Chytrost bez citu je mlýnský kámen bez zrna.
(Jean Paul, 1763 - 1825)

Spálený, Arcibiskupský, Parní mlýn

Spálený, Arcibiskupský, Parní mlýn
29/41
Novosady
Holešov
76901
Kroměříž
Holešov
49° 19' 57.1'', 17° 34' 16.5''
Mlýniště bez mlýna
Nejstarší písemný záznam o mlýnu v urbáři z roku 1583. Mlýn přešel mnoha přestavbami a po roce 1948 budova chátrala, až byla v roce 2003 srovnána se zemí.
Rusava
volně přístupný

Obecná historie:

Mlýn v ulici Novosady nechal v roce 1903 přestavět na parní mlýn s elektrárnou napajedelský mlynář Josef Janiš. Voda z mlýnského náhonu byla užívána jako užitková a pro kotelnu. Mlýn byl vybaven dvěma kotli Tischbein o výhřevné ploše 80 m2 a dvoupístovým parním kotlem I. B. Brno. Janiš uzavřel s obcí Holešov smlouvu o dodávkách elektřiny na dvanáct let. Od května 1918 vlastnil Janiš parní mlýn s elektrárnou spolu s firmou Aleš Dvořák a spol. V říjnu téhož roku se opět změnili majitelé, vlastníkem mlýna a elektrárny se stala firma František Roháč a Florián Kornel. O tři roky později zvýšil Kornel, tou dobou jediný vlastník mlýna, cenu elektřiny a město vypovědělo smlouvu. Zároveň Kornel žádal o stavební povolení na pilu. Ještě ve dvacátých letech koupil mlýn olomoucký arcibiskup Leopold Prečan, v majetku arcibiskupství byl mlýn do roku 1936. Roku 1934 bylo k mlýnu přistavěno osmikomorové silo na 50 vagonů, o dva roky později dodala firma Josefa Prokopa synové nové mlýnské vybavení. Dle dobových fotografií byla fasáda mlýna provedena v kombinaci režného a omítaného zdiva, dále ji zdobily lizény a šambrány. V roce 1948 byl mlýn znárodněn a v roce 1955 zrušen. Po zrušení sloužil jako sklad Hospodářského družstva a později jako míchárna ZNZP. Mlýn byl zbořen kolem roku 2003. Další dva mlýny pracovaly v Dobroticích čp. 51 a 36.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší písemný záznam o mlýnu v urbáři z roku 1583.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1629 Matěj Valchovský

1673 Markéta, vdova po Janu Spáleném

1830 Augustin Janečka

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1900 byli majiteli mlýna František Novotný a Kliment a Marie Vebrovi. 1903 od Františka Novotného koupil Josef Janiš, mlynář z Napajedel. V roce 1905 mlýn vyhořel. V roce 1906 Josef Janiš mlýn obnovil a přistavěl k mlýnu elektrárnu, poháněnou dvoupístovým parním strojem. Pára byla přiváděna ze dvou parních kotlů, vyrobených firmou Tischbein. Z mohutného setrvačníku parního stroje byla dlouhými konopnými lany poháněna dolní mlýnská transmise s plochými řemenicemi, pohánějící mlýnské stroje. Užiková voda pro kotelnu byla čerpána z mlýnského náhonu. V období let 1909-1921 byl z parního mlýna dodáván stejnosměrný elektrický proud o napětí 120 voltů i do města.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1918 mlýn koupila za 400 000 korun firma  Green a Plesnik, společníky byli i Boháč, Kornel, a mlynář Aleš Dvořák, nájemce mlýna v Pravčicích. V roce 1928 mlýn se vším příslušenstvím koupil za milion korun arcibiskup Leopold Prečan a mlýn byl modernizován firmou Josefa Prokopa a synové, továrna mlýnských strojů Pardubice. Ve mlýnici bylo k sedmi starším mlecím stolicím a dvěma mlecím kamenům postaveno dalších pět nových válcových stolic. Vedle mlýna byly postaveny velké zásobníky (sila) pro 80 vagonů obilí a byla zde instalována vodní turbina o hltnosti 210 l/s , spádu 2,8m/4,5 KS, vyrábějící elektřinu.

1934 přistavěno železobetonové osmikomorové silo na 50 vagonů obilí

1936 koupen a znovuzřízen firmou Josefa Prokopa synové, Pardubice

výkon 1000 kg pšenice, 600 kg žita/hod.

vyměřený kontingent: 217 vagonů obchodního, 131 vagonů námezdního mletí

V roce 1948 byl mlýn se vším příslušenstvím znárodněn a přičleněn k národnímu podniku Východomoravské mlýny n.p. Kyjov.

