Uživatel

Hledat

| Sign up

Kdo je čtvrt hodiny ve mlýně, tak se zapráší,
jako by tam byl pořád.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Belhovský, Řepišův, Štěrbův mlýn, Malomlýnec

Belhovský, Řepišův, Štěrbův mlýn, Malomlýnec

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Dewetterova

Lokalita (vesnice, město)

Týn nad Vltavou

PSČ

375 01

Okres

České Budějovice

Katastrální území

Týn nad Vltavou

GPS

49° 13' 29.6'', 14° 24' 50.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Původně středověký mlýn z konce 13. stol., 1643 (nebo 1651) zakoupený městem, 1781 odkoupený Jakubem Honsou, zbořen v roce 1960 při regulaci Vltavy před napouštěním vodní nádrže Orlík, na místě mlýna dnes čistička odpadních vod. Poblíž mlýna stávala jirchářská valcha, kde se 1769 narodil zakladatel první novočeské školy básnické Antonín Jaroslav Puchmajer.

Poloha vůči obci

500 m sz od kostela sv. Jakuba v Týně nad Vltavou

Vodní tok

Vltava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

vznikl kol. 1280 za vlády biskupa Tobiáše z Bechyně

1379 mlýn měl 3 kola, mlynář Hořelka platil 68 grošů

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1582 majitel Vít Belha, městský písař

1601 mlynář Hlava

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1643 (nebo 1651) zakoupila týnská obec, měl sloužit výhradně pro čtvrť Dolní Brašov, za přijetí meliva odjinud hrozila mlynáři pokuta 1 bečky soli

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Václav Zmrhal (30), manželka Anna (30), vdova Kateřina (45), mlynářčina matka, všichni katolíci

1661- (nebo 1687-) Pavel Zmrhal

cca 1700 u mlýna zřídil Pavel Puchmajer (pradědeček básníka Antonína Jaroslava Puchmajera nar. 1769 v Týně n/V.) jirchářskou valchu, zanikla v pol. 19. stol.

nájemci:

1707-1726 Vavřinec Šembera

1738-1739 Jiří Valoušek

1754-1762 Martin Zeman

1762-1770 Martin Honsa

1770-1772 Jakub Honsa, syn Pavla Honsy z panství Orlík

1780-1781 Tomáš Pimpri (Pimperle) z Vodňan

1781 zakoupil Jakub Honsa

1784 zemřel Jakub Honsa, po dobu nezletilosti jeho syna Jana Honsy vedla mlýn vdova Eleonora Honsová, později provdaná za Jakuba Měřičku z protějšího Malostranského mlýna

Jan Honsa

1804-1813 František Honsa, zakoupil za 3100 zl.

1813-1815 Tomáš Žižkovský s manželkou Barborou

1815-1820 Jan Želízko z Českých Budějovic

1820-1821 Josef Bayer

1821-1829 František Svoboda

1822 povolena nástavba mlýna s podmínkou služebnosti průhonu dobytka přes dvůr

1829-1830 Jan Čaloun a Václav Steinocher, koupili za 4400 zl.

1830-1834 Josef Lang z Netolic

1834-1861 Josef Zelenka (1802-1880), 1839 se oženil s Marií Vodičkovou, po její smrti 1840 s Marií roz. Vodrážkovou z Písku

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

do roku 1861 byl Josef Zelenka starostou v Týně, zemřel 1880

1879-1881 Jan Řepiš, syn mlynáře Petra Řepiše z Kamenného mlýna ve Vodňanech (původně se jmenovali Pimperlové)

1881 koupil jeho bratr František Řepiš (1854-1918) s manž. Marií roz. Faktorovou, dc. sedláka z Hvožďan u Vodňan, Jan si pořídil mechanickou platárnu ve Vodňanech

v 2. pol. 19. stol. v těsném sousedství mlýna vybudována továrna na soustružené zboží a hračky Alexandra Plešnera

září 1890 mlýn silně poškozen velkou povodní, zničeny zásoby mouky a obilí

1910 v mlýně zaměstnáni stárek, mládek, čeledín a služka, chová se zde 6 koní a hovězí dobytek

1913 zahájena výroba dřevěných rámečků na sušení tašk

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První světová válka (1914–1918)

duben 1918 zemřel František Řepiš, převzali synovci František (mlýn) a Adolf (pilu), synové Jan Řepiše, který držel mlýn 1879-1881, oba zůstali svobodní

ve mlýně šafář Josef Kadlec a strojník Josef Boubínský, na pile mistr Karel Seimel

První republika (1919–1938)

1922-1930 František a Adolf Řepišové

28.2.1922 povoleno zřízení vaziště, valiště a skladiště surového i zpracovaného dříví

firma F.B.Řepiš, majitel prvního uměleckého válcového mlýna, strojní pily, výroby beden, vysoušecích rámečků a velkoobchod s dřívím a řezivem

koncem roku 1929 zakoupil František Štěrba (1886-1933, mlynářem vyučen v Lišově) s manž. Marií

1930- František Štěrba s manželkou Marií

1930 A. F. Repiš

01 1933 zemřela František Štěrba, 04 1933 zemřela Marie Štěrbová, zůstaly 4 nezlertilé děti, opatrovník Jan Valter, mlýn vede stárek Václav Šajnost

1934 V. Šajnost propuštěn, mlýn nadále vede Bohumi Dreksler z Moravy

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1941 vedení mlýna přebírá Jan Valter

1943 Stanislav Štěrba zatčen gestapem, až do konce války vězněn v koncentračním táboře Oranienburg

1947 mlýn přebírá Stanislav (Ladislav?) Štěrba

spory se znárodněným Benešovým mlýnem ohledně odběru vody v suchém roce 1948

1949 prozatímní národní správa - Václav Vobr z Benešova mlýna

provoz pily omezen

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

03 1951 na popud ONV v Týně zrušena národní správa firmy Štěrba podnikem Šumavské pily

