Sedlák za pluh, osel do mlýna, žák do školy.
(německé přísloví)

Vejrovský, Hálův, Šmokův mlýn

Vejrovský, Hálův, Šmokův mlýn
69
Nekoř
561 63
Ústí nad Orlicí
Nekoř
50° 3' 55.0'', 16° 32' 46.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Přístupová cesta k mlýnu vede proti toku Divoké Orlice, ze středu obce, po silnici odbočující vpravo z hlavní silnice vedoucí do Pastvin. Objekt mlýna a pily stojí po pravé straně cesty, asi 300 m daleko od rozcestí. Areál mlýna tvoří mlýnská budova stavebně propojená s obytnou, pila a hospodářský objekt s bývalou pekárnou.
Mlýn se nachází 300 m od hlavní silnice procházející obcí, v osadě Výrov. Jde o první stavbu pod Pastvinskou přehradou.
Divoká Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn je v dílčím listu kyšperského panství z roku 1568 uveden se třemi koly a o dvou stoupách. K roku 1700 měl mlýn čtyři kola na svrchní vodu, z toho dvě kola poháněla dvě složení, jedno kolo špičák a poslední pilu jednodušku, na které se pracovalo jen při dostatku vody. Od roku 1700 byl mlýn v držení rodiny Petříků, roku 1791 mlýn kupuje Karel Píč (1791-1854) z čp. 164, který se oženil s Barborou Petříkovou.

Tereziánský katastr uvádí v dominikále jeden mlýn bez uvedení počtu kol.

V roce 1859 měl mlýn v nájmu Píčův zeť Josef Novotný. Od Píčů mlýn koupil stárek Jan Matyáš z čp. 16, který se oženil s vdovou Šípkovou, roz. Bednářovou (1817-1871), od nich pak mlýn koupil František Fišer z Dolní Dobrouče, který se oženil s jejich dcerou Františkou. Mlýn za vlastnictví Fišera chátral a roku 1884 byl prodán manželům Hálovým ze Sedlčan. Roku 1893  si mlýn pronajal Mikuláš Šmok, který na pile zřídil šindelku.

1906 mlýn pronajat manželům Kopeckovým za 100 K měsíčně, pila s vodní silou pronajata Josefu Šmokovi.

V Seznamu vodních děl je uvedeno zámečnictví Františka Šmoka s elektrárnou. Provoz mlýna byl ukončen 1. 9. 1952 a 1. 1. 1953 byl mlýn znárodněn. Objekt dostalo k dispozici Hospodářské družstvo Žamberk, jež zde až do roku 1962 mělo své sklady. Roku 1990 byl mlýn vrácen původním majitelům.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1568 dílčí list panství kyšperského: "Mlejn při té vsi je o třech kolách a dvou stoupách ...  ten se ten čas k ruce panské nedrží, než najímá se ročně na 12 kopách grošů do roka a vykrmuje do roka  4 vepře ... hamřiště starý"

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Karel Píč (1791-1854) byl 1820-1928 rychtářem Dolní Nekoře a 1842-1850 jejím rychtářem posledním, protože pak byly Dolní a Horní Nekoř sloučeny v jednu obec

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1883 protržena hráz mezi splávkem a stavidly, provizorně opravena z trámů a štětu

1888 povodeň, kry protrhly splav, voda vystoupila až do výše podlah, škody za 2000 zl.

1907 mletí 2000 q ročně, 5% pšenice, 75% žita, 5% ječmene, 10% šrotu

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 František Šmok, mlýn, zámečnictví a elektrárna

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šmok
  • Petřík
  • Píč
  • Novotný
  • Matyáš
  • Fišer
  • Kopecka

Historie mlýna také obsahuje:

-1706 + Martin Petřík

1682-1748 Jiří Petřík

1772 Josef Petřík

Václav Petřík

1824 Josef Petřík

1791-1854 Karel Píč

1821-1873 Jan Matyáš

1930 František Šmok

1939 - Ing. Mikuláš Šmok (RR)

