Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Urbář z roku 1587 uvádí v obci 3 mlýny, tento bude s určitostí jedním z nich.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Stabilní katastr k roku 1838: spalná podlouhlá budova se dvěma koly, další spalná budova ve tvaru L, na originální mapě je zachycena přestavba objektu
1838 majitel Jan Jiří Loquai
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1904 - mlynářem syn Petera Feierfeila Peter
1904 – některé domy v obci začaly odebírat elektřinu z elektrárny zřízené ke mlýnu
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1916 - umírá mlynář Peter Feierfeil ( *1855) ve věku 61 let
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí jako majitele objektu vdovu po Peteru Feierfeilovi Annu Feierfeilovou, mlynářem je její syn Andreas Feierfeil (*1891 Srby). V domě zapsáno 9 obyvatel.
1930 mlýn a elektrárna, majitel Ondřej Feierfeil
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1945 uváděn jako umělecký mlýn, majitelem Andreas Feierfeil.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Současný majitel objektu se přiženil až po odsunu původních německých obyvatel.
Turbína byla ze mlýna převezena do mlýna v Meclově č. 6 (Šimákův mlýn).
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Z trosek původní mlýnice si současný majitel postavil letní kuchyni a posezení. Zůstaly fragmenty zdí, okenních kleneb.
(Historie doplněna podle Jiřího Becka - BeJi.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Jan Jiří Loquai
1930 Ondřej Feierfeil
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
