Historie
Obecná historie:
Poblíž Horních Štěpanic, pod soutokem Lhotského potoka s Cedronem, stojí vysoká dvoupatrová budova někdejšího mlýna. Do této podoby však byla přestavěna až po roce 1933. Před tím se jednalo o roubený mlýn o jednom složení a špičáku na čištění obilí.
Mlýn byl vystavěn asi roku 1849 Františkem Šírem, proto jej na mapě stabilní katastru ještě nenacházíme. Avšak na indikační skice je, nejspíše plánovaná stavba, již zakreslena.
Lepší spojení s mlýnem, namísto úzké cesty, zajistila až stavba okresní silnice, která roku 1892 dosáhla až k Prakovickému mlýnu. Z toho důvodu byl kvůli rozšiřování cesty zbořen domek č.p. 77. Při odstřelu skály byl nešťastnou náhodou zabit i truhlář Štěpán Kubát, který tou dobou právě pracoval u mlýna.
Nejbližší okolí mlýna se dnes nazývá Prakovice a mlýn v malém údolíčku je tak znám především pod tímto názvem jako Prakovický. Údajně je to proto, že se kdysi ve stráni nacházela c.k. prachárna, která explodovala po zásahu bleskem. Proto se dnes často setkáváme i s místopisným ekvivalentem Prachovice.
Šírové, i po přestavění a zmodernisování mlýna, dále provozovali mletí obilí a navíc zde pekli chléb a posvícenské koláče. Mlýn tak fungoval zhruba do roku 1975.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Šírův mlýn byl postaven v 19. století. Stavitelem a prvním majitelem byl roku 1849 Franc Schier (česky František Šír). Ten vystavěl roubený jednopatrový mlýn.
První světová válka (1914–1918)
1930 Pavel Šír
Roku 1934 byl přestavěn na dvoupatrovou zděnou budovu.
Ve třicátých letech zde byla též instalována malá, dnes velmi vzácná, Francisova turbina spirální s horizontální hřídelí od pardubické firmy Josef Prokop a synové. Ta zůstala zachována až do současnosti.
Během druhé světové války mlýn mlel načerno a pořádaly se v něm i ilegální sešlosti, během kterých se pouštěly zakázané české písničky.
Ve mlýně se přestalo mlít roku 1952, avšak v omezeném režimu fungoval zhruba do roku 1975, stále ve vlastnictví rodiny Šírů.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1849 František Schier (Šír)
1930 Pavel Šír
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