31.10.1954 ukončeno mletí, následně se jen šrotuje.

V druhé polovině dvacátého století byl mlýn předán zemědělskému nákupnímu a zásobovacímu podniku Brno (ZNZP) a přispůsoben k mletí a míchání krmných směsí pro okolní JZD. Později firma NAVOS. O údržbu poměrně velké, pevné i prostorné mlýnské budovy desítky roků nikdo nedbal.

Po roce 1989 mlýn užívala a současně i značně devastovala dřevozpracující firma Sprint. Po rozsáhlé výstavbě domů na Novosadech byl v roce 2002-2003 mlýn i s betonovým monolitem velkokapacitních obilních sil zbořen. Hromady materiálu ze zdiva mlýna i sil byly převážně rozhrnuty kolem a také zamaskovány zvýšeným parkovištěm pro automobily.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Valchovský
  • Spálená
  • Novotný
  • Veber
  • Janiš
  • Janečka

Historie mlýna také obsahuje:

1629 Matěj Valchovský

1673 Markéta, vdova po Janu Spáleném

1830 Augustin Janečka

1900-1903  František Novotný a Kliment a Marie Vebrovi

1903-1918 Josef Janiš

1918-1928 firma Green a Plesnik,

1928  arcibiskup dr. Leopold Prečan

1948-1954 Východomoravské mlýny n.p. Kyjov.

1954  Zemědělský nákupní a zásobovací podnik Brno (ZNZP)

NAVOS

1990 Sprint

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        1934 přistavěno železobetonové osmikomorové silo na 50 vagonů obilí
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1928 ve mlýnici bylo k sedmi starším mlecím stolicím a dvěma mlecím kamenům postaveno dalších pět nových válcových stolic. Vedle mlýna byly postaveny velké zásobníky (sila) pro 80 vagonů obilí
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • olejna
            V období let 1909-1921 byl z parního mlýna dodáván stejnosměrný elektrický proud o napětí 120 voltů i do města.
            • náhon
            Náhon od Jemelíkova mlýna, pokračuje dále na Moučkův mlýn.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 pohání elektrárnu Francisova turbína s průtokem 0.21 m3/s, spádem 2.86 m o výkonu 6 HP.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 pohání elektrárnu Francisova turbína s průtokem 0.21 m3/s, spádem 2.86 m o výkonu 6 HP.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisDvoupístový parní stroj. Pára byla přiváděna ze dvou parních kotlů, vyrobených firmou Tischbein. Z mohutného setrvačníku parního stroje byla dlouhými konopnými lany poháněna dolní mlýnská transmise s plochými řemenicemi, pohánějící mlýnské stroje. Užiková voda pro kotelnu byla čerpána z mlýnského náhonu.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisDvoupístový parní stroj. Pára byla přiváděna ze dvou parních kotlů, vyrobených firmou Tischbein. Z mohutného setrvačníku parního stroje byla dlouhými konopnými lany poháněna dolní mlýnská transmise s plochými řemenicemi, pohánějící mlýnské stroje. Užiková voda pro kotelnu byla čerpána z mlýnského náhonu.
            Historické technologické prvky
            AutorArnošt Pospíšil
            NázevVodní mlýny při toku řeky Rusavy
            Rok vydání2018
            Místo vydáníHolešov
            AutorArnošt Pospíšil
            NázevVodní mlýny při toku řeky Rusavy
            Rok vydání2018
            Místo vydáníHolešov
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněnísešit 15 - Uherské Hradiště, str. 11
            AutorArnošt Pospíšil
            NázevMlýny a mlynáři ve staletích
            Rok vydání2003
            Místo vydáníHolešov
            Další upřesněnírkp., s. 81-82
            AutorBarbora Marková
            NázevPozemková kniha s pamětními zápisy města Holešova z let 1604-1676
            Rok vydání2016
            Další upřesněníBakalářská diplomová práce
            Odkazhttps://is.muni.cz/th/d5k6n/Barbora-Markova_BP.pdf
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 236
            AutorLukáš Beran - Veronika Fousková
            NázevParní mlýn se silem
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V012485
            Datum citace internetového zdroje01 2025

            Místo uloženíMZA BRNO
            Název fonduE69
            Název archiváliematriky
            Místo uloženíMZA BRNO
            Název fonduE69
            Název archiváliematriky
            Místo uloženíMZA BRNO
            Název fonduVelkostatek Holešov
            Název archiválieF154 Velkostatek Holešov

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            14.11.2020 16:33 uživatelem spacila (Vladimíra Spáčilová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 5.12.2020 09:27
            REAPERXCX 5.12.2020 05:28
            doxa (Jan Škoda) 8.1.2025 14:27