Nést sám pytel do mlýna.
(německé rčení)

Mostecký mlýn

Mostecký mlýn
89/315
315/II
Samoty
Vodňany
389 01
Strakonice
Vodňany
49° 9' 14.0'', 14° 10' 54.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Jinak také mlýn Mosteckých, Hodánkův, Bradáčovský.
Mlýn rodiny Mosteckých se nachází na břehu náhonu řeky Blanice, u jezu, kde se příznačně říká U Mosteckých (mimo jiné se v této části řeky dá také příjemně koupat). Pojmenování mlýna má snad původ v 18. století dle blízké polohy u mostu. V roce 2009 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářského řemesla a vodní elektrárna, současný majitel mlýna však muzeum již neprovozuje, mlýn je možné navštívit pouze po předchozí telefonické domluvě (Pan Šťástka, tel.: 607 939 551).
Blanice
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mostecký mlýn
Tzv. Mostecký mlýn obdržel v 18. století toto pojmenování podle své polohy u mostu, který na původní cestě z Vodňan do Písku překlenoval řeku Blanici. Podle smluv o převodech mlýna z let 1533 a 1614 byl jeho držitel povinen opravovat nájezdy na tento most. Nejstarší zápis o mlýně v městských knihách však pochází již z r. 1491, kdy jej od Vávry Bradáče koupil za 70 kop Jiřík, syn Janečkův z Písku. Mlýnu se původně říkalo Bradáčův nebo také Bradáčovský - až do poloviny 18. století, tehdy měl tři složení, stoupu a pilu. Roku 1754 ho zakoupil Matěj Pimperle a jeho potomkům, kteří se v polovině 19. století nechali úředně přejmenovat na "Mostecké", patří dodnes.

http://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-a-galerie/muzeum/expozice/texty/261-vodnanske-mlyny

Mlýn Mosteckých
Co se týče majitelů mlýna, je to jedna z nestarších rodin, která na mlýně setrvává dodnes. I v přechodném období JZD, kdy byly využívány pouze hospodářské prostory a majitelé zde pouze bydleli. Mlýn Mosteckých je tzv.příměstský a území, kde je u prvního jezu koupání, se říká „U Mosteckých“. Bylo a je stále atraktivním a vyhledávaným místem, což dokazuje hustota chat a obydlí, které zde vyrostly.
Velkým důkazem věrnosti rodiny Mosteckých k mlýnu je i to, že ani v hrozivou chvíli při velkých povodních v roce 2002 budovu neopustili a odmítli evakuaci. Pan Jan Mostecký se svou sestrou stále dle svých možností o mlýn pečují a opravují ho. I přes svůj pokročilý věk prokazují čest mlynářskému rodu.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/34-nemelem-nemelem-5.-dil

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Původně u mlýna stával dřevěný most přes Blanici na silnici z Vodňan do Písku

1400 zmíněn Hodánkův mlýn u mostu

1491 od Vávry Bradáče koupil za 70 kop Jiřík, syn Janečkův z Písku

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1533 po Jiřím Bradáči koupil Vaněk, syn kovářky

1555 zdědil Pavel

1575 "Pavel Bradáč musí platit z mlýna u mostu o dvou kolech 40 kop ročně nájmu a přec má při mlýně živnost"

 

1620 za Marradasova tažení mlýn zničen

3.1.1637 mlýn při silnici k Radčicům (Bradáčovský) byl již obnoven, Jakub Král z Vodňan jej prodal Mikuláši a Marianě Ortnerovým za 750 kop

4.8.1639 mlynář Mikuláš Ortner se dal v opilství zapsat k regimentu, když si pro něj vojáci přišli, městská rada jej  zavřela do arestu

1642 od Mikuláše Ortnera mlýn odkoupilo za 1000 zl. rýnských město, jelikož se jednalo prakticky o jediný funkční mlýn ve městě

1650 syn Jana Krále Jakub zvaný Job si na hraběti Marradasovi vymohl opětné získání mlýna

vzápětí ale mlýn prostřednictvím Pavla Kutiny prodal za 800 zl. rýn. svému švagrovi Dobiáši Preitenbergeru, manželu jeho sestry Veroniky, služebníku Jeho Milosti a hejtmanu regimentu Latosovského, Manteslavského a Contovského 

