Jako příklad k vykonstruovanému procesu obyčejných lidí, kteří se najednou stali nepohodlnými Komunistické straně Československa uvádím i příběh mého pradědečka Václava Vambery, mlynáře, který byl odsouzen za vlastizradu a umučen ve vězení.
V roce 1954 vázla na okrese Příbram kolektivizace zemědělství. StB připravila a zinscenovala na politickou objednávku KSČ výstražný proces s většími zemědělci. Vybrala pět majitelů větších zemědělských usedlostí zabírajících plošně větší část okresu Příbram (Dobříš, Milín, Kamýk, Zlákovice).
Scénář akce:
Dva zlomení vězni donucení do role provokatérů a tři agenti StB jako pomocníci a dozorci, nalíčili postupně na zemědělce past. Tato past spočívala v tom, že postupně navštěvovali své oběti, se žádostí o poskytnutí úkrytu a kontaktu na potencionální pomoc, z důvodu, že utíkají na Západ.
Co se týče mého pradědečka, schůzka s těmito provokatéry se odehrála na dvoře našeho mlýna, 3. dubna na Velikonoce, kdy je pradědeček oba varoval, aby dále nepokračovali v této činnosti a poukázal na veliké riziko a ohrožení mnoha lidí i jejich lidského neštěstí.
Podobně se zachovali i ostatní zemědělci, kteří jim úkryt poskytnout odmítli, věc však nenahlásili příslušníkům příbramské kriminálky.
K hromadnému zatčení všech obětí došlo však až 24.května 1955. Pradědeček v té době byl na operaci kýly v nemocnici. Zatčen byl 30.5.1955, druhý den po návratu z nemocnice.
Samota Voznice (Vamberův mlýn, nyní zatopen Kamýckou přehradní nádrží na Vltavě), byla v té době hlídána několika lidmi – vydávajícími se za rybáře. Jeho příjezd z nemocnice ihned tedy avizovali úřadům.
Při domovní prohlídce zabavili 3 dopisy s osobní korespondencí mého pradědečka s hospodářem od Berouna, se kterým se pradědeček seznámil v roce 1952 ve vězení, kde byl tři měsíce vězněn v době největších prací na polích, za nedodávky . V dopisech si kamarádi stěžovali na bídu a pronásledování zemědělců. Tato korespondence byla součástí obžalovacího spisu.
Rozsudek:
Za trestní čin pomoci k trestnímu činu velezrady podle §7 a podle §78 odst.1 písm.c, 2a trestního zákona, Krajský soud v Praze odd.3, dne 21.9.1955 č.1 T 23/55 odsoudil :
Václava Š. na 13.let, Ludmilu Š. na 10 let, Josefa Ch. na 12 let, Františka N. na 11 let, Václava Vamberu na 11 let a ztrátě občanských práv a majetku a k náhradě nákladů trestního řízení.
Pradědeček prošel vězením na Pankráci, Ruzyni a v Mírově, kde na těžké podmínky v roce 1958 zemřel. Jako příčina úmrtí byl uveden srdeční infarkt. Pohřeb byl povolen na hřbitově v Brně, v zacínované rakvi, jen za účasti rodiny a pod dozorem StB.
Cíl akce:
Tato primitivní zinscenovaná akce StB v Příbrami, již po smrti Stalina, měla za cíl zastrašit zemědělce a donutit je ke kolektivizaci. Dalším cílem bylo likvidovat větší zemědělce (všichni odsouzeni měli nad 20 ha půdy) a zaměstnávali pomocné síly – tudíž vykořisťovatelé a nepřátelé socialismu.
Vamberův mlýn byl vyvlastněn a zbořen, zatopen pak Kamýckou přehradní nádrží.
Rehabilitace pradědečka v roce 1968 byla nedokončena pro nástup normalizace. Plná rehabilitace proběhla ihned u Krajského soudu v Praze dne 31.10.1990 pod z. Rt 1428/90-8.
Všechna rozhodnutí byla zrušena ku dni, kdy byla vydána.
