Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Mouka od čerta dává špatné pečivo.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Záblatský, Valentův mlýn

Záblatský, Valentův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Záblatí

PSČ

379 01

Okres

Jindřichův Hradec

Katastrální území

Záblatí u Ponědraže

GPS

49° 6' 25.9'', 14° 41' 2.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Záblatský mlýn stojí u Zlaté stoky, odkud bral vodu. V současnosti využívaný rekreačně.

Poloha vůči obci

v obci

Vodní tok

Zlatá stoka

Číslo kulturní památky

106555

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Renesanční mlýn byl založen roku 1575 Vilémem z Rožmberka na podnět regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan. Mlýn byl upraven v době klasicismu, ve 2. pol. 19. století a v první třetině 20. století. Mlýn navazoval na rozšíření Záblatského rybníku a dokončování Zlaté stoky. Stavitelem byl mlynář Matěj Nosek, mlýn byl založen na místě, o kterém se spekuluje, že zde stával klášter. Mlýn byl využíván i Rožmberky jako zastávka při lovech zvěře v okolí Záblatí. V roce 1615 mlýn vyhořel, třicetiletou válku však přečkal poměrně dobře. V roce 1670 se mlýnu ujal Tobiáš Charvát ze Slavonic, který ho měl pronajatý od Schwarzenberků. Jeho rod tu mlel až do r. 1960 – tedy po přeslici byl rod Valentů držitelem 290 let. Další požár mlýn postihl roku 1690, tehdy musel být mlýn znovu postaven z kamene, na jižní straně byla postavena šalanda. Někdy v této době namaloval Šalamoun Gottfried na jižní průčelí knížecí znak patrný dodnes. Před rokem 1902 byl mlýn stále vybaven vysokou střechou z dob baroka. K mlýnu přiléhala dřevěná pila z roku 1815 na jižní straně. Roku 1897 zapálil obytnou část mlýna blesk a zničil polovinu střechy. V té době byla instalována první válcová stolice. Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí. Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán. Hospodářský dvůr měl ještě ve 30. letech vzhled trojstranného dvora na půdorysu písmene U, který byl otevřen směrem na západ k budově mlýna. Současná podoba mlýna vychází z přestavby z roku 1926. Tehdy přibylo další patro a střecha byla nahrazena. Roku 1930 byla instalována Francisova turbína, která nahradila stará vodní kola. Roku 1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna a dále byly předělány mlecí stolice. Pekárna již v současnosti neexistuje, na jejím místě stojí rodinný dům čp. 63. Roku 1950 byl provoz pekárny zastaven, mlýn potkal podobný osud o pět let později. Poslední mlynář působící na záblatském mlýně byl Miloš Valenta.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Zablatský mlýn u Lomnice/Luž. byl založen Vilémem z Rožmberka r. 1575 na podnět regenta panství Jakuba Krčína z Jekčan, ktrerý v té době rozšiřoval Záblatský rybník (založený 1475 Vilémem ze Šternberka) a dokončoval Zlatou stoku.

Mlýn a lusthaus byl postaven na úzké kose mezi Zlatou stokou a Záblatským rybníkem. Zejména mlýn představoval mohutné stavení, neboť se jednalo o druhé největší zařízení tohoto druhu v rámci celého třeboňského panství. V roce 1590 jej tvořilo 10 moučných kol, 4 stoupy a chodilo k němu (přesněji měl mlít pro) 12 okolních vsí.

Kolem roku 1600 byl mlynářem na Záblatském mlýně Matěj Nosek, jenž měl za manželku Barboru, vdovu po Bartošovi, synu veselského mlynáře Jana Lužnického.
Peněžitá služba mlynáře záblatského se řídila podle množství obilí semletého v tom kterém roce mlečům z přidělených vesnic. Tito neplatili mlynáři žádné peníze, nechávali mu jen určitý díl přivezeného obilí, tzv. vejmelné, které mlynář buď semílal v ruce své vrchnosti, nebo je odváděl in natura na panskou obročnici. Za dobu od sv. Havla r. 1602 až zase do sv. Havla г. 1603 se sešlo vejmelné obilí 26,5 strychů pšenice, 169,5 strychů žita, 18 strychů ječmene a 116,5 strychů prachu, začež dostal mlynář roční služby 25 kop a 54 a 1/2 groše a musel pro vrchnost vykrmit 20 vepřů.

