Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Poslední mlynář ze mlýna Lagroun, Antonín Kettner (1889-1940) měl se svou ženou Marií Kettnerovoou 4 dcery: Marii, Jiřinu, Boženu, Marii.
(prvorozená dcera Marie zemřela na španělskou chřipku), všechny tři dcery Jiřina, Božena a Marie se vyučily mlynářkami a absolvovaly zkoušky
před komisí. Postupně se provdaly a odešly ze mlýna. Jako poslední z dcer se ze mlýna v r. 1940 odstěhovala nejmladší dcera Marie. (Rerych)
V roce 1940 mlýn zapečetěn.
Poslední mlynář - mlynářka Anežka Písková získala mlýn jako svatební dar od rodičů Antonína a Anežky Kettnerových. 1950 získává mlýn zemědělské družstvo, v květnu 1969 mlýn (vybílené stavení) kupuje akademický malíř Martnin Sladký s manželkou Alenou. Mlýn zrenovovali a adaptovali. V této podobě je mlýn zachován dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Ke konci 18. století zde hospodařil František Kettner a po něm jeho syn František.
1840 František Kettner
Po svém otci provozuje mlýn Antonín Kettner (1843-1915), který převzal mlýn 15. srpna 1868.
V roce 1915 přebírá mlýn syn Antonín Kettner.
V roce 1930 mlýn provozuje stále Antonín Kettner.
1939 - Antonín Kettner (RR) (vdova po mlynáři Antonínu Kettnerovi (1889 - 1940) se jmenovala Marie Kettnerová (rozená Stříbrná), později podruhé provdaná Marie Písková).
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
