Mlýn však zůstával v hlavní linii rodu a tak víme, že se zde r. 1596 narodil Šimon Strnad, jeho manželka byla Kateřina od r. 1629. Z tohoto manželství se narodili dva synové Jakub (1629) a Matěj (1631). Mlynář Šimon Strnad, byl protestanského vyznání a i s oběma syny odešel během 30leté války z Knína. Přesto již v r. 1651 je Šimon Strnad opět v Kníně a stává se cechmistrem nově založeného mlynářského cechu.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Šimon Strnad (55 let), nekatolík s nadějí na obrácení, odešel z města, žena Kateřina (47), obrácená nekatolička, synové Jakub (22) a Matěj (20), oba nekatolíci s nadějí na obrácení
1654 Berní rula: Šimon Strnad, mlejn na 2 kola, pila nedostrojená, 10 str. rolí, 2 potahy, 4 ks hov. dobytka, 5 sviní
Majitelé mlýna od r. 1651 byli Šimon, Matěj, Jakub, Vojtěch, František, Antonín a posléze opět Antonín, kterým v r. 1908 rod vymřel.
4.5.1664 mlýn vyhořel
1668 šosovní mlýn
„Popsáni měšťanů za starodávna“ (č. 67.), v němž uvádějí se mlynáři, kteří ještě r. 1665. byli pohořelí, a mlynáři, v 1. 1669 .- 1671. znova se osazující. 2. Šimon Strnad (umřel), nyní Matěj Strnad (č. 153.); mlýn měl 1 potah, 10 str. polí (r. 1665 „pohořalý“), ale nyní má 2 potahy a 2 krávy. Ale mlýn shořel, nyní jenom tam tříslo tlukou.
V zápise z let 1666 – 1671 se píše: Šimon Strnad (umřel), nyní Matěj Strnad (č.153), mlýn měl 1 potah, 10 str. polí, r. 1665 „pohořelý“, ale nyní má 2 potahy a 2 krávy, ale mlýn shořel, nyní jenom tam tříslo tlukou.
1673: Šimon Strnad (1665) – Matěj Strnad (1673), má 13 str. polí, 6 str. na zimu osetých, 1 str. na jaro, 6 str. úhoru, dále 2 koně, 3 krávy, luk pod 2 vozy sena, mlýn má 1 kolo a stupník na 1 číslo má.
„Vejpis z rulle z r. 1673.“ (revisirováno dne 20. ledna 1734.) 3. Šimon Strnad (1665.) - Matěj Strnad (1673.); má 13 str. poli, 6 str. na zimu osetých, I str. na jaro, 6 str. úhoru, dále 2 koně, 3 krávy, luk pod 2 vozy sena; mlýn má I kolo, a stupník na I číslo má.
Specifikace knínských mlýnů z roku 1704. (měst. archiv č. 61.), jež sepsána byla dne 30. května 1704. od J. C. K. Milosti hejtmanů kraje podbrdského, v základě cís. patentu z 15. května 1704., a obsahuje soupis a popsání všech 7 mlýnů novoknínských. II. „Mlynářů mlýny či šosovní.“ 3. Matěj Strnad (Strnadův, čp.153) který J.M.C. kontribucí z ½ k. platí „Jest tento mlýn od přívalův všechen rumem zanesený, cesty k němu všechny zkažené, na stavení nanejvýš spustlý, takže dobře v něm ani kde hlavy skloniti není, děkoval bych Pánu bohu, kdyby sobě jen na kus chleba mletím vydělati mohl, samým tříslem se živí.“ Tak byl pořízen zápis o Strnadově mlýně, jenž tehdy jedno kolo měl. Je to jediný ze sedmi mlýnů novoknínských, který od nepaměti až do našich časů jediné rodině patřil, v které přecházel z otce na syna. V nejstarších zápisech- jak již bylo uvedeno - zmínka o mlynářském cechmistrovi Šimonu Strnadovi a dle správ seděla tato rodina na mlýně i před dobou bělohorskou. Tak dí zápis o mlýně „Strnadově“, jenž tehdy jen 1 složení měl. Jest to jediný ze všech 7 mlýnů novoknínských, který od nepamětných dob až po naše časy v jediné a téže rodině zůstával, a to ve starobylé patricijské rodįně Strnadovské, v níž dědictvím přecházel s otce na syna. V nejstarších zápisech o mlýnech novoknínských z r. 1651. děje se již zmínka o mlynářském cechmistru Šimonu Strnadovi a dle věrohodné tradice rodinné seděla rodina tato na svém mlýně dávno před dobou bělohorskou. Řada majitelů mlýna od r. 1651. jest: Šimon, Matěj, Jakub, Vojtěch, František, Antonín a posléze syn tohoto, Antonín Strnad, jímž r. 1908. rod zcela vymřel, a památné sídlo jeho přešlo r. 1908. na nájemce mlýna téhož, manžele. Tomáše a Teresii Dezortových.
1839 Antonín Strnad (1784-8.4.1871), manž. Marie
