Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Trojský mlýn je starého založení (před 17. století), zřejmě podstatně staršího než zámecký areál, v jehož jihozápadním sousedství se nalézá.
Majitelem statku a mlýna v zadním Ovenci byl Jaroslav Vchynický z Vchynic
1607 - Alžběta z Lobkovic, majitelka statku v Zadním Ovenci, ke kterému patřil mlýn "z kamene postavený s klenutou světničkou. U mlýna byla kovárna a krčma.
majitel Václav Magerle
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1624 - statek se mlýnem získává Albrecht z Valdštejna
Po konfiskaci majetku Albrechta z Valdštejna statek s mlýnem v majetku Maxmiliána z Valdštejna, bratrance Albrechta z Valdštejna
Svému účelu sloužil ještě v první polovině 19. století. Kolem roku 1845 však byl přestavěn v mohutnou sýpku. V mapách z doby kolem roku 1848 je mlýnský odpadní kanál značen jako suchý; tedy se již nemlelo.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době jsou ve mlýně luxusní byty a kanceláře.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Jaroslav Vchynický z Vchynic
1607 - Alžběta z Lobkovic
Václav Magerle
1624 - Albrecht z Valdštejna
Maxmilián z Valdštejna
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
