Bonětický mlýn; Gross-Wonetitz Mühle

Bonětický rybník, který sloužil k pohonu mlýna je v pramenech zmiňován již k roku 1547. Rybník i s mlýnem je uváděn od roku 1596, kdy obojí bylo v majetku borské vrchnosti.

Dle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 byl na mlýně usazen mlynář Christopf Pausewicz (stár 42 roků) a manželkou Margarethou (33 let) a dcerou Annou (18 let), všichni poddaní katolíci.

Tereziánský katastr zde v roce 1713 popisuje mlýn o dvou kolech se stoupou a pilou.

V roce 1721 je zde uváděn mlynář na vrchnostenském mlýně se třemi koly a pilou. 3 vodní kola a pilu měl mlýn také v roce 1838.

Na začátku 19. století provozoval mlýn mlynář Anton Szimk s manželkou Katharinou. V srpnu 1811 se jim na mlýně čp. 4 narodil syn Anton, v dubnu 1815 Johann, v červenci 1820 Johann Georg.  Mlýn po něm převzal jeho syn Josef Szimk s manželkou Annou Marií, rozenou Röhling, který je zde zmiňován od roku 1826 a v 30. letech 19. st. V září 1826 se mu zde narodil syn Konstantin, v prosinci 1827 další syn Sebastian, oba však zemřeli jako nemluvňata. V lednu 1830 následovala dcera Josefa, v lednu 1832 syn opět pojmenovaný Sebastian, 1834 dcera Anna Maria, 1836 syn Johann a 1837 dcera Elisabeth.

V roce 1840 je zde uváděn jiný mlynář, a to Anton Kraus s manželkou Magdalenou. V březnu 1840 se jim zde narodil syn Anton, který však zemřel již v dubnu 1840 jako desetidenní. Následovaly děti 1841 syn pojmenovaný opět Anton, 1843 Ludwig, 1844 Franziska, 1845 Josef a 1849 Martin. Kromě Josefa zemřely všechny ostatní potomci ještě v dětském věku.

V 50. letech zde byla rodina Glasauerových. Nejprve Anton Glasauer s manželkou Theresií a po něm Jacob Glasauer s manželkou Barbarou, kterým se v listopadu 1857 na Bonětickém mlýně narodila dcera Maria Eleonora.

Již v roce 1862 zde byl evidován Andreas Benedikt s manželkoua Katharinou, rozenou Diestler. V dubnu 1862 se jim zde narodila dcera Sofia, v březnu 1864 dcera Theresia, 1866 syn Andreas, 1868 syn Josef.

Sčítání obyvatel v roce 1869 – mlýn byl v majetku borských Löwensteinů, v nájmu zde byl mlynář Andreas Benedikt (narozen 1830) s manželkou Katharinou (1829), rozenou Diestler, oba původem z Pavlova Studence ze mlýna čp. 37 (na jiném místě je uvedeno u Kathariny mlýny v Paulusbrunnen čp. 7).. Na mlýně s nimi žilo jejich 9 dětí a 2 pomocníci. V hospodářství mlýna byli 3 vepři, 2 kobyly a 2 krávy.

Andreas Benedikt s Katharinou byli na mlýně v Boněticích ještě v roce 1873, kdy se jim zde v březnu narodil další syn Albert.

V roce 1876 byl u mlýna zasazen vodních cejch. Dle údaje ve vodní knize z roku 1876 měl mlýn stále 3 vodní kola a pilu.

Rodina Andrease Benedikta odešla ze mlýna někdy v 70. letech 19. st., po nich sem přišli Seidlovi. Sčítání obyvatel 1880 - na Bonětickém mlýn v tomto roce v nájmu mlynář Franz Seidl, žil zde s dalšími 4 příbuznými.

V roce 1908 je v matrice obce zápis o sňatku mlynáře Karla Waaga, původem z Boru čp. 278, věk 24 roků a 11 měsíců, s Mariannou Klucker z Bonětic čp. 1, věk 26 roků a 9 měsíců. V zápise je Karl Waag uveden jako mlynář v Boněticích čp. 4.

Rok 1921 nájemcem mlýna byl Karl Waag (1883) s manželkou Marianou, rozenou Kluckou, a dcerou, žila zde s nimi jedna děvečka. Marianna Waagová zemřela již v srpnu 1921 ve věku 40 roků. Karl Waag se v srpnu 1922 ve věku 39 roků podruhé oženil. Jeho druhou manželkou se stala sedmadvacetiletá Maria Schwenda, dcera hostinského z Bonětic čp. 27.

V soupise vodních děl z roku 1930 je uveden vrchnostenský majitel A. Löwenstein, provoz je evidován jako mlýn a pila, pohon byl zajištěn 2 vodními koly. Později byla instalována turbína.

V květnu 1945 se na mlýně ukryla jednotka SS, kterou zde ostřelovali přijíždějící Američané. Při přestřelce byl mlýn zapálen a vyhořel včetně pily, obytného stavení i stodoly.