1676 zemřel Dobiáš Vaněk jinak Drtina, majitel Bradáčovského a Kožkovic mlýna

Bradáčovský mlýn zdědil jeho syn Kašpar Drtina

1683 trojí složení a jedna stoupa

24.3.1684 se mlýna u mostu s chmelnicí a ostrůvkem v ceně 800 zl. ujal Vít Beneda, mlýn pronajal Matěji Sýkorovi

1688 Vít Beneda zemřel, vypukl spor o dědictví, nakonec mlýn koupilo město za 1000 zl., které si muselo vypůjčit od knížete, za což muselo dát do zástavy pivovar, obecní dům i tento mlýn

1712 Josef Longin Jelínek s manž. Kateřinou

1720 od něho mlýn koupil Viktorin Vodička 

1731 získal jeho synovec Tomáš Vodička v ceně 2100 zl.

1740 po Tomášově smrti mlýn s pilou koupil od sirotků Václav Ochoč za 2050 zl.

1754 mlýn koupil Matěj Pimperle, nájemce putimského mlýna na Blanici, s manž. Voršilou roz. Ziegloserovou za 2200 zl.

1764 velká voda strhla břeh u mostu, učiněna dohoda, že škody bude z 1/4 hradit mlynář a ze 3/4 obecní důchod

1774 Matěj Pimperle se stal spolu se svým švagrem Františkem Ziegloserem z Louckého mlýna cechmistrem mlynářského cechu 

1782 Matěj Pimperle zemřel, mlýn v ceně 2200 zl. (dluhy činilky 830 zl.) odkázal vdově Voršile, s tím, že jej má po 4 letech odevzdat synu Pavlovi

1782 Vodňany postiženy povodněmi, při rekonstrukci si Voršila zvýšila hladinu do cejchu, čímž horní Pavelka na mlýnci a valše ztratil spád a spodní Jiří Žahour trpěl příliš velkým spádem. 1785 musela jez snížit.

1785 žalovaná píseckým písařem Hartmanem, že řádně neodvádí písecké obci splátky dluhu po nebožtíkovi z dob, kdy měl v pronájmu putimský mlýn

21.7.1783 se syn Pavel Pimperle (1761-1835) oženil s Františkou, dc. Františka Fišara a matka mu předčasně předala mlýn v hodnotě 2850 zl. Vyženil pouze 300 zl. a nyní měl vyplatit 6 sourozencům po 139 zl. a matce 211 zl. Matce rovněž přenechal k užívání část polí ročně ji měl odevzdávat 6 strychů žita, 2 str. pšenice, 1 str. ječmene a 1 věrtel hrachu.

1784 se stal mistrem mlynářským 

1801 manž. Františka zemřela, 22.1.1805 se znovu oženil s Uršulou Hanušovou (*1784)

1805 mlýn měl 3 složení, 3 stoupy, pilu, 2 zaahrádky, zahradu louku a pole v celk. ceně 13.470 zl.

22.12.1835 Pavel Pimperle zemřel, mlýn převzal syn z 2. manž. Josef Pimperle (1826-1865), 1836 se oženil s Eufrosinou (1810-1858), dc. Františka Bělohlávka, řezníka z Vodňan

1848 praporčíkem Národní gardy

1850 Josef Pimperle se nechal úředně přejmenovat na Mostecký

29.9.1865 Josef Mostecký zemřel, mlýn převzal syn Jan Mostecký (1843-1912), 1867 se oženil s Johanou, dc. Josefa Žahoura z Kulhánkova mlýna

1890 na mlýně 2 mlynářští pomocníci, 3 čeledíni, chová se 17 ks hov. dobytka, 12 prasat a včely v 1 úle

1912 převzal syn Jan Mostecký ml. s manž.  Marií z Nové Vsi, 1914 mu byl vystaven živnostenský list

1930 Jan Mostecký

1953 mlýn uzavřen

1958 mlýn znárodnilo ministerstvo potravinářského průmyslu, hospodářské budovy dalo do užívání JZD

1968 mlýn navrácen Janu Mosteckému ml.