09 1956 zahájena likvidace, mlýn byl již několik let mimo provoz, původně měla být zbořena jen pila a strojovna turbíny a obytné objekty ponechány, nakonec rozhodnuto zbořit vše, objekty až do zboření sloužily jako sklady zeleniny n.p. Zelenina

1960 před napouštěním Orlické přehrady mlýn demolován

1964 se zvedla hladina Vltavy, sklady zeleniny částečně zatopeny

1971 pomník obětem válek přesunut ke starému mostu

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

na místě mlýna dnes čistírna odpadních vod

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Řepiš
Hořelka
Belha
Hlava
Zmrhal
Šembera
Valoušek
Zeman
Honsa
Pimpri
Měřička
Žižkovský
Želízko
Bayer
Svoboda
Čaloun
Steinocher
Lang
Zelenka
Štěrba
Šejnost
Dreksler
Valter
Vobr
Pimperle

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

02 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1822 povolena nástavba patra
budovy postaveny 1914
mlýn tvořily 3 budovy, byly zde i nájemní byty
1956 odhad před likvidací:
mlýnská budova čtyřetážová, strojovna s turbínou, dvouetážový sklad, průjezd
kolmo na mlýnici patrové obytné stavení, v přízemí byt s kuchyní a 3 pokoji, prádelnou, koupelnou, spíži a WC, v patře 3 byty, 2 x 2 pokoje a kuchyň, 1 x 3 pokoje a komora
zděná pila se skladem na piliny a bednárnou
kolmo na pilu a rovnoběžně s obytným stavením hospodářská budova stáje, vepřín, stodola a čeledník
kolmo ke stodole druhý obytný dům, přízemní se dvěma byty (kuchyň + pokoj a kuchyň + 2 pokoje)
v areálu garáže
vše udržované a v dobrém stvu
odhadnuto na 134.492 Kčs, poté redukováno na 49.500 Kčs, po odvolání opět 134 tis.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1850: 4 složení
1883 namísto starých složení 5 moderních válcových stolic s dvěma kamennými s 1 francouzským a 1 českým kamenem
1956 likvidace mlýna:
n.p. Jihočeské mlýny odkoupil šrotovník, reformu a aspiratér, vše značky Union, dále 2 cyklony s příslušenstvím, šnek, dvojitý výtah, automatickou váhu, dopravní šneky dély 7 a 10 m a trier.
Českobudějovický obchod s ovocem a zeleninou: dopravní šneky o délce 7, 6, 4 a 2 x 2,5 m
do šrotu pro velké opotřebení: loupačka, dvouválcová a 2 čtyřválcové stolice, transmise, řemenice, míchačka, výtahy, sací filtr, 2 rovinné vysévače, řezačka na kroupy a šneky

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

valcha

Doplňkové a další provozy – popis

U mlýna 1700-1850 jirchářská valcha
1902 zřízena pila a dřevoobráběcí dílna - 2 pily okružní, 1 cylindrická, 6 soustuhů na dřevo, 15 polítovaček. Podle výkonu turbíny plánována instalace pásové pily a strojů na výrobu dřevité vlny v přístavku
1908 přistavěna budova pily s rámovou pilou, dvěma cirkulárkami a hoblovačkou
1913 výroba rámečků na sušení tašek
1919 soustružnická dílna: 4 okružní pily, 1 pásová, hoblovačka, fréza
1921 pila: 3 pily okružní, 2 rámové, 1 pendlová
v pile, strojovně a kotelně zaměstnáno 35 dělníků

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Společný jez s Malostranským mlýnem, zatopen vzdutím Orlické přehrady v roce 1962
v jalovém žlabu slup na chytání ryb

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis05 1906 Fr. Řepišovi vydáno povolení k instalaci 2 Francisových turbín o výkonu 30 a 16 HP s hltností 2706 a 1467 l/s
20.10.1908 kolaudována pouze 1 turbína o hltnosti 4198 l/s a výkonu 50 HP
1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,7 m3/s, spád 1 m, výkon 30 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1379: 3 kola
1850: 4 kola
1883: redukováno na 2 kola, hltnost 6032 l/s, výkon 40 HP

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Popis1921 parní kotel s odběrem vody z Vltavy, spotřeba 10 l/min., výhřevná plocha 64 m2, tlak 7 atm., výkon 70 HP
plechový komín 28 m vysoký

Typparní stroj, lokomobila

StavZaniklý

Popis1921 parní kotel s odběrem vody z Vltavy, spotřeba 10 l/min., výhřevná plocha 64 m2, tlak 7 atm., výkon 70 HP
plechový komín 28 m vysoký

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 02 (České Budějovice), s. 38

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách V.

Rok vydání2002

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 89

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka

NázevVltavotýnsko (Zmizelé Čechy)

Rok vydání2007

Místo vydáníPraha - Litomyšl

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMartina Sudová - Lubomír Procházka

NázevVltavotýnský poutník

Rok vydání2007

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 122-125

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov

Rok vydání2022

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 104-116

AutorJan Čáka

NázevZmizelá Vltava

Rok vydání1997

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 180

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Zde stával mlýn, 2018, © Doxa

Historické mapy

Panský (červeně), Hejhovský (modře), Belhovský (zeleně) a Malostranský (žlutě) mlýn v Týně nad Vltavou, I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Panský (červeně), Hejhovský (modře), Belhovský (zeleně) a Malostranský (žlutě) mlýn v Týně nad Vltavou, II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz