Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn je poprvé zmiňován roku 1574 jako mlýn Tomanovský. V tomto roce Václav Zajíc z Házmburka dovoluje Janu Tomanovi postavit v Motole nový vodní mlýn.
Za třicetileté války byl mlýn zničen a na čas zpustl. Později jej vlastnil řád Maltézských rytířů. Současná pozdně barokní podoba budovy je z druhé poloviny 18. století, fasáda byla částečně upravena klasicistně. Část přízemí je zaklenuta do pásu, v části je dřevěný trámový strop, bývalá mlýnice je plochostropá
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Díky úpravám komunikace je dnes severní průčelí mlýna skryto za navážkou a je vidět pouze první patro. Z druhé strany je vidět celé stavení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Toman
Historie mlýna také obsahuje:
1574 - Jan Toman
po třicetileté válce - řád Maltézských rytířů
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
