Koubkův mlýn; Kaupkamühle, Kaiserliche Pocher

Zdeněk Jiskra k tomuto mlýnu vztahuje údaj z roku 1362, kdy je ve stříbře uváděn mlynář Jakub, snad prapředek mlynářů Koubků. V letech 1415 a 1416 je ve Stříbře také popisována „brána u mlýna“ (porta circa molendinum), která je považována za později Koubkovu branku.

Stříbrský historik Georg Schmidt se domnívá, že Koubkova branka byla do vnější městské hradby vestavěna (nebo obnovena) v roce 1574 na žádost a za finanční podpory tehdejšího mlynáře Koubka. Stejný informaci podává informační tabule č. 7 „Koubkova branka“ naučné stezky „Historie hornictví na Stříbrsku“ umístěna ve Stříbře vedle Koubkovy branky. Účelem branky mělo být, aby mlynář mohl pohodlně vozit ze svého mlýna mouku do města.

1577- 1578 držel mlýn cechmistr cechu mlynářského Ondřej Koubek, po něm v roce 1602 Jan Koubek. Mlýn měl v emfyteutickém nájmu, obci města Stříbro platil ročně 147 zlatých a 7 ½ krejcaru. Dále měl povinnost šrotovat slad pro dominikální a pro měšťanský pivovar.

V roce 1651 dle Soupisu poddaných podle víry držel mlýn další příslušník roku Koubků, opět Jan Kouba (35) s manželkou Markétou (30). Je uveden i v berní rule z roku 1655.

V tereziánském katastru z roku 1714 je rovněž uváděn Kubka Mühl se 2 vodními koly.

V 2. polovině 18. století došlo k nárůstu těžby olověných rud v údolí Mže. Představitelé těžařstev se domluvili a dne 7. října 1785 koupili společně na základě smlouvy Koubkův mlýn za 300 zlatých. S povolením obce města Stříbra byl pak mlýn v roce 1796 přebudován na stoupu - drtírnu olověné rudy.

Na konci 19. století byl Koubkův mlýn nazýván Císařskou drtírnou. Na začátku 20. století zde pracovala kovárna. V roce 1909 koupil zpustlý provoz mlynář Heizmann ze sousedního Panského mlýna a zbořil jej na stavební materiál. Jeho motivem byla možná obava z případné konkurence, která by chtěla mlýn opravit.

V roce 1928 byl odstraněn jez nazývaný Císařský, který v minulosti sloužil k zadržování vody pro Koubkův mlýn.

Na místě bývalého mlýna stojí dnes čistička odpadních vod.