti a splavy na své náklady udržovati.
9. dubna 1842 v 10 hodin večer vypukl v chlévích ovčáreckého mlýna oheň. Byl prý založen úmyslně, aby vyhořely pivovar a sousední dvůr. Oheň se však podařilo uhasit a vyhořel pouze mlýn s hospodářskými budovami. Mlynář Josef Nedvídek (uváděn jako nájemce mlýna, mlýn byl panský) měl mlýn pojištěný na 4000 zl. Částku dostal vyplacenou a je do podzimu vystavěl nový mlýn.
Roku 1847 koupil ovčárecký mlýn hrabě Chotek.