(podle práce J. Čechury doplnila TM)

Mlýn měl 10 kol a 4 stoupy, ke mlýnu bylo přimlýněno 13 osedlých ze vsi Záblatí, 35 z Neplachova, 15 z Pelejovic, 24 z Radonic, Drahotěšic a Kostelce, 47 z Bukovska, 10 ze Sedlíkovic, 26 z Dynína, 12 z Ponědraže, 14 ze Smržova, 20 z Mazelova, 18 ze Ševětína a 21 z Vitína.

1606 mlynář Václav

1612 Hubička

1613 Vondrej

1615 Suchra, mlýn vyhořel

1616 Dobiáš

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1625 Martin Svoboda

1640 Mikuláš, postaveny vantroky s 3 koly na svrchní vodu

1650 Jakub Anděl

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Václav Mistr (48 let), manželka Marjána (30), syn Václav (15), dcery Dorota (20) a Veronika (18), všichni poddaní katolíci, tovaryš Havel (30), cizopanský katolík

1661 Jiří Voneš z Novosedel

Tobiáš Charvát ze Slavonic na Moravě s manželkou Alžbětou si mlýn pronajmul od knížete Schwarzenberga r. 1670.

Po jeho smrti vedla mlýn vdova Alžběta se syny, odváděla ročně 30 zl. a 15 strychů pšenice, 170 str. žita, 4 str. ječmene. Mlecí kameny musela pořizovat na své náklady.

1690 mlýn vyhořel, vrchnost jej znovu postavila z kamene, se čtyřmi složeními, pěti stoupami a lisem na lněný olej tesařem Korbelem z Frahelže, který dostal od práce 132 zlatých, 4 strychy žita 2 věrtele ječmena, 1 věrtel hrachu, 60 liber sýra, 1 sud piva. Nádenickou práci vykonali robotýři, kteří dostávali denně 2 bochníky chleba a 2 pinty hořkého ovesného piva. Trámové stropy v délce 18 sáhů, šířce 8 sáhů a výšce 6 sáhů, které dosud jsou zachovalé, dodal Jiří Auský z Novosedel za 15 zlatých. Na jižní starně vybudována šalanda, na vnější stěně nad šalandou namaloval třeboňský soused Šalamoun Gottfried knížecí znak, dodnes ještě patrný.

1695 převzal druhorozený syn Tobiáše Charváta František s manž. Annou, dc. knížecího vrátného. Jako stárek zde pracoval jeho bratr Vavřinec.

23.2.1723 Martin Holub a Jan Charvát vyšetřováni pro sexuální delikty na ženách z třeboňského panství

1730 převzal Jan Charvát s manž. Ludmilou Mincbergerovou z Lomnice, která - ač svobodná - musela přijmout poddanství třeboňské vrchnosti.

13.3.1759 jej koupil od knížete Schwarzenberka mlynář Jan Charvát (+1803) za hotových 1000 zl. rýnských. Mimo to byl mlynář povinen odvádět vrchnosti roční činži 30 zlatých, 15 strychů pšenice 170 strychů žita, 4 strychy ječmena, a to polovinu o sv. Jánu a druhou polovici o vánocích.

(podle práce J. Čechury doplnila TM)

1803 vdova Ludmila

1803 syn Václav Charvát (+1808)

1808 jeho bratr Jan Charvát (+1812)

1812 syn Jan Charvát (+1828), 1816 uzavřel novou smlouvu s vrchností, zcela vyvazen z poddanství

1815 postavena pila

1828 vdova, 1830 provdána za Tobiáše Kloudu

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1856 dcera Karolina dostala věnem mlýn, provdána za Jana Valentu, syna hosytinského a starosty ze Suchdola nad Lužnicí. Mlýn měl 5 složení a 6 stoup. 1876 postavili novou stodolu, stáje a výměnek a přikoupili 7 ha polí.

1894 převzal nejmladší syn Karel, manž. Julie Boháčová, dc. statkáře a poštmistra z Plané nad Lužnicí.

1894 dražba mlýna v odhadní ceně 35.373 zl. (RR)

1897 blesk zapálil obytnou část mlýna a zničil polovinu střechy, v témže roce zahájena přestavba na umělecký mlýn. Přikoupili 1 ha polí a 1,5 ha luk.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1921 semleto 21 vagonů obilí

syn Miloš Valenta (*1899), vyučen mlynářem v Zátaví u Písku, poté zde stárkoval a později vystudoval mlynářskou školu v Břeclavi.

1926-1928 byl mlýn moderně přestavěn, zvýšen o patro a šindelová střecha i s krovem odstraněna. Byla stará 238 let.

1930 Karel Valenta (+1941)

1930 instalována Francisova turbína

1932 zrušena pila

1933 se Miloš Valenta oženil s Marií Zíkovou, dc. rolníka z Borkovic

1933 semleto 180 vagonů obilí, postavena pekárna

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za války bez povolení semleto 25 vagonů obilí, prodáno 15 vagonů chleba bez lístků, podporovány rodiny, jejichž členové byli uvězněni. Mlynář zapaltil mnoho pokut a nakonec bylodsouzen do vězení, od nástupu jej však zachránilo osvobození. Stejně tak mnoho děkovných dopisů a podpisových arrchů jej zachránilo před bolševickým kriminálem.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Potomek Miloš Valenta narozený 1899 byl držitelem mlýna a v r. 1815 postavené pily až do r. 1960 – tedy po přeslici byl rod Valentů držitelem 290 let –, kdy byl celý majetek znárodněn.

1950 pekárna zastavena, mlýn převzaly Jihočeské mlýny České Bidějovice, pekárnu 1952 Jednota Třeboň a zemědělskou výrobu JZD Třeboň.

1953 Miloš Valenta povolán do PTP

1955 mlýn zastaven, ale na nátlak mlečů znovu uveden do chodu

Jihočeské mlýny předaly mlýn Státnímu rybářství v Třeboni, které zde šrotovalo.

1960 + Marie Valentová, krátce po pohřbu museli mlynář s dcerou mlýn opustit

17.6.1987 + v Českých Budějovicích Miloš Valenta

1988 zaměstnanec JZD koupil za 24 Kčs turbínu

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

1991 v rámci restituce převzali dědicové, ale v červenci 1999 museli pro nedostatek finančních prostředků na opravy mlýn prodat.

Od 18. 8. 2020 nemovitá kulturní památka. (RŠ)

V zápisu do seznamu nemovitých kult. památek je uveden pod názvem "Valentův mlýn": https://www.pamatkovykatalog.cz/valentuv-mlyn-15865590

2024 podle katastru nemovitostí by měl být mlýn Záblatí čp. 24 ve vlastnictví Jana a Davida Kratochvílových

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Valenta
Nosek
Charvát
Klauda
Holub
Hubička
Vondrej
Suchra
Svoboda
Anděl
Voneš
Mistr

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1575-1600 Matěj Nosek

1606 Václav

1612 Hubička

1613 Vondrej

1615 Suchra

1616 Dobiáš

1625 Martin Svoboda

1640 Mikuláš

1650 Jakub Anděl

1651 Václav Mistr

1661 Jiří Voneš

1670 Tobiáš Charvát

1695 František Charvát

1723 Martin Charvát

1723 Jan Holub

1730 Jan Charvát

1759-1803 Jan Charvát ml.

1803-1808 Václav Charvát

1808-1812 Jan Charvát

1812-1828 Jan Charvát ml.

