Historie
Obecná historie:
Nejstarší písemná zmínka o vesničce Bylany u Kutné Hory pochází již z roku 1142/8. Tehdy ves patřila klášteru v Sedlci. Území okolo Bylan však již v pravěku osídlili první zemědělci, kteří žili v dlouhých obydlích. Neolitická sídliště leží na návrších severozápadně a jižně od Bylan. Majiteli vsi se stali roku 1631 kutnohorští jezuité. K roku 1715 se v druhém tereziánském katastru uvádí mlýn: „hořejší s 1 stoupou.“ Ke mlýnům na Bylance se dochovaly dvě ručně malované barokní mapy. Na té z roku 1726 je mlýn označen číslovkou 10 a ve vysvětlivkách se pod touto poznámkou dozvídáme, že mlýn patřil pod báňskou správu, protože se v něm nacházely stoupy na drcení strusky a rudy. V majetku ho však měli kutnohorští jezuité. Jen o něco málo mladší mapa z roku 1732 také vyobrazuje bylanský mlýn. Mezi dvěma mlýny pak stojí popiska, ve které v překladu do češtiny stojí: „Jezuitský mlýn u obce Bilany“. Zdá se tedy, že v rozmezí šesti let se změnil účel používání budovy z drcení strusky a rudy na klasický mlýn. Z tohoto roku by mohli být i některé úpravy na budově. Indikační skici z roku 1839 označují mlýn číslem popisným 71 a jako majitelku píší „Feldek Dorothea“. Další historii se v dostupné literatuře nepodařilo vypátrat. V současné době není objekt trvale obýván a chátrá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
19. stol. Jan Jonák
Jonášů mlýn (FK)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn bude veřejnosti přístupný v rámci dnů architektury 29. 9. 2023. Viz https://www.denarchitektury.cz/program/bylany-u-kutne-hory-miskovice-feldekuv-mlyn-konec-chatrani/
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jonák
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: