Historie
Obecná historie:
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1280 Hroznata z Úžic a na Choustníku rozdělil majetek mezi své syny, Arnoštovi připadl mlýn Kuchelník
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1713 Václav Norbert hrabě Kinský prodal mlýn se dvěma složeními a třemi stoupami, 6 korci a 4 věrtely polí a pastvinou nade mlýnem Václavu Sezimovi (Sazinovi), jeho dětem a dědicům za 300 kop grošů míšeňských, mlynář složil při zápisu 100 kop gr. míš., zbytek pak bude splácet každoročně po 15 kopách při držaných soudech. Vedle toho bude povinen odvádět roční plat 50 zlatých rýnských, polovici o sv. Janě a druhou polovici o Vánocích, další povinností stejné jako má mlynář v Nespeřicích. Mlýn měl 2 sožení a 3 stoupy, u mlýna 6 korců 4 věrtele polí a pastviny nad mlýnem.
Další mlynáři:
1731 Jiřík Svoboda
1737 Josef Ptáček
1841 František Hocke (Hoche)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1866 František Hocke prodal mlýn za za 18.000 zl. Antonínu Kmochovi
1868 se mu u mlýna utopily dvě malé dcerky
1910 František Dvořák
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
za 1. republiky je uváděn František Borkovec, dále Norbert Peřina
1924 při přestavbě nalezeny na zahrádce základy starých staveb a údajně i podzemní chodba, která byla ale ihned zasypána
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Václav Roubík.
1934 mlýn s pilou vyhořel do základů, znovu postaven (jšk)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
listopad 1939 od Františka Borkovce zakoupil mlýn za 300.000 Kč ratajský starosta Norbert Peřina
1939 ukončeno mletí obilí, přechod na výrobu dřevité moučky pro výroby výbušnin a bakelitu (jšk)
instalována turbína
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
mlýn znárodněn
za socialismu využíván k podnikové rekreaci
Vývoj po roce 1989
v restituci získal Norbert Peřina - vnuk posledního mlynáře
u mlýna zřízena MVE
1996 opraven jez
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Sezima Svoboda Ptáček Hocke Kmoch Dvořák Borkovec Roubík Peřina Sazina Hoche Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1713 - Václav Sezima (Sazina)
1731 Jiřík Svoboda
1737 Josef Ptáček
1841-1866 František Hocke (Hoche)
1866- Antonín Kmoch
1910 František Dvořák
1930 Václav Roubík
-1939 František Borkovec
1939-1948 Norbert Peřina
po 1990 Norbert Peřina - vnuk posledního mlynáře
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