1830 Tobiáš Klauda

1856 Jan Valenta

1894-1930 Karel Valenta

1933- Miloš Valenta (RR)

2024 Jan a David Kratochvílovi

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Jaroslav Čechura: Jakub Krčín z Jelčan: Architekt jihočeských rybníků, 2020, Praha, Vyšehrad, s. 170:

Již předtím, v roce 1577, došlo ke stavbě mlýna s jiným zámečkem, letohrádkem, krátce lusthausem. Nacházel se poblíže vsi Zablatí, severozápadně od Lomnice nad Lužnicí. Organizoval ji rovněž Jakub Krčín, který o tom napsal koncem května Vilémovi z Rožmberka toto: „ke mlejnu k Záblatí vody pomalu potřeby se vezou. A vždy mám naději, že s tím mlýnem do podzimku příštího hotovi budeme. Mistr Mertl, tesař, ochotně se k tomu lusthauzu má a žádnými potřebami není meškán.“ 482 Dodávám, že tuto větu doslova převzal Václav Březan do životopisu Viléma z Rožmberka. Takováto shoda není ojedinělá a ukazuje na způsob práce tohoto významného historika. 483 Dodávám, že na obou
stavbách byl činný jako klíčový řemeslník jistý Mertl, byl vlastně budovatelem obou těchto staveb. To jej jaksi nepsaně předurčovalo k jistému privilegovanému postavení, jak jsem výše uvedl. Je otázka, jak dlouho vydržela Vilémova obliba pobývat u Záblatského rybníka, který velmi záhy Krčín docela zásadně pozměnil. Ostatně, nemáme žádný doklad o tom, že by tam Vilém z Rožmberka vůbec někdy pobýval.
Dodejme, že mlýn a lusthaus byl postaven na úzké kose mezi Zlatou stokou a Záblatským rybníkem. Zejména mlýn představoval mohutné stavení, neboť se jednalo o druhé největší zařízení tohoto druhu v rámci celého třeboňského panství. V roce 1590 jej tvořilo 10 moučných kol, 4 stoupy a chodilo k němu (přesněji měl mlít pro) 12 okolních vsí.
Pozn. TM (a v textu dále i autora): Největším mlýnem byl Opatovický.

482: Vs Třeboň, sign. IA6Wgama5 (1577)
483: V. Březan, Životy, s. 436–437

Sborníček prací členů národopisného kroužku při jihočeském muzeu, díl II., Miloš Valenta, 1971:

V knize Muž proti muži čteme: Druhého dne za časného jitra rozjel se rožmberský vladař se svými hosty do lesů u Záblati a těšil se na štvanice. Bystře prohlížel své chrty i pánů Kuneše Dvořeckého a Růta Valovského. Dne 3. novembra prožil vladař noc v Záblatském mlýně a v dopoledních hodinách pobodli klusáky a štvanice se rozvinula v nelítostný boj. Myslivci sledovali hon, aby chránili pány před rozlíceným medvědem zápasícím o život, až konečně uviděli kouř ze záblatského Jegrhausu a slyšeli lovecké fanfáry oznamující konec leče.

(doplnila TM)

O posledním mlynáři se říká, že zemřel v blázinci. Po měnové reformě jej našli jak sedí na břehu Zlaté stoky a hází bankovky do proudu vody. (RŠ)

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.

1843. Jan Klauda vyznává, že on náležitě obdržel 50 zl., kteréžto jeho vlastní vyznání skrze jeho velikou starost a špatného zraku místo něho jeho syn Tomáš Klauda, mlynář záblatskej zde stvrzuje. (SOAT, VS Třeboň, poř.č. 101, OS Lomnice 31, fol. 178)

Pověst

Historie Záblatí – Z archivu třeboňského a kroniky Štěpánovické

Sborníček prací členů národopisného kroužku při jihočeském muzeu, díl II., Miloš Valenta, 1971:

Podle doložených zpráv byl asi koncem 12. století v místech dnešního mlýna postaven klášter. Lze tak soudit podle zachovaných pověstí, mohutného zdiva, které bylo stavěno z kamene s horkým vápnem, ze zachované chodby, která vedla z bývalé mlíčnice snad do Opatovického mlýna v Třeboni. Místnost klenutá se žebry, kterou použil Vilém z Rožmberka, když přijel na první výlov rozšířeného Záblatského r. 1585, je dalším dokladem. Tato komnata dosud existuje.

