Nejlepší mlýn neudělá z ječného zrna pšeničnou mouku.
(německé přísloví)

Malobělský mlýn, mlýn v Malé Bělé

Malobělský mlýn, mlýn v Malé Bělé
110
9
Malá Bělá
294 01
Mladá Boleslav
Malá Bělá
50° 29' 9.7'', 14° 55' 35.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na pravém břehu říčky Bělé a u silnice z Bakova nad Jizerou do Bělé pod Bezdězem. Poslední přestavba mlýna je z 20. let minulého století. Z původního mlýna byla zřízena pila, nyní je zde truhlářská výroba.
Na okraji obce u silnice
Bělá
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Založen údajně ve 14. stol. hradišťským opatem Modlíkem.

Nejstarším stavením v Bělé je mlýn uváděný v kupní smlouvě o postoupení statků mezi kláštěrem Hradiště a Zvířetickým panstvím z roku 1345, potvrzené opatem Přeborem a Markvartem ze Zvířetic. Mlýn uveden jako "in Roztokach", jelikož Malá Bělá ještě neexistovala. Mlýn byl původně klášterním, později panským majetkem.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1607 za Jana z Vartenberka sezením na Zvířeticích měl mlýn 6 moučných kol a 4 stoupy, u mlýna byla pila, která zpracovávala kmeny z nedalekého lesa Lovotína a panské sádky. Mlynář zde byl jako nájemce, jako náhradu za vykrmení vepřů platil 12 kop grošů. Panství prostřednictvím robotníků zajišťovalo tahání kmenů na hřídele a dřeva na opravy kol a navalování kamenů.

1616 za Jana z Kvítkova mlýn dřevěný s velkým dvorem, zahradou a chlívky pro prasata

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 zvířetické panství, z 1/2 konfiskované Janu Vlkovi z Kvítkova, zakoupil za 80.000 kop gr. míš. Albrecht z Valdštejna a připojil je k mnichovohradišťskému panství.

Od roku 1636 byla ve mlýně i pila a stoupa.

1636 mlynář Mašek

1673 Jiří Matouš

1695 nájemce Jan Korselt, klášterský poddaný. Nový purkrabí na klášterském panství tehdy ovvinil obročního, že má partyky s mlynáři Janem Korseltem a Janem Klotzem z knžmostského mlýna. Obroční byl propuštěn a mlynáři dostali pokutu každý 75 zl.

1711 vrchnost prodala mlýn o 4 složeních, 4 stoupách a jahelce na stálé potoční vodě s pilou a polem na dva věrtele a jeden čtvrtec výsevku do dědičného držení Janu Korseltovi za 1.000 kop gr. míš. Jan Korselt složi 200 kop závdavku, zbytek měl splácet po 40 lopách ročně. Z mlýna platil stálý roční plat 310 zl. a namísto vykrmení 16 vepořů platil po 5 zl., celkem tedy 80 zl. ročně. K mlýnu byli povinně přimlýněni poddaní z městyse Bakova a vsí Podhrádí, Chudoples, Bralce, Těšnova, Dalovic, Bítochouva, Zvířetic, Dolánek, Malé Bělé, Nové Vsi, Čihátek, Hrubého Ptejrova a Bud. Na pilu dostával každé 3 roky 6 zl. na nákup nového plechu.

1731 mlýn splacen

1738 s povolením vrchnosti postoupil mlýn synovi Janu Korseltovi ml.

1754  po Janu Korseltovi koupil Josef Chudoba (1732-1756) za 1.000 zl., částka však nestačila na splacení nahromaděných dluhů.

