1686 k sedlické faře náleží mj. rybníky Dolní a Horní Zástava i s oběma mlýny, Pilským a Kabelíkem
rybníky a mlýny několikrát zničeny nedatovanými povodněmi, jelikož se církev o ně odmítala starat, přešlo vlastnictví na světskou vrchnost (Šternberky, později Lažanské), proti čemuž zahájil 1725 farář Beck proces u pražské konsistoře, spor však prohrál
1740 Tereziánský katastr - v Sedlici uvedeny 3 mlýny
1799 Josef Prokopec s manž. Josefou (1776-1807), dc. Matěje Novotného, mlynáře z Rojic, 2. manž. Josefa, dc. Tomáše Doležala, šenkýře z Křešťovic
Matěj Prokopec, mlynář z Kostřaty u Myštic s manž. Klárou roz. Zelenkovou z Blatné
12.7.1827 - povodeň
1836 František Prokopec (1804 nebo 1810 - 1845) s Marií Trávníčkovou (*1820), dc. pekaře ze Sedlice čp. 112
03 1845 zemřel Fr. Prokopec, mlýn vede vdova Marie, poručník k dětem bratr Jan Prokopec, mlynář na Kostřatech, mlýn oceněn na 6339 zl.
univerzálním dědicem ustanoven syn František (*1838), až dosáhne 20 let
mlynář povinen mlít zdarma vrchnosti, deputátníkům, dvorské čeledi a jiným panským sloužícím v množství. 1 rovný strych tvrdého obilí, 5 věrtelů mouky, 1 věrtel otrub, 1 strych ječmene, 1 strych švábských tlučených, 3 věrtele trhaných krup, 1 strych zadního obilí a 5 vertelů ovsa, vše ve vrchovaté míře. Povinnost 6 dní pěší roboty o žních nebo 15 kr. za každý den. V případě živelní pohromy nebo války se dávky nesnižují, vyhořelý mlýn uvede do pořádku na vlastní náklady. K sedlickému kostelu odvádí 1 věrtel dortové mpouky ročně. Pivo a kořalku musí odebírat z panského pivovaru a vinopalny.
