Podkopanický, Kryšpínovský mlýn, mlýn pod Dlouhou horou

Mlýn je středověkého původu a jedná se o nejstarší písemně doloženou stojící budovu v Chrudimi, o čemž svědčí nejstarší písemná zpráva z roku 1439, kdy ho držel Jan Veselý ze Zaječic (nejst. chrudimská městská kniha - Liber contractuum)

V té době byla také při tomto mlýně soukenická valcha.

Mlýn zván "pod dlúhú horú" nebo "mlejn pod Zakopanicí"

O udržování splavu nad mlýnem vznikly spory, pak bylo městkou radou rozhodnuto, že "páni ševci, pokud tlukadla držie" mají spolupřispívati k úhradě nákladů.

v pol. 15. stol. zmíněna vinice nad mlýnem

1453 voda "v náhle přišedší skazila jest stav nad mlýnem" a sousedi utrpěli velké škoday na rybách chovaných v sádkách vznikla "nelibost a nesnáze veliká mezi súkeníky, ševci a mlynáři zvláště o to, kdo by měl ten stav opravovati". Věc upravena na dlou)ho tak, že ve stanoveném poměru přispívali mlynáři Kopanický, z mlýna Horního (pozd. Hrkačka), i z mlýna Koželužského a Podfortenského.

1526 mlynář Jakub zvaný Tele

jeho bratr Blažek, zv. Telecí bratr

1580 Matěj Mydlář

1635 Václav Kryšpín ze Stradavy, kdysi učitel chrudimské školy, pak městský písař, měšťan, primas a krátce i královský mlynář. V jeho rodě zůstal až do roku 1692.

1692-1717 chrudimský lékař Baltazar Kryštof Štaudenraus, doktor filosofie a lékařství, měštěnín města Litomyšle s manželkou Annou

30.12.1704 soupis mlýnů: mlýn Kopanický za podměstím, majitel doktor Litomyšlský, 3 složení, platí ročně 80 zl. nájmu

O technologickém vybavení se dozvídáme poprvé ze soupisu mlýnů v roce 1704, kdy byla stejně jako v roce 1875 zaznamenána tři vodní kola na spodní vodu a tři mlecí složení. 

při dalších převodech zmiňován i kopanický splav, "na kterém celému městu velmi mnoho záleží a vyzdvižení téhož mnoho koštuje". Vlastník mlýna měl na splav "pilný a bedlivý pozor míti, co by se tak nemálo při témž mlýně nahradit mohlo, to časně napraviti, obzvláště zimního času stavidla časně vytahovati a stav nejlepším způsobem před nějakou škodou nebo dokonce ruinou conservirovati hleděl". Na náklad přispívala obec 1/4.vyvrácen.

1818 kopanický splav od neobyčejně velké vody "násilně vyvrácen"

1822-1888 rodina Podhajských

1888 Josef a Bohumila Kolovratníkovi

Později dvě vodní kola, pohánějící obyčejné a umělecké složení, nahradila v roce 1901 turbína.

V roce 1918 byla osazena druhá turbína. V tu dobu se mlelo na pěti válcových stolicích, turbína poháněla také dynamo k osvětlení mlýna.

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl provozovatel vodního díla Zdeněk Kolovratník.

Mlýn mlel do roku 1930. Nový majitel, mlynář Jiří Beneš, před rokem 1935 zařízení odstranil.

1933 Zdeněk Kolovratník

V roce 1945 koupil pustý a zničený Podkopanický mlýn chotěbořský podnikatel Jan Ficek. Po provedení nejnutnějších oprav zde v roce 1946 zahájil výrobu nábytku a dalšího dřevěného zboží.

Po komunistickém převratu byla firma bez náhrady znárodněna a rodina majitele vystěhována z objektu.

V roce 1989 požádal syn zakladatele firmy - Jan Ficek o vrácení znárodněného majetku a od roku 1992 znovu spustil výrobu pod názvem Jan Ficek Dřevovýroba.

V období 2017-2018 byl mlýn stržen, aby na jeho místě vyrostla tzv. "Rezidence Kopanický mlýn". (viz. https://prostorprochrudim.cz/clanek/jak-se-pan-kusta-rozhodl-spolu-s-politiky-mesta-znicit-chrudim-ii-.html)