Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1601 - majitelem mlýna Jiří Pavorin - prelát kláštera Hradisko
"Léta Páně 1596 Jiří Pavorin z Pavorina, nadmíru důstojný ve víře Kristově, opat hradišťský, 20. toho jména a protonotář apoštolské stolice, jakož i služebník lateránského chrámu a apoštolského paláce tento statek za velké náklady pořídíl společně s připojeným mlýnem, který roku 1601 za sebe a za konvikt opatřil. Za to buď navěky sláva Bohu" (překlad A. Niklové).
Zdroj: https://libos.cz/kulturni-pamatky/
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1783 - nový majitel mlýna František Klášterník
1793 - nový majitel mlýna Josef Lukeš
1812 - nový majitel mlýna Karel Maitner
1838 - nový majitel mlýna Jan Maitner
1845 - nový majitel mlýna František Bose
1860 - nový majitel mlýna Josef Steiger
1869 - nový majitel mlýna Filip Tobiáš
1887 - nový majitel mlýna František Vydra
1891 - nový majitel mlýna rodina Langerova
1900 - nový majitel mlýna Pavel Zamykal
1900 - nový majitel mlýna Jan Švéda
1902 2.3. vyhořel mlýn Jana Švédy
1902 - založen sbor dobrovolných hasičů po velkém požáru, kdy do základů vyhořel mlýn Jana Švédy
1903 - nový majitel mlýna Jan Rýdl
1907 - nový majitel mlýna Mikuláš Pecl a Amálie Peclová
1912 - postaven jez při mlýně
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1919 17.6. došlo ke vzbouření libošského lidu, neboť komisař obilního úřadu ze Šternberka chtěl odvézt z libošského mlýna obilí na mouku místních rolníků
1927 - Mikuláš Pecl pořídil do mlýna první telefon
1932 31.12. odstěhoval se mlynář Mikuláš Pecl do Žerotína
1933 - novým nájemcem mlýna se stal František Kareš z Kokor
1936 9.12. prodal Mikuláš Pecl mlýn Hubertu Jášovi z Bzence
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1959 - v obci Liboš byly 2 telefony a to ve mlýně a na obci
Dnes je budova bývalého mlýna v soukromých rukou, slouží jako obytný objekt.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Klášterník
- Lukeš
- Maitner
- Bose
- Steiger
- Tobiáš
- Vydra
- Langer
- Zamykal
- Švéda
- Rýdl
- Pecl
- Kareš
- Jáša
Historie mlýna také obsahuje:
1783 - František Klášterník
1793 - Josef Lukeš
1812 - Karel Maitner
1838 - Jan Maitner
1845 - František Bose
1860 - Josef Steiger
1869 - Filip Tobiáš
1887 - František Vydra
1891 - rodina Langerova
1900 - Pavel Zamykal
1900 - Jan Švéda
1903 - Jan Rýdl
1907-1932 Mikuláš Pecl
1933-1936 - František Kareš
1936-1939 Hubert Jáša
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
