Historie
Obecná historie:
Mlýn je v dílčím listu kyšperského panství z roku 1568 uveden se třemi koly a o dvou stoupách. K roku 1700 měl mlýn čtyři kola na svrchní vodu, z toho dvě kola poháněla dvě složení, jedno kolo špičák a poslední pilu jednodušku, na které se pracovalo jen při dostatku vody. Od roku 1700 byl mlýn v držení rodiny Petříků, roku 1791 mlýn kupuje Karel Píč (1791-1854) z čp. 164, který se oženil s Barborou Petříkovou.
Tereziánský katastr uvádí v dominikále jeden mlýn bez uvedení počtu kol.
V roce 1859 měl mlýn v nájmu Píčův zeť Josef Novotný. Od Píčů mlýn koupil stárek Jan Matyáš z čp. 16, který se oženil s vdovou Šípkovou, roz. Bednářovou (1817-1871), od nich pak mlýn koupil František Fišer z Dolní Dobrouče, který se oženil s jejich dcerou Františkou. Mlýn za vlastnictví Fišera chátral a roku 1884 byl prodán manželům Hálovým ze Sedlčan. Roku 1893 si mlýn pronajal Mikuláš Šmok, který na pile zřídil šindelku.
1906 mlýn pronajat manželům Kopeckovým za 100 K měsíčně, pila s vodní silou pronajata Josefu Šmokovi.
V Seznamu vodních děl je uvedeno zámečnictví Františka Šmoka s elektrárnou. Provoz mlýna byl ukončen 1. 9. 1952 a 1. 1. 1953 byl mlýn znárodněn. Objekt dostalo k dispozici Hospodářské družstvo Žamberk, jež zde až do roku 1962 mělo své sklady. Roku 1990 byl mlýn vrácen původním majitelům.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1568 dílčí list panství kyšperského: "Mlejn při té vsi je o třech kolách a dvou stoupách ... ten se ten čas k ruce panské nedrží, než najímá se ročně na 12 kopách grošů do roka a vykrmuje do roka 4 vepře ... hamřiště starý"
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Karel Píč (1791-1854) byl 1820-1928 rychtářem Dolní Nekoře a 1842-1850 jejím rychtářem posledním, protože pak byly Dolní a Horní Nekoř sloučeny v jednu obec
1883 protržena hráz mezi splávkem a stavidly, provizorně opravena z trámů a štětu
1888 povodeň, kry protrhly splav, voda vystoupila až do výše podlah, škody za 2000 zl.
1907 mletí 2000 q ročně, 5% pšenice, 75% žita, 5% ječmene, 10% šrotu
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1930 František Šmok, mlýn, zámečnictví a elektrárna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Šmok
- Petřík
- Píč
- Novotný
- Matyáš
- Fišer
- Kopecka
Historie mlýna také obsahuje:
-1706 + Martin Petřík
1682-1748 Jiří Petřík
1772 Josef Petřík
Václav Petřík
1824 Josef Petřík
1791-1854 Karel Píč
1821-1873 Jan Matyáš
1930 František Šmok
1939 - Ing. Mikuláš Šmok (RR)
1949 Mikuláš Šmok
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: