RADKOV 1769 (okres Svitavy)
Včera na mě vykoukl lednový příspěvek se staršími snímky křížového kamene v Radkově od Luboš Korbář a Jiří Rejl. Kámen na mě zapůsobil svým neumělým textem, chtěl jsem se o něm dozvědět víc a tak jsem začal dohledávat co je známo, abych pochopil jeho příběh. Zjistil jsem, že kámen je opředen několika nezodpovězenými otázkami. V minulosti se jím zabývalo několik badatelů: Alois Czerny (1907), Karl Ledel (1936), Jiří Ošanec (1998) nebo Matěj Kmošek (2012). Kámen byl dokonce několikrát vyvrácen a znovu vztyčen. Kámen má ve své evidenci náš kolega badatel Pavel Izdný St
Na čelní desce kamenná deska obsahuje devítiřádkový nápis z něhož v úvodním řádku vyniká Jezuitský monogram IHS (Iesus Hominum Salvator – Ježíš spasitel lidstva) s třemi hřeby zaraženými do Ježíšova srdce. Monogram po obou stranách obklopuje rozdělené jméno „MA / R[IA]“, zčásti poškozené při odštípnutí pravého rohu kamenné desky. Německý nápis pokračuje na druhém řádku: "ANNO 1700 / DEN 17 JUIIUS / IST DIA BARA / BESEN MILER / TOTER VON RAT / DAF DES GESTO / TES ALHIR VE / RSCHIEDEN". Na pravém boku je rytá iniciála "HHB" a na zadní straně desky je dvouřádkový text "GOT SEIS IR / GENEDIG", pod nímž je deska doplněna rytým latinským křížem.
Text se poprvé pokusil rozklíčovat Alois Czerny roku 1907. Czernému se podařilo dohledat i matriční záznam ke kameni. Matrika ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720 na straně 380 uvádí s kamenem související stručný záznam o pohřbu: „z Radkova dne 19. Junij (června): pochována jest dcera Barbora mlynáře Radkovského stará 17 (let)“. Záznam neuvádí příjmení mlynářské rodiny, přesto se ho Karl Ledel roku 1936 pokusil dle nápisu zrekonstruovat a uvedl, že kámen připomíná smrt Barbary, dcery Besena Müllera z Rottendorfu. Ledel také ke kameni zachytil místní tradici: „Folklor říká, že mladá dívka se tak ošklivě pořezala srpem na pastvě, že vykrvácela“.
Zaměřil jsem se tedy na rozklíčování textu a dohledání příjmení rodiny. Pokusil jsem se nejprve dohledat, zda se 17letá Barbora kolem roku 1683 narodila na Radkovském mlýně. Tam by mohlo být totiž zachyceno její příjmení. Nepodařilo se. Mlýn totiž podle matrik v letech 1680–1693 patřil mlynáři Lorencovi Konrádovi. Postupně se mu se třemi manželkami (Mariana, Zuzana, Marína) na mlýně narodilo 6 dětí, ale ani jedno z nich se nejmenovalo Barbora. To znamená, že Barbora se na Radkovském mlýně nenarodila, ale přišla s rodinou na mlýn někdy s odstupem po roce 1693.
Hledal jsem tedy v pozdějších letech, zda nenarazím na jméno mlynáře, který se na mlýnu usadil po Konrádovi a je uveden nejlépe v pozici otce, kmotra nebo svědka matričního záznamu. Světe div se, povedlo se. Pomohla mi až oddací matrika. Jen několik měsíců po smrti Barbory (†17. června 1700) se mi ve stejné Matrice ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720 na straně 249 podařilo najít mlynáře. Protože se matrika vedla česky, latinsky i německy, střídá se české místní jméno Radkov s německým Rottendorf nebo Radtendorff (Červeněves). Německý záznam v překladu uvádí: „15. září 1700 oddáni jsou Jan vlastní syn Jana Böse, mlynáře z Radkova (HanßBöses müller zu Radtendorff) s počestnou děvečkou Barborou, dcerou Petra Lipského“.
Nyní jsem měl téměř vyhráno. Zbývalo ztotožnit dohledaného mlynáře s křížovým kamenem, což nebyl problém. Mlynářovo jméno BÖSE (čti BÉZE) je totiž na kameni zkomoleno ve slovo BESEN. To znamená, že Barbora nebyla dcerou Besena Müllera z Rottendorfu, ale Jana Böse, mlynáře z Rottendorfu (Radkova). První, kdo z naší skupiny vyřkl myšlenku správným směrem, že BESEN nebude jméno ale příjmení, byl David Smyčka, čímž ho zdravím.
Celý nápis na kameni bychom mohli po vnesení nového poznatku číst následovně: „ANNO 1700 / DEN 17 JUNIUS / IST BARBARA / BÖSEN MÜLLER / TOCHTER VON RÖTTEN- / DORF DES GESTÖ / TES ALHIER VER- / SCHIEDEN“. Na druhé straně pak klasická prosba: „GOTT SEI IHR GNÄDIG“.
Ještě bychom si měli objasnit iniciály „HHB“, vyryté po straně kamenné desky. Většina badatelů se domnívá, že by mohlo jít o iniciály zhotovitele deskového kříže – kameníka, který do desky tolik chyb vysekal. Já se domnívám, že iniciály patří tatínkovi mlynáři, který kámen nechal vztyčit. Iniciály bychom mohli v němčině rozepsat do této podoby: „HERR HANS BÖSE“.
Radkovský mlýn stával na pravém břehu potoka Třebůvky severně od Radkova. Fungoval ještě ve 2. polovině 18. století (viz mapový list 1. vojenského mapování z let 1764-1768), ale zanikl patrně v 1. polovině století devatenáctého a na jeho místě se dnes po železnici prohánějí vlaky do Moravské Třebové. V mapách je dodnes ještě vidět jeho náhon v podobě jalové struhy. Koordinát, kdyby měl někdo zájem zaniklý mlýn dohledat v mapě jsou GPS N 49°44.67435', E 16°44.43650'.
Až příště půjdete ke kameni, pozastavíte se u křížového kamene Barbory Böse.
Jan Psota