1756 Josef Chudoba zemřel, vdovu si vzal býv. hubálovský mlynář František Halla, mlýn se 4 složeními, 4 stoupami, jahelkou a pilou koupil za 1.300 zl. Nadále bude platit za vykrmení 16 vepřů (nejvíce na celém panství) 96 zl. 45 kr., celkem tedy ročně odvádí 387 zl. Pro vrchnost, sloužící a čeleď mele, šrotuje a opichuje zdarma, od poddaných smí za mletí vybírat jen stanovené měřičné a za řezání stanovený plat. Od vrchnosti dostává peníze za vykroužení kamenů 1 zl. 30 kr. od běhounu a a 1 zl. za ležák, zbytek doplatil sám, panství zajistilo doparavu. Z panských lesů zdarma dodávány kmeny na hřídele a vantroky a 1x ročně fůra bukového dříví na každé složení s dovozem na dvůr. Povinností panství bylo i čištění náhonu. Když byl mimo provoz trenčínský mlýn, byly sem přimlýněny ještě vsi Horka, Veselá, Kosmonosy, Trenčín, Studénka a Násedlnice. Ke mlýnu patřil kus pole a zahrada na dva strychy výsevku.

1760 mlynář přikoupil ještě 2,5 provazce louky pod mlýnem.

1770 při číslování domů v Malé Bělé dostal mlýn čp. 9.

1790 po smrti Františka Hally koupil od matky Anny syn Josef Halla za 2.000 zl.

1815 František Halla s manž. Annou

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1850 František Hála ml. (1829-1874) s manž. Kateřinou

1874 po jeho smrti vede mlýn jeho vdova Kateřina, jsou zaměstnáni 4 vyučení mlynáři a syn Robert jako učedník

1899 Kateřina Hálová prodala mlýn Josefu a Marii Rechcíglovým

Josef Rechcígl pocházel z významného mlynářského rodu z povodí Mohelky, nar. 1865 ve mlýně ve Třtí, 1890 se oženil s Marií Činkovou z Jiviny a koupili Nový mlýn na Mohelce ve Žďárku. Poté, co koupil zdejší mlýn, tak jej přestavěl a modernizoval, zřídil pekárnu, v níž zaměstnal pekaře Jana Zelbu,  a pořídil dynamo, kterým v roce 1906 při koncertu Kmochovy kapely osvětlil sál v hostinci Na kopečku (1. veřejné elektrické osvětlení na Bakovsku).

1910 ve mlýně zaměstnán stárek, 2 mládkové, pekař, prodavačka a 2 kočí na rozvoz chleba a mouky, kteří zároveň obdělávali polnosti patřící k mlýnu

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlýn přestavěn a modernizován

Nový funkcionalistický mlýn z let 1925-1927 byl přeměmněn na pilu, v letech 1925-6 zavedena Francisova turbína.

1925 si pořídil 5lampový rozhlasový přijímač, patrrně 1. v kraji

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Rechcigl.

mlýn nebyl napojen na elektrickou síť, elektřinu dodávala vlastní elektrárna postavená 1920 na protějším břehu Jizery

1932 po smrti Josefa Rechcigla převzala vdova Marie a pronajala jej mlynáři Josefu Šmídovi (*1907) za 71.000 Kč roč. nájmu

1936 semleto 150 vagonů obilí

1939 - majitel Josef Rechziegel, nájemci Havelka a Schmidt (RR)

za války mlýn zůstal v provozu, naopak 1943 s povolením Českomoravského svazu pro hospodaření s obilím rekonstruován

Nájemce Josef Šmíd  vlastnil ještě mlýn v Jičíně, který 1946 prodal a pronajmul si Dürichův mlýn na Klášteře a z jičínského mlýna na něho převedl kontingent obchodního mletí. Tento mlýn však nebyl v dobrém stavu a proto v roce 1947 zahájil jeho celkovou rekonstrukci rovněž dle projektu firmy Union.

1951 Josefu Šmídovi zrušen pronájem obou mlýnů

1951 mlýn znárodněn a uzavřen

zařízení vytrháno a zlikvidováno

do konce 80. let sloužil jen jako sklady Jednoty, nebyl udržován a postupně chátral

Původní barokní mlýn byl zbourán v roce 1979.

1990 restituoval syn Josefa Rechcígla

zřízena MVE, po zaplacení pořizovacích nákladů pro náročnost údržby ale odstavena

V objektu je truhlářská výroba.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Korselt
  • Chudoba
  • Halla
  • Hála
  • Rechcigl
  • Rechziegel
  • Šmíd
  • Schmidt
  • Havelka

Historie mlýna také obsahuje:

nájemci:

1636 Mašek

1673 Jiří Matouš

1695-1711 Jan Korselt

majitelé:

1711-1738 Jan Korselt

1738-1754 Jan Korselt ml.

1754-1756 Josef Chudoba

1756-1790 František Halla,.

1790-1815 Josef Halla

1815-1850 František Halla

1850-1874 František Hála ml.

1874-1899 Kateřina Hálová

1899-1932 Josefu Rechcígl

1930 - Josef Rechcigl

1932-1951 Marie Rechciglová

1939 -  Josef Rechziegel (RR)

1932-1951 Josef Šmíd (nájemci)

1939 Havelka a Schmidt (nájemci)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • plomba na pytel
částečně adaptován
03 2011
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • moderní 1920 – 1945
    betonová
    1616 mlýn dřevěný s velkým dvorem, zahradou a chlívky pro prasata
    Původné vrchnostenský mlýn, ve 20. letech vystavěna nová obytná budova ve funkcionalistickém slohu, po stavební stránce zachovalá. Typ budovy je malý průmyslový závod.
    1928 odbourána část starého mlýna u silnice, na uvolněném pozemku postavena nová mlýnice
    Část mlýna s mlýnicí je dvoupatrová, obytná část je jednopatrová.
    V letech 1925-1927 byl přeměmněn na pilu,  zavedena Francisova turbína.
    Barokní mlýn s metrovými zdmi a mohutnou klenbou v přízemí od 50. let 20. stol. nevyužitý, postupně chátral, střecha se začala rozpadat, sluneční hodiny na jižní starně mlýna zničeny.
    1979 starý barokní mlýn zbořen a zplanýrován.
        • zcela bez technologie aj.
        po r. 1951 veškeré zařízení vytrháno a sešrotováno
        Žádná položka není vyplněna
        1607: 6 složení a 4 stoupy
        1711, 1758: 4 složení, 4 stoupy a jahelka
        1878: 5 složení a holendr
        1928:
        3 dřevená sila, každé na 250 q
        prachový hranolový vysévač
        aspiratér
        koukolník
        periodická loupačka Omega od firmy Prokop Pardubice
        klíčkový hranolový vysévač
        čtyřválcová pšeničná stolice s rýhovanými válci od firmy Seck, později vyměněna za obdobnou stolici Union České Budějovice
        čtyřválcová pšeničná stolice s hladkými válci Kohout Praha Smíchov
        čtyřválcová žitná stolice Kohout Praha Smíchov
        dvouválcová žitná stolice Kohout Praha Smíchov
        3 rovinné vysévače Kohout
        2 hranolové vysévače
        2 reformy Kohout
        2 míchačky mouky
        korečkové dopravníky
        1943 Českomoravský svaz hospodaření s obilím povolil rekonstrukci žitné části mlýna podle projektu firmy Union České Budějovice
        zároveň i vyměněna reforma
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        • krupník
        • jahelka
        • výroba elektrické energie
        1607: 4 stoupy a pila
        V minulosti uváděny v r. 1636 pila a stoupa
        1711., 1758: 4 stoupy, jahelka a pila
        1878: holendr (jahelka), pila na protější straně náhonu
        1900 zřízeno pecnářství, pekař Jan Zelba
        1920 na protějším břeho Jizery zřízena elektrárna, zásobující mlýn
        1990 zřízena MVE o výkonu 7 kW, ale po nějaké době odstavena
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • rybník
        Pod mlýnem směrem k Bělé patrny zbytky náhonu.
        1711 poháněn jen potokem, vodní zásoba Malobělského rybníka se přestala využívat
        1783 potok veden mimo rybník
        poč. 19. stol. rybník vypuštěn