(doplnila TM)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

podpis mlynáře
visačka na pytel
mlynářské účelové známky

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

Zlatá stoka

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

předbělohorské období do roku 1620
baroko do roku 1800
klasicismus do roku 1850
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Renesanční původ mlýnice prozrazují psaníčková sgrafita. Doznala však další úpravy v klasicistním období a ve 2. polovině 19. století. Pozornost si zaslouží i datace ve štítu, kde je vedle "1926" datace opravy hladké fasády uvedeno také "1575". (RUr)
1690 mlýn vyhořel, vrchnost jej znovu postavila z kamene, se čtyřmi složeními, pěti stoupami a lisem na lněný olej tesařem Korbelem z Frahelže, který dostal od práce 132 zlatých, 4 strychy žita 2 věrtele ječmena, 1 věrtel hrachu, 60 liber sýra, 1 sud piva. Nádenickou práci vykonali robotýři, kteří dostávali denně 2 bochníky chleba a 2 pinty hořkého ovesného piva. Trámové stropy v délce 18 sáhů, šířce 8 sáhů a výšce 6 sáhů, které dosud jsou zachovalé, dodal Jiří Auský z Novosedel za 15 zlatých. Na jižní straně vybudována šalanda, na vnější stěně nad šalandou namaloval třeboňský soused Šalamoun Gottfried knížecí znak, dodnes ještě patrný.
1876 vybudovány nové stáje, výměnek a nová stodola
1926-1928 byl mlýn moderně přestavěn, zvýšen o patro a šindelová střecha i s krovem odstraněná. Byla stará 238 let.
xxxxxxxxxxxxx
V jádru renesanční mlýn z roku 1575 s částečně dochovanými sgrafity na fasádě leží v západní části obce při pravém břehu Zlaté stoky.

Renesanční mlýn byl založen roku 1575 Vilémem z Rožmberka na podnět regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan. Mlýn byl upraven v době klasicismu, ve 2. pol. 19. století a v první třetině 20. století. Mlýn navazoval na rozšíření Záblatského rybníku a dokončování Zlaté stoky. Stavitelem byl mlynář Matěj Nosek, mlýn byl založen na místě, o kterém se spekuluje, že zde stával klášter. Mlýn byl využíván i Rožmberky jako zastávka při lovech zvěře v okolí Záblatí. V roce 1615 mlýn vyhořel, třicetiletou válku však přečkal poměrně dobře. V roce 1670 se mlýnu ujal Tobiáš Charvát ze Slavonic, který ho měl pronajatý od Schwarzenberků. Jeho rod tu mlel až do roku 1958. Další požár mlýn postihl roku 1690, tehdy musel být mlýn znovu postaven z kamene, na jižní straně byla postavena šalanda. Někdy v této době namaloval Šalamoun Gottfried na jižní průčelí knížecí znak patrný dodnes. Před rokem 1902 byl mlýn stále vybaven vysokou střechou z dob baroka. K mlýnu přiléhala dřevěná pila z roku 1815 na jižní straně. Roku 1897 zapálil obytnou část mlýna blesk a zničil polovinu střechy. V té době byla instalována první válcová stolice. Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí. Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán. Hospodářský dvůr měl ještě ve 30. letech vzhled trojstranného dvora na půdorysu písmene U, který byl otevřen směrem na západ k budově mlýna. Současná podoba mlýna vychází z přestavby z roku 1926. Tehdy přibylo další patro a střecha byla nahrazena. Roku 1930 byla instalována Francisova turbína, která nahradila stará vodní kola. Roku 1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna a dále byly předělány mlecí stolice. Pekárna již v současnosti neexistuje, na jejím místě stojí rodinný dům čp. 63. Roku 1950 byl provoz pekárny zastaven, mlýn potkal podobný osud o pět let později. Poslední mlynář působící na záblatském mlýně byl Miloš Valenta.

