Při zápisu do vodních knih v 70. letech 19. století držela mlýn vdova Elisabetha Thuthacková. Mlýn měl tehdy 2 vodní kola na vrchní vodu, která poháněla 2 mlýnská složení. Asi 200 m kroků od mlýna byl dřevěný splav, který přiváděl vodu do náhonu. Na náhonu byla akumulační nádrž.
Dle sčítání obyvatel v roce 1910 byl mlýn v držení Franze Pfrognera a jeho manželky Franzisky, pravděpodobně rozené Thuthakové. Franz Pfrogner, narozený roku 1878) se na mlýn přiženil asi v roce 1901, přišel sem z Neblažovského mlýna. S manžely Pfrognerovmi zde v roce 1910 žily jejich děti Anna, Richard, Franziska, Amalie a Ernestina. Dále zde byli registrováni rodiče mlynáře, kteří sem přišli rovněž z Neblažova v roce 1909, a příbuzní mlynářky z rodu Thuthakových. Ve mlýně vypomáhal jeden čeledín. V hospodářství byli chováni 2 koně, 7 kusů hovězího dobytka, 8 prasat, 53 kusů drůbeže. Obyvatelé mlýna patrně používali k bydlení také bývalé vrchnostenské domky, které přešly do jejich vlastnictví.