Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Musí nést břemeno jako mlynářský osel.
(německé přirovnání)

Církvický mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Církvický mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Církvice

PSČ

281 44

Okres

Kolín

Katastrální území

Církvice u Kolína

GPS

49° 54' 58.8'', 15° 0' 47.7''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn stojí na severozápadním okraji obce Církvice, na pravé straně silnice z Církvic do Zásmuk. Ve mlýně je MVE.

Poloha vůči obci

850 m severně od zvoničky v Církvicích

Vodní tok

Výrovka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Dne 9. 5. 1667 byla podepsána písemná smlouva mezi hrabaty z Waldštejna a Sázavským klášterem, která se týkala majetkového narovnání mezi oběma stranami. Po tomto narovnání vložil opat kláštera do Zemských desek tyto statky: „Bělokozly, Benátky, Budy Černé ….. menší statek zemský Církvice na Kouřimsku, totiž dvůr, pivovar, mlýn a panem Františkem Talmberkem darovaný kus louky blíž mlýna…“.

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.

1768 mlynář Jan Veverka, platí 25 zl. náhradou za výkrm vepřů

Po zrušení kláštera v roce 1785 přešly veškeré církvické statky pod správu c.k.

Dle stabilního katastru byla v roce 1841 majitelkou Zadáková Marie (Zadak Maria).

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem Boh. Kříž.

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

V roce 1941 byla ve mlýně instalována turbína. Dle údaje o současné malé vodní elektrárně se pravděpodobně jednalo o Bankiho turbínu. Kromě pohonu mlýna sloužila k výrobě elektrické energie.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Nemovitost je využívána k trvalému bydlení, nemovitost vlastní potomci mlynáře Kříže. V roce 1992 zde byla obnovena malá vodní elektrárna se 2 Bankiho turbínami. Objekt je přístupný po domluvě pro odbornou veřejnost.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Zadák
Kříž
Veverka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1667 - 1785 Sázavský klášter

1768 Jan Veverka

1841 Zadáková Marie

1930 Boh. Kříž

2017 Zdeněk Kříž

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zděná budova mlýna má přední obytnou část, na kterou dozadu navazuje mlýnice. Obytná část byla zmodernizována, mlýnice se dochovala bez větších přestaveb. K nemovitosti patří dvůr, hospodářské budovy a rozsáhlá zahrada.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Malá vodní elektrárna od roku 1992.

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
rybník
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Ve vzdálenosti od mlýna asi 700 m odbočoval stavidlem u jezu z Výrovky náhon doleva. Šířka náhonu po trase se pohybuje v intervalu 2-3 m. Přibližně na poloviční trase ke mlýnu vytvářel rybník, který sloužil jako zásobárna vody. Z rohu rybníka vytékal stavidlem a pokračoval ke mlýnu. Odtok od mlýna se vracel do Výrovky asi po 110 m. Náhon je dobře dochován a udržován. Výrovka se dříve v tomto úseku nazývala Kouřimka, místně se v této části toků nazývá také Vavřinecký potok.