V jádru renesanční mlýn z roku 1575 s částečně dochovanými sgrafity na fasádě leží v západní části obce při pravém břehu Zlaté stoky. Mlýn je vybudován na obdélném půdorysu a lze ho rozčlenit na dvě části. Nižší reprezentativní část objektu se nachází v severní polovině pozemku, vyšší část sloužící k mletí zrna zabírá jižní část parcely. Jižní průčelí je částečně zakryté novodobou přístavbou domu čp. 63, spodní polovina je hladká, prezentovány jsou zde fragmenty odkryté fasády s renesančními sgrafity v podobě obdélných monochromatických psaníček. Hladká část průčelí je ukončena vodorovnou profilovanou římsou krytou keramickými taškami. Vrchní část průčelí prozrazuje nestejnorodými omítkami původní tvar střechy s výraznou polovalbou a navýšení o patro, které se odehrálo roku 1926. Uprostřed štítu se nachází lemované obdélné pole s již těžce znatelnou malbou schwarzenberského znaku z přelomu 17. a 18. století. Kolem obdélného pole s malbou jsou v pyramidální kompozici rozmístěna tři okna s moderními výplněmi. V horní část průčelí pod střechou se nachází dvojice vystouplých štítků s datacemi „1926“ a „1575“. Východní fasáda je hladká, v části mlýnice čtyřosá a v reprezentativní části tříosá. Mlýnice je členěna obdélnými okny s novými výplněmi, část průčelí je zakryta přístavbou turbínového domku s pultovou stříškou krytou eternitovými vlnovkami. Nižší část je prolomena třemi většími obdélnými okny s plastovými výplněmi, patro obsahuje dvě menší obdélná okénka, krajní levá osa je zazděna. K severnímu průčelí je přistavěna hospodářská budova z druhé čtvrtiny 20. století. Východní fasáda je opět hladká, mlýnice je čtyřosá, nižší část rovněž. Mlýnice má obdélná okna s plastovými výplněmi, krajní levá osa je zazděna v přízemí a patře, třetí osa zleva je v přízemí a patře vyplněna obdélnými pravoúhlými portály s novými dveřními výplněmi. Východní průčelí nižší reprezentační části má odhalené fragmenty sgrafitových psaníček. V přízemí se nachází čtyři okenní otvory a pravoúhlé dveře, dvě krajní okna vpravou mají segmentové nadpraží. V patře je jediné okno nad vstupem. Střechy jsou poměrně malého sklonu, nižší část domu je zastřešena sedlově a kryta drážkovými taškami, mlýnice je kryta střechou s drobnou polovalbou a kryta eternitovými šablonami.

Valentův mlýn čp. 24 založený roku 1575 je velmi dobře dochovanou památkou na hospodářské aktivity na třeboňském panství, ať už rožmberské či schwarzenberské. Budova zejména vyniká svým stářím, sgrafitovou výzdobou exteriéru a historickými vazbami na významné osobnosti (Vilém z Rožmberka, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan). Objekt je zajímavý i dochovanými prvky v interiéru, jako je zaklenutá renesanční síň, konstrukce v mlýnici a dochované technologické vybavení s některými místními anomáliemi, které se vymykají běžnému sestavení mlecího složení.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
sgrafito, rytá výzdoba
okno
umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

klenba
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující umělecké složení

Stav mlýnské technologie – popis

Kompletně dochované umělecké složení s třemi válcovými stolicemi. Dochována i ve vesnických mlýnech málo používaná automatická váha. Zajímavé je také, že vedle sebe jsou zde dochovány míchačky na mouku obou typů, tj. válcová i šneková. Vedle jednoho dvouskříňového, zde ecxistuje také jedene jednoskříňový rovinný vysévač. (RUr)

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1690: 4 složení
1856: 5 složení
1897 instalována první válcová stolice 650 x 300 mm na mletí pšenice, poté porcelánka 600 x 300 mm.
Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí.
1933 předělány válcové stolice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
pekárna
stoupa
olejna

