Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn paběnický byl r. 1607 majetkem Matěje Vrkače a měl cenu 205 kop grošů českých, 1609 byl v rukou Václava Hlaváčka, zvaného „Vrba“.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1624 byl majitelem Jan Čapek, který jej koupil za 150 kop českých grošů.
Mlýn je vyobrazen na I. vojenském mapování z let 1764-1768.
V roce 1838 byl dle stabilního katastru majitelem Jakub Veselý.
V roce 1890 jsou u obce Paběnice uváděny 2 mlýny (druhý mlýn se nacházel u rybníka Medenice).
Před 1. světovou válkou (1926) zde byla instalována Francisova turbína o výkonu 15 koňských sil.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 je zde uváděn Rudolf Kodeš.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn ukončil činnost v 50. letech 20. století.
Někdy po roce 2000 zde vznikl pension, fungovala zde hospoda „Krčma ve mlejně“, chov ovcí, kov, ustájení koní. V roce 2013 tehdejší majitel areál prodal, nová majitelka nemovitost zadlužila. V současné době (duben 2017) se mlýn prodává v exekuci (informace od souseda).
Od roku 2018 má mlýn nového majitele, a mlýn slouží jako místo pro setkávání, svatby, školení, kurzy atp.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vrkač
- Hlaváček
- Čapek
- Veselý
- Kodeš
Historie mlýna také obsahuje:
1607 Matěj Vrkač
1609 Václav Hlaváček
1624 Jan Čapek
1838 Jakub Veselý
1930 Rudolf Kodeš
1939 - Rudolf Kodeš (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Císařský povinný otisk (1824–43)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
