Uživatel

Hledat

| Sign up

Kostel, hospoda a mlýn
jsou vždy pro všechny otevřeny.
(estonské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Červený mlýn, mlýn U Sladovny

Červený mlýn, mlýn U Sladovny

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

5/313

Bývalé čp.

Ulice

Plzeňská

Lokalita (vesnice, město)

Blatná

PSČ

38801

Okres

Strakonice

Katastrální území

Blatná

GPS

49° 25' 19.5'', 13° 52' 38.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn u zámku pod rybníkem Sladovna.

Poloha vůči obci

600 m jz od kostela Nanebevzetí P.Marie v Blatné

Vodní tok

Lomnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Stál již před rokem 1606, původně zván Nový mlýn

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1647 (Berní rula) mlynář Matěj Pilka, mlýn měl 3 složení a 4 stoupy, mleli zde rolníci z Mačkova, Hněvkova a Mračova

1716 (ustavení mlynářského cechu v Blatné) mlynář Martin Suchomel

1787 vrchnost mlýn prodla Václavu Lukášovi

1792 Václav Lukáš uváděn jako bývalý mlynář, nyní podruh

1794-1800 František Šembauer s manž. Marianou

1802 Václav Jedlička (patrně jeho zeť)

1804 Jan Žahour

1807 Jan Růžička, manž. Anna, dcera mlynáře Jana Žižkovského z Dolejšího mlýna v Lapači

1811 vrchnost odkoupila mlýn zpět

nájemci:

1811-1845 Josef Petrovic

1845- syn Václav Petrovic (*1820) s Marií, dcerou Martina Bílého z Horosedel

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1862 koupili Václav a Josefa Sedmihradských, panský mlýn o 2 kolech, 4 stoupách a pile

18.9.1870 Václav (*23.9.1824 v Mírči) a Josefa (23.3.1823 na Podhrazském mlýně čp. 6 v Myšticích) Sedmihradských (oo 6.2.1855) prodávají Červený mlýn v Blatné čp. za 10.816 zl. Václavu Šeborovi, mlynáři na Novém mlýně a cechmistrovi mlynářů okresu Blatenského a kupujií od něho Nový mlýn za 6.416 zl.

nájemci:

Václav Petrovic

Antonín Šebor

1889- Josef Žák

1910 majitel svob. pán Ferdinand Hildprandt, nájemce Josef Žák

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První světová válka (1914–1918)

1915 majitel Ferdinand svobodný pán z Hildprandtů

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1919 nájemce Jan Frühant s manž. Františkou (27.5.1925 se vzdal živnosti)

1925-1926 Augustin Havlík (býv. účetní velkostatku)

leden 1927 Jan Marek z Podtchořovického mlýna, který měl pronajat jeho nevlastní otec František Dráb

1930 mlýn a pila, majitel Jan Marek

1934 namísto vodních kol instaloval turbínu

1937-1939 mlýn přestavěl, obytnou budovu zvýšil o patro

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1948 mlýn znárodněn, JZD zde pouze šrotuje

Markovům zde ponecháno bydlení

1970 zemřel Jan Marek

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Marek
Sedmihradský
Šebor
Pilka
Suchomel
Lukáš
Šembauer
Jedlička
Žahour
Růžička
Petrovic
Žák
Frühant
Havlík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1647 Matěj Pilka

1716 Martin Suchomel

1787-1792 Václav Lukáš

1794-1800 František Šembauer

1802 Václav Jedlička

1804 Jan Žahour

1807 Jan Růžička

1811 vrchnost

nájemci:

1811-1845 Josef Petrovic

1845- syn Václav Petrovic

1862-1870 Václav Sedmihradský

1870 Václav Šebor

nájemci:

Antonín Šebor

1889- Josef Žák

1910-1915 Ferdinand svobodný pán z Hildprandtů

nájemci:

1919-1925 Jan Frühant

1925-1926 Augustin Havlík

1927-1930 Jan Marek

1930 Jan Marek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

01 2020

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1937-1939 Jan Marek mlýn zcela přestavěl, obytnou budovu zvýšil o 1 patro

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Zachovány mlecí stolice aj., ale bez pohonu

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1647 3 složení a 4 stoupy
1862 o 2 kolech, 4 stoupách a pile
1915 1 české, 2 francouzská složení
1934:
1 loupačka
3 válcové stolice
1 francouzský kámen

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1915, 1930 mlýn a pila
1934 pila s 1 listem

Cesta vody ke mlýnu

rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

Velký rybník Sladovna nad mlýnem
Voda vedena přímo z rybníka propustkem pod silnicí, odpadní voda odtékala do zámeckých příkopů.
Potok i rybník Sladovna v majetku velkostaku, v době sekání ledu nesmí mlynář stahovat vodu ani zaplavovat led.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1862 o 2 kolech
1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,416 m3/s, spád 3,3 m, výkon 11,8 HP, všechna kola spouštěna jen za mimořádně velkého průtoku
1934 po zřízení turbíny ponecháno jen kolo na pilu

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Popis1934 dvě vodní kola nahrazena rychloběžnou Francisovou rurbínou s vodorovnou hřídelí
hltnost 0,39 m3/s, spád 3,27 m, výkon 16,6 HP
Turbína dochována, ale bez přítoku vody

Pomocné motory a generátory

Typnaftový motor

StavNezjištěn

Popis

Typnaftový motor

StavNezjištěn

Popis

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Siblík

NázevBlatensko a Březnicko

Rok vydání1915

Místo vydáníBlatná

Další upřesněnís. 215

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné

Rok vydání2020

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 232-237

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Historické fotografie a pohlednice

Pohled přes rybník Sladovnu - zleva stará pošta, zprava bývalý lihovar a druhý zprava je Červený mlýn, tehdy ještě přízemní., 1901, © Městské muzeum v Blatné, sb. deskových negativů, inv.č. N 31