Dochovaný

jiné

Doplňkové a další provozy – popis

1606: 4 stoupy
1690: 5 stoup a lis na lněný olej
1815 postavena pila
1856: 6 stoup
1930 mlýn, pila a elektrárna
1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna. Před válkou zřízena ještě druhá pec v pekárně.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
rybník
odtokový kanál
most, propustek
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán.
1640: postaveny vantroky s 3 koly na svrchní vodu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1606: 10 moučných kol
1640: postaveny vantroky s 3 koly na svrchní vodu
1930: 5 kol na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 3,95 m, výkon 15 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1606: 10 moučných kol
1640: postaveny vantroky s 3 koly na svrchní vodu
1930: 5 kol na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 3,95 m, výkon 15 HP

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

PopisInstalována 1930

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)

mlýnská hranice

Varianta: dvojnásobná

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet: 2

válcová stolice

Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v litinové skříni
Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár porcelánové a 1 pár rýhované válce v litinové skříni

loupačka

periodická

odíračka

koukolník

válcový

aspiratér

vysévač hranolový

čistírenský vysévač | Počet:

vysévač rovinný

dvouskříňový

Počet: 1

reforma

Počet: 2

odlučovací zařízení

sací filtr
hadicový / tlakový filtr
cyklon

míchačka

válcová

výtahy a dopravníky

kapsový výtah | Počet:

váha

pytlovací lávka

šrotovník

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 43

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 43

AutorJaroslav Čechura

NázevJakub Krčín z Jelčan: Architekt jihočeských rybníků,

Rok vydání2020

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 170

AutorMiloš Valenta

NázevSborníček prací členů národopisného kroužku při jihočeském muzeu, díl II.,

Rok vydání1971

Místo vydáníČeské Budějovice

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách V.

Rok vydání2002

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 78-83

AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog

NázevValentův mlýn

Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/valentuv-mlyn-15865590

Datum citace internetového zdroje08 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Historické mapy

Obrazy

Mlýn před přestavbou (kresba), 1924, Miloš Valenta (ed.)

Historické fotografie a pohlednice

Poslední krajánek Eda Peclinovský Vulko Pecina, syn mlynáře z Trh. Svinů /nyni vodárna/. Narozen r.1862, 1952, © Miloš Valenta (ed.)

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Vybledlý schwarzenberský erb ve štítě, patrný původní nižší tvar štítu, 2013, © Renata Nováková, (Prvky na obrázku: umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy))

Neuvěřitelný paradox v podobě plastových oken a renesančních psaníčkových sgrafit, 2010, © Urbánek, (Prvky na obrázku: sgrafito, rytá výzdoba)

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Odtokový kanál a turbínový domek, už bez kryté chodby do sklepů v hrázi, 2020, © Jiří Havlín, (Prvky na obrázku: turbínový domek, odtokový kanál)

Současné fotografie - technologické vybavení

Horní transmise v podkroví, 2013, © Renata Nováková, (Prvky na obrázku: transmise, řemenice, převody - ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek))

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Autoři

Vytvořeno

18.6.2013 11:28 uživatelem Radim Urbánek

Majitel nemovitosti

Není vyplněn

Spoluautoři

Uživatel	Poslední změna
Rudolf (Rudolf Šimek)	17.1.2025 10:20
Radomír Roup (Radomír Roup)	24.6.2018 15:33
veselikim (Václav Jelínek)	29.8.2015 07:20
doxa (Jan Škoda)	12.10.2025 18:49
genealog (Milan Wölfl)	29.5.2023 22:25
třeboňský molinolog (TM) (Renata Nováková)	20.8.2024 16:53

Záblatský, Valentův mlýn

Identifikační údaje

Historie

Obecná historie:

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události

Události

Hospodářský typ mlýna

Hospodářský typ mlýna

Události

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Technologické vybavení

Technologické vybavení

Zaniklý

Dochovaný

Vodní motory

Pomocné motory a generátory

Prameny

Literatura / Internet

Prameny

Ikonografie

Historické mapy

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

Autoři

Vytvořeno

Majitel nemovitosti

Spoluautoři

Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

Stanský, Znamenáčkův mlýn

Podviniční mlýn

Strnadovský mlýn

Kadlcův, Pařízkův, Svatojánský mlýn

Dolní, Prosův, Hastrmanův mlýn