Uživatel

Hledat

| Sign up

Ona je hotový žvanivý mlýn.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýnek u Kosiček

mlýnek u Kosiček

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýnek u Kosiček

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Kosičky

PSČ

503 65

Okres

Hradec Králové

Katastrální území

Kosičky

GPS

50° 10' 34.1'', 15° 32' 30.7''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Mlýn stál jižně mezi obcemi Kosice a Kosičky, uprostřed dnešního trojúhelníkového pole ohraničeného ze severu potokem Bystřice a na dalších dvou stranách místními komunikacemi.

Poloha vůči obci

samota

Vodní tok

Třešický potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn je vyobrazen na mapách stabilního katastru z roku 1841. Na mapě kultur stabilního katastru z období 1834-1844 je označen písmenem „M“.

1817 – 1820 zm. Václav Podhajský mlynář
16.7.1845 zemřel Václav Čížek mlynář

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Na mapách III. vojenského mapování je mlýn vyznačen jako „M.M.“, jednalo se tedy o obilný mlýn.

Přesné datum zániku mlynářské činnosti se nepodařilo zjistit, stalo se tak přibližně v první čtvrtině 20. století.

1856 zm. Alois Šíř mlynář
1870 sčítání Alois Krajiňan * 1837 v Králově Městci
11.12.1882 zemřel Alois Kreuzmann mlynář
1884 zm. Václav Pospíšil mlynářský stárek
1895 zm. Frýda Josef mlynář (MH)

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn byl zbourán někdy v 2. polovině 50. let 20. st. Na leteckém mapování z roku 1954 budova mlýna ještě stojí, na topografické mapě z roku 1963 již nikoli, v místě se dochoval pouze název „U mlýnka“.

Události

Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

Neexistuje. Mlýniště se nachází uprostřed pole.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Podhajský
Čížek
Šíř
Krajiňan
Kreuzmann
Frýda

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1817 – 1820 zm. Václav Podhajský mlynář
16.7.1845 zemřel Václav Čížek mlynář
1856 zm. Alois Šíř mlynář
1870 sčítání Alois Krajiňan * 1837 v Králově Městci
11.12.1882 zemřel Alois Kreuzmann mlynář
1884 zm. Václav Pospíšil mlynářský stárek
1895 zm. Frýda Josef mlynář (MH)

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

04 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Dle vyobrazení na mapách stabilního katastru se jednalo o budovu ze spalného materiálu, tj. dřevěnou.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

akumulační nádržka

Popis cesty vody ke mlýnu

Severně od silnice do Kosiček, v místě pravotočivé zatáčky byl na Třešickém potoce malý rybníček. Z něj vytékal náhon a tekl nejprve severozápadním směrem. Asi v polovině své trasy změnil náhon směr do pravého úhlu a tekl jihovýchodním směrem až ke mlýnu. Přímo před mlýnem byla na náhonu malá akumulační nádržka. Odtok od mlýna směřoval do potoka Bystřice opět severozápadním směrem.