2002 mlýn poškozen povodní

2009 ve mlýně zřízeno mlynářské muzeum (skanzen)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mostecký
  • Pimprle
  • Hodánek
  • Bradáč
  • Janeček
  • Král
  • Ortner
  • Vaněk
  • Drtina
  • Beneda
  • Sýkora
  • Jelínek
  • Vodička
  • Ochoč

Historie mlýna také obsahuje:

1400 Hodánek

-1491 Vávra Bradáč

1491- Jiřík Janečkův 

-1533 Jiří Bradáč

1533- Vaněk

1555-1575 Pavel Bradáč 

-1637 Jakub Král 

1637-1642 Mikuláš Ortner 

1642-1650 město Vodňany

1650 Jakub Král zvaný Job

1650 Dobiáš Preitenberg

-1676 Dobiáš Vaněk jinak Drtina

1676-1684 Kašpar Drtina

1684-1688 Vít Beneda,

1684-1688 Matěj Sýkora (nájemce)

1688-1712 město Vodňany

1712-1720 Josef Longin Jelínek 

1720-1731 Viktorin Vodička 

1731-1740 Tomáš Vodička 

1740-1754 Václav Ochoč 

1754-1782 Matěj Pimperle  

 1782-1783 Voršila Pimperlová

1783-1835 Pavel Pimperle

1835-1865  Josef Pimperle (od 1850 Mostecký)

1865-1912 Jan Mostecký

1912- Jan Mostecký ml.

1939 - Jan Mostecký (RR)

Vodňanský vodník se zdržoval u Mosteckých mlýna. Vyhříval se tam na starém dřevěném mostě. Většinou v podobě psa nebo kočky. Ponocný Boucký chtěl jednou vodníka pozlobit, a tak na něj nalíčil železa. Ráno v nich našel... vydru. Vodník se ale pohněval a odstěhoval se pryč.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    1911 vybudováno nové obytné stavení podle projektu z r. 1904, uprostřed vedl průjezd, vpravo i vlevo dva identické byty o stejné rozloze s kuchyní, spíží a 2 pokoji
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • vrata, brána
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • existující obyčejné složení
    mlynářské muzeum:
    výtahy
    2 válcové stolice s železnými válci
    2 kamenná složení
    hranolové vysévače - cylindry
    reforma
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Popis
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Popis
    1683: 3 složení a 1 stoupa
    1805: 3 složení, 3 stoupy a pila
    1850: 3 obyčejná složení
    1930: 3 válcové stolice
    1948 pořízena tuplovka na žito se šrotovkou za 83.000 Kčs
    Zaniklý
    • pila
    • stoupa
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    1683 : 1 stoupa
    1805: 3 stoupy a pila
    1850 Pila stála na protějším levém břehu.
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • jalový žlab
    • akumulační nádržka
    • turbínová kašna
    • most, propustek
    • turbínový domek
    1782 Vodňany postiženy povodněmi, při rekonstrukci si vdova Voršila Pimperlová zvýšila hladinu do cejchu, čímž horní Pavelka na mlýnci a valše ztratil spád a spodní Jiří Žahour trpěl příliš velkým spádem. 1785 musela jez snížit.
    1850 Okresní hejtmanství v Písku nařídilo, že mostecký mlynář je povinen při malé vodě jednou ročně v létě na krátký čas (48 hod.) u jezu vytáhnout vrata, aby hořejší mlynář z mlýna čp. 71 Na valše mohl svoji strouhu pod mlýnem a valchou vyčistit.
    Typturbína Kaplanova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popiszabudována po r. 1990
    Typturbína Kaplanova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popiszabudována po r. 1990
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    VýrobceJ. Kohout, Smíchov
    PopisPůvodní Francisova turbína z r. 1930, pořízena za 43.790 Kč, vystavena ve mlýně
    1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,632 m3/s, spád 0,8 m, výkon 5,06 HP
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Popis1575: 2 kola
    1683: 3 kola
    1850: 3 kola na spodní vodu moučná ve dvou vedle sebe ležících žlabech, 1 kolo pilní
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    • pískovcový kámen | Počet: 3
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • průchodová
      • moučný vysévač | Počet:
        • jednoduchá
        • šneková
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorJaroslava Pixová
          NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 91-102
          AutorJaroslava Pixová
          NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPutim
          Další upřesněnís. 91-102
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          14.1.2015 20:40 uživatelem No.666

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 18:06
          Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 09:56
          doxa (Jan Škoda) 2.2.2023 21:06
          nefertiti 29.8.2017 11:03