Koterovský, Huclův mlýn

28. 3. 1369 Vavřinec z Kralovic,měštěnín Nové Plzně, zakupuje ves Koterov na řece Bradavě od bratří Mikuláše a Jakše z Újezda, mezi příslušenstvím uveden i držitel mlýna, ketrý má platit 100 grošů ročně.

Emfyteutický mlýn, držitel platí ročně 100 gr. ve dvou splátkách na sv. Jana Křtitele a na Hromnice

Platby posunuty na sv. Jiří a sv. Havla

V letech 1663–1686 je zde matrikami doložen mlynář Matěj Bitenkl (Betenkl) s manželkou Annou. 

Roku 1694 vlastnil mlýn  „na nestálé vodě se dvěma mlýnskými složeními a stoupou Ondřej Čechura s manželkou Kordulou.

Tento mlynář nechal v roce 1700 postavit pozoruhodnou čtyřbokou barokní kapli s cenným portálem a stanovou střechou s osmibokou lucernou. Stávala osamoceně u rozcestí nad mlýnem. Postupně ji však obklopila zástavba a dnes ji nalezneme u křižovatky ulic Na Hradčanech a U Mlýna.
Všemi vážený mlynář Ondřej Čechura zemřel roku 1729 ve věku 70 let. Snad ještě on nebo jeho syn Matěj vysadil u mlýnice, na ostrově odděleném od řeky  náhonem, lípu velkolistou. Dnes má rozložitou, velmi hustou a téměř kulovitou korunu, vysokou 18 metrù. V jejím kmeni s obvodem 605 cm je dutina, která se směrem dolù výrazně kuželovitě rozšiřuje. Lípa je chráněným památným stromem a patří k nejstarším a nejmohutnějším stromùm na území města.
V 18. století měl mlynář Ondřej Čechura mlýn na nestálé vodě na dvě složení a jednu stoupu.

1779 raabizace mlýn s pilou, vlastní chalupník-mlynář

Ve 30. až 80. letech 19. století vlastnila mlýn rodina Bayerù. 

1834 František Bayer obdržel měšťanské právo se syny Janem a Františkem

1838 majitel Ignác Bayer

1853 František Bayer a Kateřina, opraven a cejchován jez

Emanuel Bayer

Po Františkovi a Emanuelovi vedla mlýn v 70. letech mlynářka Josefina.

V té době měl mlýn čtyři kola na spodní vodu, která poháněla tři mlýnská složení a pilu. Nový majitel Ferdinand Flosman se v roce 1890 rozhodl mlýn radikálně zmodernizovat. Stará budova byla zbourána a na jejím místě vyrostla moderní patrová mlýnice, dokončená roku 1894. Do poschodí bylo ke strojùm přivedeno pět nákladních výtahù. Vodní kola nahradila Girardova turbína o výkonu šestnácti koňských sil, která přes transmisi poháněla dvě nová složení s francouzskými kameny o průměru 0,952 a 1,12 metru. Turbína mohla roztáčet i generátor, vyrábějící elektrickou energii o výkonu 8,8 kW.  

V dubnu 1901 zakoupil mlýn s hospodářstvím Josef Hucl a provoz dále rozšiřoval. Zánovní budova mlýnice byla ještě před první světovou válkou zvýšena o dvě patra, vedle obytné budovy byla zřízena pekárna.

V 80. letech 19. století sse stal majitelem mlýna Ferdinand Flosman, syn Jana Flosmana a Barbory rozené Karlové z Flosmanova mlýna (dříve Komendův mlýn, jinak zvaný mlýn na Struhadle) na řece Úslavě, dnes Mlýnské Struhadlo 23. Majitelem byl až do r. 1901
(Zjištěno na základě studia mlynářského rodu Flosmanů ze Struhadla. - matriky farního úřadu Němčice) - (Filomena Jičínská)

1901 od Ferdinanda Flosmana zakoupil Josef Hucl. Josef Hucl se významně angažoval v politice, byl koterovským starostou, říšským poslancem ve Vídni za Českou agrární stranu a následně po válce zemským poslancem za Agrární stranu v Praze. Též pracoval jako ředitel banky Slavia.

ve mlýně zřízena pekárna

1914 pekaři Josef Tolar a Jan Gregor, museli narukovat

stárek Josef Diviš rovněž narukoval

29.5.1916 odveden i Josef Hucl

Starý dřevěnný jez dlouhý 25 metrù byl roku 1920 nahrazen kamenným, pultového typu.

1930 Josef Hucl, mlýn, elektrárna a pekárna

1932 syn Josef promován doktorem práv

 Mlýn s celým hospodářstvím a pozemky o rozloze 20 ha vedla manželka Kateřina roz. Krásná. Po její smrti v roce 1933 převzal mlýn syn Vilém.

V roce 1940 nechal nahradit starou Girardovu turbínu účinější turbínou Francisova systému. Při spádu 1,8 metru a maximální hltnosti 2,3 m/s dosahovala výkonu 44,5 koňských sil. Řemenovými převody přes transmisi byly poháněny stroje válcového mlýna v horních podlažích budovy. Turbínou byl (a je dosud) poháněn i generátor, vyrábějící střídavý proud o napětí 220 V a výkonu 20 kW.

Po znárodnění v roce 1953 hospodařilo ve mlýně JZD. V mlýnici se mísily krmné směsi a neudržovaná budova se dostávala do havarijního stavu. Opravován byl v letech 1970–1972 pouze jez a břehové zdi náhonu.

Současná výška jezu je 3,07 metru a délka jeho koruny 22,45 metru. V roce 1990 mlýnice vyhořela a byla spolu s mlýnem navrácena v restituci dědicùm posledního mlynáře Viléma Hucla. Dnes jsou opět všechny budovy s okolím opravené a udržované.

zdroj: Wikipedie a webové stránky obce Koterov; http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/uslava_brozura.pdf