        1878: Bělský potok přibral pd Rečkovem část vody z ramenen Rokytky a následovalo stavidlo, od kterého pokračoval náhon na mlýn. Náhon vedl za zahradami malobělských domů až bývalé hrázi Malobělského rybníka. Dále již sledoval silnici, za bývalou hasičárnou míjí další stavidlo a před mlýnem se lomí o 90 stupňů a přechází ve vantroky. Ve vantrokách bylo 6 stavidel, kterými se pouštěla voda na jednotlivá kola. Stavidlo pro pilu mohlo sloužit i jako jalové. Stavidlem na začátku náhonu blíž k Rečkovu bylo možno pouštět vodu na louku do prostoru bývalého Rečkovského rybníka. Druhé stavidlo je za bývalou hasičárnou a odpouští vodu na mlýn.
        Mlýn byl stavěn na stálý a plynulý průtok vody potokem, což však komplikoval provoz papírny v býv. mlýnech Šubrtovském a na Valše, kde se periodicky pouštěla voda z rybníků na turbíny, přičemž Malobělský mlýn pak nedokázal tak velké množství bvody využít. Josef Rechcígl se marně odvolával na vodní právo, problém vyřešila až instalace turbíny.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1928 instalována Francisova turbína
        s vodorovným hřídelem, konstruována na průtok 650 l/s, což by při spádu 4,6 m dávalo výkon 30 HP
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,325 m3/s, spád 4,6 m, výkon 15 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1928 instalována Francisova turbína
        s vodorovným hřídelem, konstruována na průtok 650 l/s, což by při spádu 4,6 m dávalo výkon 30 HP
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,325 m3/s, spád 4,6 m, výkon 15 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1607: 6 kol
        1878: 5 kol pro mlýn, 6. kolo pro pilu1900: 1900: 5 kol nahrazeno 2 koly o prům. 4 m a šířce 2 m
        Typturbína Bánki
        StavNezjištěn
        Popispořízena po r. 1990 pro MVE
        výkon 7 kW
        po několika letech odstavena
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popispořízeno 1906, sloužilo i k osvětlení hostince Na kopečku
        1928 k turbíně připojeno nové dynamo k osvětlení mlýna a bytů o výkonu 14 HP
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Popispořízeno 1906, sloužilo i k osvětlení hostince Na kopečku
        1928 k turbíně připojeno nové dynamo k osvětlení mlýna a bytů o výkonu 14 HP
        Historické technologické prvky
        AutorInternet, Miroslav Kolka
        NázevStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna (Bělá pod Be
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
        Datum citace internetového zdroje19.11.2012
        AutorInternet, Miroslav Kolka
        NázevStručný nástin pramenů k dějinám mlýnů na Bělském potoce na příkladu Podzámeckého mlýna (Bělá pod Be
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://vodnimlyny.cz/data/uploaded/downloads/14.pdf
        Datum citace internetového zdroje19.11.2012
        AutorInternet
        NázevMalá Bělá
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.bakovnj.cz/clanek/435-mala-bela.html
        Datum citace internetového zdroje19.11.2012
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam vodních elektráren na Berounce
        Rok vydání1930
        Místo vydání
        Další upřesněníJičín, str. 25
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVáclav Šolc
        NázevMlýny na Kněžmostce
        Rok vydání2020
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 92-99
        AutorVáclav Šolc
        NázevMlýny na Bělském potoce
        Rok vydání2022
        Místo vydáníTurnov
        Další upřesněnís. 96-102

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        7.10.2012 13:57 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 12.8.2018 20:57
        Radomír Roup 13.6.2018 19:08
        doxa (Jan Škoda) 26.1.2023 10:19