1949 Mikuláš Šmok

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      1700: 1 obytná světnice a šalanda s chlebovou pecí, podlaha v úrovni mlýnice. Severní i východní strana mlýnice byla prkenná. U mlýna byl dále chlév, pila a druhý chlév u zadní stěny mlýnice, kam si mleči uvazovali dobytek.
      Mlýn byl přestavěn někdy ve 20. letech 20. století, plán však nebyl ve své úplné podobě nikdy realizován. Už tehdy měl ale mlýn současný půdorys. K roku 1949 následovala úprava mlýna, jež ale spočívala především ve vnitřní reorganizaci prostoru, neboť půdorys zůstal stejný.
      Mlýnský budova je zděná, postavená na půdoryse ve tvaru písmene L. Mlýnice je dvoupatrová, s podkolím v úrovni přízemí, skladiště je také dvoupatrové, ale budova mírně mlýnici převyšuje, neboť přízemí je v úrovni nakládací rampy. Střechy obou částí jsou sedlové, kryté eternitem, nad skladištěm je navíc nástavba pro hlavy dopravních výtahů. Na skladišti, na zdi orientované k probíhající komunikaci, je dosud patrný nápis: „Válcový mlýn. Šmok“. Na mlýnici navazuje přímo obytný dům. Při cestě, za odpadním kanálem, stojí jednoduché dřevěné stavení pily, postavené na půdoryse obdélníka. Pila je ze dvou stran z části otevřená, zbylé dvě stěny jsou bedněné. Střecha je sedlová, krytá vlnitým eternitem. Na podezdívce pily je vyryt v betonu letopočet 1966.
      1884 na jižní straně budovy přistaveny 3 pokoje, proti povodním zvýšeny podlahy
      1912 přestavěna a zvýšena mlýnice
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • střešní nástavba
        • zcela bez technologie aj.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
        1700: 2 složení na mletí obilí a 1 špičák na šroty
        1884: 1 české, 1 francouzské složení a špičák
        1907 postavena válcová stolice, trieur a loupačka s příslušnými vysévači, výtahy i transmisí, špicovník s kolem zrušem, francouzská slpžení zůstala
        V roce 1962 bylo odstraněno stávající umělecké složení, zůstala pouze míchačka na mouku (stojatá Fantl s délkou šneku 4 500 mm o obsahu 30 q).
        Dochovaný
        • pila
        Nezjištěn
        • pekárna
        • výroba elektrické energie
        Zaniklý
        • stoupa
        • kovoobráběcí dílna
        1568: 2 stoupy
        1700 pila jednuška, v provozu jen při dostatku vody
        Na pile se nachází katr firmy Branka.
        1909, 1911, 1912 opravena pila
        R. 1923 byla kolaudována elektrárna, zastavena po znárodnění mlýna r. 1953.
        Od roku 1906 až do roku 1945 se zde pekl chléb. Roku 1928 byla chlebová pec na dřevo přestavěna na uhlí.
        1930 zámečnictví a elektrárna
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        1883, 1888 protržena hráz a splav, provizorně opraveno trámy a štětem
        1891-1892 postaven nový splav z kamene a stavidla
        Vodní cesty v terénu zachovány nejsou, pouze kašna pro turbínu a část odpadního kanálu. Jez byl zrušen po výstavbě Pastvinské přehrady. Náhon byl v celé délce zavezen zeminou, ale v terénu je jeho proběh dosud možné rozeznat.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1568: 3 kola
        1700: 4 kola na svrchní vodu (2 moučná, 1 pro špičák, 1 pilní)
        1884: 3 kola na vrchní vodu, 2 x 3,5 HP, 1 x 1 HP
        1907: prostřední kolo nahrazeno silnějším 8 HP, kolo 1 HP zrušeno
        1930 mlýn: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,381 m3/s, spád 3,34 m, výkon 11,5 HP
        zámečnictví a elektrárna: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,229 m3/s, spád 3,44 m, výkon 7 H
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1568: 3 kola
        1700: 4 kola na svrchní vodu (2 moučná, 1 pro špičák, 1 pilní)
        1884: 3 kola na vrchní vodu, 2 x 3,5 HP, 1 x 1 HP
        1907: prostřední kolo nahrazeno silnějším 8 HP, kolo 1 HP zrušeno
        1930 mlýn: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,381 m3/s, spád 3,34 m, výkon 11,5 HP
        zámečnictví a elektrárna: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,229 m3/s, spád 3,44 m, výkon 7 H
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        PopisK říjnu 1948 byly provedeny změny na hnacím zařízení. Dosavadní vodní kola byla zrušena a místo nich byly postaveny elektromotory: ČKD o výkonu 15 KW pro pohon mlecích a vysévacích strojů, MEZ o výkonu 1, 1 KW pro výtah sila, ATAS o výkonu 0, 4 KW pro šnek pod silem, Siemens o výkonu 0, 5 KW pro výtah čistírny, MEZ o výkonu 1, 1 KW pro mačkadlo, Siemens 7, 5 KW pro šrotovník, Siemens 1, 1 KW pro aspiratér a trier a motor Baťa 4, 5 KW pro pohon loupačky. Současně byla zrušena i pekárna a dílna při mlýně, zůstala zde jen pila s rychloběžným katrem Chudý RN 56 o výkonu 15 KW, omítačka a fréza na šindel o výkonu 5, 1 KW. Elektromotory byly vyrobeny mezi lety 1943 – 47 a byly napájeny elektrárnou, zřízenou v místech jezu.
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        PopisK říjnu 1948 byly provedeny změny na hnacím zařízení. Dosavadní vodní kola byla zrušena a místo nich byly postaveny elektromotory: ČKD o výkonu 15 KW pro pohon mlecích a vysévacích strojů, MEZ o výkonu 1, 1 KW pro výtah sila, ATAS o výkonu 0, 4 KW pro šnek pod silem, Siemens o výkonu 0, 5 KW pro výtah čistírny, MEZ o výkonu 1, 1 KW pro mačkadlo, Siemens 7, 5 KW pro šrotovník, Siemens 1, 1 KW pro aspiratér a trier a motor Baťa 4, 5 KW pro pohon loupačky. Současně byla zrušena i pekárna a dílna při mlýně, zůstala zde jen pila s rychloběžným katrem Chudý RN 56 o výkonu 15 KW, omítačka a fréza na šindel o výkonu 5, 1 KW. Elektromotory byly vyrobeny mezi lety 1943 – 47 a byly napájeny elektrárnou, zřízenou v místech jezu.
        Historické technologické prvky
        • válcová
        AutorFaltus Václav
        NázevHistorie obce Nekoř
        Rok vydání1998
        Místo vydáníNekoř
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorFaltus Václav
        NázevHistorie obce Nekoř
        Rok vydání1998
        Místo vydáníNekoř
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 29
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníÚstí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka368
        Inventární číslo, signatura3851
        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka368
        Inventární číslo, signatura3851

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        29.8.2014 21:01 uživatelem Hana Klimešová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 4.6.2017 17:59
        Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 12:48
        doxa (Jan Škoda) 2.4.2024 16:26
        Jaromír Mayer 2.10.2017 18:46